Martin Novák: Mám pod palcem peníze ČEZ
Každý investor by si měl před nákupem akcií udělat domácí úkol, říká jeden z nejrespektovanějších finančních ředitelů v České republice Martin Novák z ČEZ, který uplatňuje stejná pravidla na peníze firmy i na své osobní finance. Dává přednost průhledným investicím a snaží se vyvarovat čistě spekulativních obchodů. Zároveň vzkazuje investorům, že je ČEZ v řadě parametrů stále nejlepší firmou v oboru, která nemá problém dále pravidelně vyplácet zajímavou dividendu.
Získal jste titul "finanční ředitel roku 2011", mimo jiné díky správně uplatněné zajišťovací politice v oblasti prodeje elektřiny a zajištění kurzu koruny vůči euru. Forex je tedy váš denní chleba. Zkusil jste měnový trh také jako soukromý investor?
Martin Novák (MN): Forex je hodně populární, ale je to v zásadě jedna velká spekulace, takže to raději nezkouším. Ve firmě se díváme na forex jako na hedging, tedy jako na možnost zajištění na hodnotách, se kterými jsme spokojeni. Samozřejmě máme názor, co se může stát, ale primární je zajistit cash flow firmy, třeba i na pět let dopředu. To je velký rozdíl proti forexu, jemuž se často věnují soukromí investoři, kteří převážně spekulují. Čeká nás řada kapitálových výdajů, například na obnovu stávajících elektráren v Česku, rozvoj distribuční sítě nebo dokončení větrného parku v Rumunsku, v budoucnu také další bloky v Temelíně. Proto potřebujeme mít jistotu, že nás případné posilování české koruny nepoškodí.
Vy sám tedy forexu neholdujete, ale co vaši kamarádi?
MN: Někteří lidé v mém okolí forex zkoušejí, pár se jich dokonce poté, co opustili zaměstnání, rozhodlo na měnovém trhu živit. Forex je ale strašně krátkodobá věc, s velkými výkyvy, na kterých lze hodně vydělat, ale i prodělat. Úspěch na forexu je závislý třeba na tom, jakou poznámku utrousí guvernér větší centrální banky, a to jsme podle mě už skoro na úrovni rulety. Někdo chodí do kasina, někdo má forex, ale s takovými lidmi nemůžete ani zajít na večeři, protože celou dobu koukají do svých telefonů.
A co další investiční nástroje? Hodně populární jsou investiční certifikáty – zkoušel jste je?
MN: Mám rád průhledné a relativně jednoduché investiční nástroje. I finančním expertům trvá delší dobu, než správně pochopí strukturu některých certifikátů. Certifikát, který kombinuje různé pohyby burzovních indexů, pohyby měn, a když to přeženu, tak také to, zda bude 5. listopadu v pět hodin odpoledne teplota na konkrétním místě na Sahaře přesně 36,4 stupně Celsia, a od všech těchto věcí se pak odvíjí jeho výnos – to opravdu není investice pro mě. Stejná pravidla jako na peníze ČEZ uplatňuji na své osobní finance. Snažíme se dělat transakce, které nám něco zajistí, něco zafixují a od nichž přesně víme, co čekat. Nic nekombinujeme, nevyužíváme komplexní produkty.
Máte tedy peníze v klasických podílových fondech?
MN: Jen okrajově, vlastním podílové listy několika českých fondů. Je velice důležité sledovat správce fondu, protože v okamžiku, když se změní, může to s hodnotou podílových listů hodně zamávat. Doporučuje se také vybírat podílové fondy, do nichž investují sami jejich portfoliomanažeři, protože pak se k fondu staví úplně jinak, než když své peníze investují do něčeho jiného.
A co akcie? Ty jsou průhledné a jednoduché, navíc vlastníte hodně akcií ČEZ.
MN: Ano, akcie mám rád a v rámci opčního plánu nějaké naše držím. Opcí jsem ale zatím uplatnil minimum, a to především proto, že jsou akcie energetik obecně pod tlakem klesajících cen elektřiny a komodit, takže opce nejsou takzvaně "in the money", tedy se je nevyplatí realizovat. Osobně ale akcie ČEZ považuji za zajímavé, minimálně díky dividendě. Co se týká jiných akcií, než je firma, ve které pracujete nebo ke které máte nějaký větší vztah, tak na to musíte mít hodně času, což já zcela upřímně vůbec nemám.
To chápu, když vedeme rozhovor v pět hodin odpoledne.
