Výnos japonských desetiletých dluhopisů spadl na rekordních 0,425 %. Japonská centrální banka uvolní měnovou politiku

Japonská centrální banka rozhodla, že výrazně uvolní měnovou politiku, čímž chce podpořit ekonomiku země a ukončit vleklou deflaci. Země plánuje kvantitativní uvolňování (QE) v rozsahu Spojených států, přestože se jedná o ekonomiku třetinové velikosti. Index Nikkei 225 na to ve čtvrtečním obchodování reagoval růstem o 2,20 %.

Banka plánuje nakoupit dvakrát tolik dluhopisů co dosud, v objemu 7 bilionů jenů. Akcie rostly a jen oslaboval, což značí, že si guvernér japonské centrální banky Haruhiko Kuroda získal důvěru investorů. Plánuje zdvojnásobit měnovou bázi země do dvou let.

"Plán bych popsal jako rychlý a zběsilý," prohlásil Takuji Okubo, hlavní ekonom Japan Macro Advisors. "Obzvláště specifická zmínka o dvouletém horizontu mě příjemně překvapila," dodává.

Japonská centrální banka na prvním zasedání za nového guvernéra Kurody šokovala trh, když si jako svůj nový operační nástroj stanovila měnovou bázi (místo dosavadní O/N sazby). Stanovila, že měnová báze bude růst ročním tempem kolem 60 až 70 bilionů jenů (655 až 755 miliard USD). Rovněž oznámila, že se vrací k nákupu dluhopisů podél celé křivky (včetně velmi dlouhých bondů), a to tempem, které zabezpečí, že její bilance vzroste zhruba o 50 bilionů jenů ročně. Zvýší rovněž nákupy ETF a REIT (real estate investment trust).

"Jedná se evidentně o snahu nového guvernéra dostat inflaci do dvou let na cíl (2 %), který v lednu ohlásil premiér. Jen i bondy reagovaly, jak se patří," píše ve svém komentáři Petr Bittner, analytik z České spořitelny. Jen oslabil proti dolaru na skoro 95 (ze zhruba 93), desetileté bondy se dostaly nejníže od roku 2003 (výnos pod 0,5 %). "Otázkou zůstává, zda celá tato aktivita bude stačit. Japonská centrální banka se už pár let s nevalným úspěchem o vyšší inflaci snaží, takže tištění dalších peněz, když se nedostanou do ekonomiky a zůstávají v BoJ, nemusí moc znamenat," upozorňuje Bittner.

Zdroj: Bloomberg