Strašák firemních dluhopisů? V těchto sedmi krocích omezíte riziko, že někomu naletíte

Trh s korporátními dluhopisy v České republice má za sebou dva roky velice dynamického růstu. Celkový objem emisí v letech 2023–2024 dosáhl zhruba 151 miliard korun, přičemž rok 2024 byl se 113,8 miliardy korun rekordní. Firmy využily příznivějších tržních podmínek a zajímavých úrokových sazeb k čerpání kapitálu.

S rostoucím objemem emisí ale rostou také obavy ohledně rizikovosti tohoto segmentu trhu. V roce 2024 vstoupilo do insolvence 74 emitentů s objemem emisí 6,03 miliardy korun. Kumulativně za roky 2013–2024 dosáhl podíl nesplacených emisí asi 2–3 % u nadlimitních emisí a kolem 12 % u emisí podlimitních.

Podobná čísla je důležité chápat v širším kontextu. Trh s korporátními dluhopisy není černobílý a drtivá většina emitentů své závazky řádně plní. Dluhopisy zůstávají legitimní a funkční možností financování. Zkušenosti ze zahraničí navíc potvrzují, že u dluhopisů s vyšším výnosem je určitá míra defaultů standardní součástí byznys modelu, a neodráží tak selhání celého segmentu.

To samozřejmě neznamená, že by investoři měli přestat být obezřetní. Zejména u podlimitních nezajištěných emisí bez prospektu je nutná zvýšená pozornost. Ale s rozumným přístupem a diverzifikací portfolia zůstávají korporátní dluhopisy (včetně podlimitních) relevantní a perspektivní investiční příležitostí.

---

Příležitosti jsou tam, kde státní kasa nestačí

Určitá míra nesplácení je přirozenou součástí investic do vysokovýnosových dluhopisů po celém světě. Míra defaultů u nadlimitních emisí v Česku (2–3 %) je plně srovnatelná s dlouhodobým průměrem globálního high-yield trhu (3–4 %). Analytici z agentury Moody's, která data dlouhodobě sleduje, uvádějí dlouhodobý průměr (od roku 1983) 3,8 %. V "normálních" letech (mimo recesi) se míra defaultů typicky pohybuje mezi dvěma a třemi procenty.

Varovným signálem v Česku ale zůstává vysoká rizikovost podlimitního segmentu. Pro relevantní srovnání je potřeba jít ještě o krok dále, k takzvanému venture debt, tedy dluhu, který financuje rizikové startupy. U něj jsou defaulty globálně na úrovni 15–25 % běžné a očekávané. Vnímám to tak, že český podlimitní trh vykazuje rizikovost přibližující se trhu s venture debt, ale často postrádá jeho strukturu. To je podle mě zásadní rozdíl. Na rozvinutých trzích je vysoký risk defaultu řízený a kompenzovaný, zatímco u nás je často neřízený a schovaný za nepřiměřeně slibnými výnosy. Proto je potřeba v případě investic do českých podlimitních emisí hledat kvalitní zajištění a dobře znát prodejce emise.

Drobný investor by se na trh s českými firemními dluhopisy neměl vrhnout bez rozmyslu. A měl by dodržovat některá univerzální pravidla:

• Diverzifikace: Nikdy nevkládejte veškerý kapitál do jednoho aktiva, v tomto případě dluhu jedné firmy.
• Due diligence: Nastudujte si historii podnikání a také případný průběh splácení předchozích emisí stejné společnosti.
• Konzultace s odborníky: Před větší investicí má smysl se poradit s nezávislým expertem.
• Reference: V rámci celého procesu si prověřte jak případného poradce, tak samozřejmě emitenta a také prodejce (distributora) daného dluhopisu.
• Účel investice: Vždy se zajímejte o to, na co přesně budou půjčené peníze využity. Jde o jeden ze základních parametrů pro určení rizikovosti investice.
• Zajištění: Větší částky by měly být investovány do dluhopisů, které jsou zajištěné (nejlépe konkrétními aktivy).
• Výnos a riziko: Vyšší nabízený výnos vždy signalizuje vyšší riziko spojené s investicí.

Pro české podlimitní dluhopisové emise přitom platí podobná logika jako u profesionálního venture debt. Mohou být tedy zajímavým doplňkem portfolia, a to v případech, kdy emitenti investorům nabízejí kvalitní zajištění. Právě na úroveň zajištění a právní konstrukci je potřeba se u takových investic soustředit nejvíce. S rozumným a informovaným přístupem nicméně korporátní dluhopisy představují relevantní a perspektivní investiční příležitost. Jen je potřeba co nejlépe pochopit, do čeho přesně jdete.