MN: A to nejste zdaleka poslední (smích).
Jaký máte pracovní rytmus?
MN: Každý večer mám ještě nějaká jednání, takže takový můj krátký pracovní den začíná okolo osmé ráno a končí v osm večer, ale mnohdy se ještě protáhne. Snažím se relaxovat o víkendu, ale v neděli večer se již většinou připravuji na pondělní zasedání představenstva.
Taháte si práci domů? Fungujete i v populárním režimu home office?
MN: Toho se snažím vyvarovat a doma se plně věnovat rodině, především o víkendech.
Zpátky k investování. Kolik času by měl investor věnovat akciím ve svém portfoliu?
MN: Jak říká náš společný akciový inspirátor a burzovní guru Jim Cramer, dělejte domácí úkoly a každé akciové pozici hodinu týdně. Když máte pět různých akcií, je to pět hodin, a to je minimum, abyste měli přehled o daném sektoru a konkrétní firmě, například proč je lepší než konkurenční firma nebo levnější než ostatní z oboru. Pokud věříte akciím a nemáte na to čas, tak vám zbývají burzovně obchodované indexové akciové fondy (ETF). Jsou průhledné, poplatkově levné a velmi likvidní. Tady vidím cestu pro pracovně zaneprázdněné investory, kteří nemají ani čas sledovat výsledky portfoliomanažerů řízených fondů a sledovat, zda tito manažeři náhodou nezměnili zaměstnavatele.
Někdo ale domácí úkoly pečlivě dělá, třeba u akcií ČEZ, ale akcie letos ztratily 17 % (stav ke 4. prosinci 2012 – pozn. red.). Přitom index PX je v plusu zhruba 7 %. Podobný vývoj se u nejlikvidnější akcie na pražské burze jen tak nevidí.
MN: Musíme se dívat na minulost. V době, kdy ostatní české akcie klesaly až o 90 %, a to nemyslím u developerských firem, ale třeba banky, naše akcie rostly nebo držely hodnotu. Pokles u těch ostatních byl zaviněn nástupem finanční krize a recese, která na ně dopadla daleko dříve než na nás. ČEZ má delší podnikatelský cyklus a má možnost se na rozdíl od jiných sektorů a firem lépe zajistit. Investor by nás také určitě neměl porovnávat jen s pražskou burzou, ale také – a možná spíše – s energetickým sektorem v Německu a okolních zemích. Dlouhodobě naše společnost, troufám si říci, stále konkurenci překonává – například na úrovni marže EBITDA, kde máme 40 % , mají někteří němečtí konkurenti jen 8 %.
Proč se vás krize dotkla později?
MN: ČEZ se podařilo zůstat jednou z nejstabilnějších firem v sektoru především proto, že část produkce elektřiny zahedgoval na energetické burze ještě před zásadním poklesem ceny. Také nám pomohlo včasné zajištění kurzu eura a koruny, protože na jedné straně inkasujeme euro, ale náklady máme především v korunách. Jsme vlastně "eurová firma", posilování koruny je pro nás velkým rizikem. Tomu, jak jsme ustáli krizi, pak také napomohla řada programů na úsporu nákladů, jež ale děláme již delší dobu.
Hodně analytiků, kteří sledují akcie vaší společnosti, se domnívá, že ČEZ ztratil růstový příběh, že je to spíše hodnotová akcie, která by ale na aktuálních úrovních mohla přilákat dividendové hráče. Co byste jim vzkázal?
MN: Nemají úplně pravdu. Když si odmyslím růst spojený s růstem cen komodit, který pomůže v zásadě všem energetickým firmám, tak mohou o růstu v případě naší firmy rozhodovat jiné věci. Nyní se snažíme investovat do rozšíření kapacit, příkladem je dostavba 600 MW větrných turbín v Rumunsku, máme další větrný projekt v Polsku, kde je potenciál až do 700 MW. Pro porovnání, současný Temelín má výkon okolo 2 000 MW. V Česku děláme paroplyn v Počeradech a kupujeme teplárny. Taktéž jsme navýšili výkon stávajících jaderných elektráren a příští rok dosáhneme mety 31 TWh vyrobené elektřiny z jádra.
Taky občas nějakou elektrárnu prodáváte, nyní například řešíte prodej Dětmarovic. Investoři by určitě rádi věděli, jaký bude dopad prodeje této elektrárny do čistého zisku. I když konečné rozhodnutí, zda to budou zrovna Dětmarovice, v době, kdy vedeme rozhovor, ještě nepadlo.
