Potvrzeno: Česká ekonomika je venku z recese, i když HDP rostl méně

Aktualizováno o komentáře Petra Dufka z ČSOB a Martina Lobotky z ČS (3. 9. 9:47):

Hrubý domácí produkt očištěný o cenové vlivy a sezónnost podle zpřesněného odhadu klesl ve 2. čtvrtletí meziročně o 1,3 %. Pokles HDP za 1. čtvrtletí o 2,4 % se po dílčích upřesněních nezměnil, v úhrnu za 1. pololetí byl HDP meziročně nižší o 1,9 %. V mezičtvrtletním srovnání se HDP po poklesu v 1. čtvrtletí o 1,3 % ve 2. čtvrtletí naopak o 0,6 % zvýšil.

Vývoj HDP v posledních čtvrtletích poznamenala řada mimořádných vlivů, působících navíc nestejně dlouhou dobu:

• Dlouhodobě klesající investiční aktivita měla zásadní dopad na tvorbu zdrojů a užití HDP.
• Pokles nebo stagnace hospodářské aktivity v zemích hlavních obchodních partnerů ČR v 1. čtvrtletí v důsledku ekonomické recese se výrazně negativně promítly do zahraniční poptávky, na jejímž vývoji je česká ekonomika značně závislá.
• Neobvykle chladná a dlouhá zima v celém středoevropském regionu negativně poznamenala ekonomické aktivity, které jsou do značné míry závislé na počasí.
• Tvorba HDP byla zejména v mezičtvrtletním srovnání silně ovlivněna nerovnoměrným příspěvkem spotřební daně z tabákových výrobků. Předzásobení koncem roku 2012 zvýšilo tvorbu HDP v posledním loňském čtvrtletí s následným propadem hlavně počátkem letošního roku.

Zpřesněný odhad českého HDP komentuje Petr Dufek, analytik ČSOB:

Ve srovnání se začátkem roku se na HDP negativně podepsala spotřeba domácností a vlády i investice. Naopak exportu se díky oživení poptávky v západní Evropě stále daří udržovat si solidní náskok před dovozem.

Meziroční obrázek, na nějž se obvykle stáčí pozornost, se vyvíjí trochu jinak. Díky nízkému srovnávacímu základu oproti loňskému druhému čtvrtletí spotřeba domácností po více než roce opět vzrostla. Zájem spotřebitelů se tentokrát soustředil na zboží dlouhodobé spotřeby. O trvalejším růstu spotřebitelského apetitu se ovšem zatím nedá hovořit.

Z čeho nelze mít zatím žádnou radost, jsou investice. Padají meziročně o více než 6 %, přičemž negativně se vyvíjejí jak investice do aut, tak do strojního vybavení, budov i bytů.

Investiční aktivita zůstává v ČR utlumená s tím, jak firmy zůstávají s ohledem na křehký růst poptávky opatrné. Investiční boom nepodporuje ani veřejný sektor, jak už napovídají zakázky i výsledky stavebnictví.

Martin Lobotka, analytik z České spořitelny, neočekává v dalších kvartálech příliš odlišný vývoj. Předstihové indikátory v ČR i v EMU ukazují na pokračující oživení tažené průmyslem a exportem. Domácí poptávka však i ve druhém pololetí zůstane slabá – u domácností kvůli trhu práce, u firem vzhledem k podprůměrnému využití výrobních kapacit, s čímž ani mírné oživení ekonomiky nic zásadnějšího neudělá. U poptávky domácností lze čekat výraznější růst až ve druhé polovině roku 2014, u firemní poptávky až ke konci roku 2014 a začátkem roku 2015. Pozitivním faktorem je, že vláda přestane být roce 2014 brzdou růstu (fiskální restrikce letos skončí).

Podle Lobotky jsou z hlediska ČNB zpřesněná data o českém HDP protichůdná – na jedné straně se sice ekonomika vymanila z recese, na druhé straně je však domácí poptávka slabá a nebude v dohledné době generovat žádné inflační tlaky. Lze očekávat, že členové bankovní rady ČNB budou ohledně zahájení intervencí proti koruně i koncem září hlasovat stejně.

Koruna je aktuálně kolem 25,70 EUR/CZK. Podle České spořitelny jsou sice data pro korunu lehce optimistická, ovšem jakékoli další posílení, zejména pod 25,50 EUR/CZK, vyvolá silnou reakci ze strany ČNB. V takovém případě by mohlo dojít i k tomu, že se někdo k prozatímní "prointervenční" menšině v ČNB přidá. Dle ČS je tak prostor pro posílení v dalších týdnech omezen. Do konce roku lze čekat pokračující oživení tempem zhruba 0,5% mezičtvrtletně, což korunu posune pod 25,50.