MN: Něco prodat chceme, abychom snížili svůj podíl na českém trhu, jak to vyplývá z naší dohody s Evropskou komisí. Takže investoři mají takový velký domácí úkol, musejí si spočítat, kolik by to asi bylo (smích). Ale vážně, každý si může udělat vlastní ocenění, ale to se zase vracíme k tomu, že na investování do akcií musíte mít hodně času.
Prodej jedné elektrárny osud akcií ČEZ nakonec ovlivní minimálně. Co je podle vás důležité pro toho, kdo zvažuje investici do vašich akcií?
MN: Zajímavý obrázek, jak se ČEZ dotkla, respektive nedotkla krize, nabízí graf "cost generation curve". Elektřina z obnovitelných zdrojů (vítr) má nejnižší variabilní náklady, ale její nabídka je minimální. Podobné je to u vodních elektráren. Potom na grafu vidíme nabídku z atomových elektráren (což odpovídá portfoliu ČEZ) a nabídku z uhelných elektráren. V noci jedou především elektrárny jaderné a uhelné. Cenu elektřiny pak zjednodušeně řečeno vytváří cena uhlí a emisních povolenek. Ráno se k nim přidají paroplynové zdroje na zemní plyn.
V krizi se v tomto oceňovacím modelu ale nic nestalo, stále jedou uhelné elektrárny v noci a plynové ve dne. A ČEZ má unikátní "portfolio" - máme vždy zisk, protože máme nízké variabilní náklady. Když tedy dobře odhadnete, co se stane s cenami plynu, uhlí a emisních povolenek, vaše investice do energetických akcií bude fungovat.
Pro někoho to může být nadlidský úkol. Takového investora spíše bude zajímat, jak to bude dále s vaší dividendou.
MN: Stále chceme vyplácet 50 až 60 % z čistého zisku, což je podle našich plánů udržitelný stav. Výhled dividendy neměníme, ale konečné rozhodnutí je na našich akcionářích. Myslíme si, že vidina dividendového výnosu na současných úrovních by investory mohla znovu přitáhnout k akciím naší firmy.
Když si člověk v poslední době přečte noviny, ČEZ je skloňován také v souvislosti s problémy, které má v Albánii. Mohl byste laikovi vysvětlit, o co tam jde a jak velký dopad bude případný negativní scénář mít na vaši společnost?
MN: Albánie byla zajímavou, levnou, ale zároveň rizikovou investicí, a to v rámci tamní privatizace. Vláda nám uložila v privatizačních smlouvách hodně závazků, ale na druhé straně slíbila řadu věcí, které z větší části nesplnila. Navíc se sešlo hodně fatálních událostí najednou, což je obrazně řečeno situace, za kterých padají letadla. Albánie je závislá na remitendě, již posílají Albánci svým rodinám ze zahraničí, ale jelikož přišla krize a oni pracují především v Řecku a Itálii, které mají velké ekonomické problémy, tak prostě přestali posílat tyto peníze domů. Pak přišlo sucho, což má vliv na výrobu elektřiny, protože Albánie vyrábí většinu elektřiny z vodních elektráren. A nyní máte dvě možnosti – buď část Albánie vypnout, nebo elektřinu dovézt. A pro to druhé se rozhodla albánská státní společnost KESH. Problém je ale v cenách, protože energie vyrobená z vodních elektráren je několikanásobně levnější než ta dovážená. Tarif, za který prodáváme a který nám nastavil regulátor, je postavený na cenách z vodních elektráren, ale nyní musíme kupovat elektřinu ze zahraničí. Podnikání je proto velice ztrátové. Jednání s vládou zatím nikam nevedla a dostáváme se do insolvence. Jestli se situace nezlepší, podnikání v Albánii ukončíme, pálit další hotovost tam rozhodně nechceme.
Poznámky: Společnost ČEZ 17. prosince 2012 oznámila, že zahájila proces prodeje své albánské distribuční společnosti ČEZ Shpërndarje, ve které drží 76% podíl. Případní investoři mohou projevit zájem v průběhu ledna, o následném postupu by mělo být rozhodnuto následovně. Možnost prodeje tohoto podílu či jeho části je trhu známa, když o této variantě management společnosti informoval již na konci října. Současně ČEZ oznámil, že nadále jedná s albánskou stranou o vyřešení nepříznivé situace, která začala zhruba před rokem, kdy albánský regulátor zvýšil výkupní ceny pro ČEZ Shpërndarje bez možnosti promítnout toto navýšení do koncových cen pro zákazníky. Společnost ČEZ tak kvůli nepříznivým regulatorním podmínkám realizovala v Albánii za 9M2012 provozní ztrátu 3,8 miliardy Kč a za celý rok 2012 by se ztráta měla vyšplhat na 4 miliardy. Albánská strana ovšem ještě v prosinci uvedla, že po ČEZ chce miliardu dolarů. Země se "neústupnou opozicí" hodlá postarat o to, aby zhatila zahájený proces prodeje albánské distribuční společnosti CEZ Shpërndarje. Důvodem mají být neuhrazené závazky firmy ve výši asi jedné miliardy dolarů. "Ministerstvo hospodářství, obchodu a energetiky podnikne všechny nutné legální kroky, aby zablokovalo tento proces," uvedla albánská vláda v prohlášení. "ČEZ nesplnil důležité povinnosti a způsobil Albánii škodu zhruba miliardu dolarů."
"Nyní jsme v situaci, kdy máme s Albánií období nedohody, což samozřejmě ústí i v to, že Albánie nám nyní hrozí odebráním licence," řekl zkraje ledna pro Lidové noviny šéf skupiny ČEZ a dodal, že ke ztrátě licence by mohlo dojít již v lednu. Zároveň by to ale podle Beneše spíše zlepšilo pozici skupiny ČEZ pro arbitráž, na kterou se již firma navzdory pokračujícím jednáním s Albánii připravuje.
10. ledna 2013 oznámila mluvčí albánského regulátora Entela Cipaová, že albánské úřady odeberou do konce ledna licenci energetické firmě CEZ Shpërndarje.
Investoři nemají rádi nejistotu. To, že se o vašich problémech v Albánii stále mluví, je možná horší, než když to tam prostě zabalíte, je to prostě podnikání. Tyto otazníky možná "potápějí" vaše akcie, protože všichni nedělají tak dobře domácí úkoly, takže nechápou, že to není rozhodující věc pro váš byznys.
MN: Ano, máte pravdu, Albánie nemá nyní žádný vliv na cashflow naší společnosti. Dotýká se nás přibližně z 5 % na úrovni provozního zisku.
Pojďme domů, konkrétně do jižních Čech. Jaké jsou novinky okolo stavby dalších bloků v Temelíně?
MN: Nyní podle harmonogramu probíhá výběrové řízení. V druhé polovině roku 2013 budeme vybírat z přijatých nabídek vítěze tendru.
Kolik a kdy nakonec dostavba bude stát?
MN: To nemůžeme sdělovat, je to součástí tendru. Naší velkou výhodou je infrastruktura, která je na místě, proto je to samozřejmě daleko levnější než stavět na zelené louce.
Stále větší Temelín potřebujeme? Vyspělé země čeká s velkou pravděpodobností dlouhé období minimálního ekonomického růstu.
MN: Podívejte se na to optikou roku 2085. Nové bloky budou dodávat elektřinu naší zemi po většinu století. Nebudeme mít pravděpodobně uhlí, stávající zdroje v České republice již dávno nebudou fungovat.
A co plyn? To je přece energetická budoucnost, alespoň podle aktuální poslední studie Exxon Mobil, podle níž odklon od uhlí nejvíce pomůže právě zemnímu plynu.
MN: Jak to mohou vědět? Co kdybychom tady seděli v roce 1912 a říkali si, jak bude vypadat svět v roce 1985 – jsme schopni si tipnout dvě světové války, energetické krize a další události? Nemáme šanci to odhadnout. Navíc jako Česká republika neoplýváme zásobami zemního plynu, ani ho nemusíme být schopni nakoupit. Například v současnosti plynové elektrárny pouze pokrývají náklady, ale negenerují zisk.
Ano, zemní plyn nemusíme nakoupit, třeba se znovu zavřou kohoutky od nevypočitatelných Rusů, Blízký východ také skrývá řadu rizik. Ale co uran – ten si snad vytěžíme a obohatíme sami?
MN: Uran můžete koupit od různých dodavatelů z různých zemí. Tam máme téměř absolutní nezávislost, rozmanité jsou také možnosti, kde si uran obohatíte. Navíc je jádro součástí schválené energetické politiky státu a do mixu budoucích energetických zdrojů v Česku rozhodně patří.
Rozhovor byl připraven pro Investiční magazín.
