Bankovní unie se blíží, ale ještě není ruka v rukávě
Ministrům financí členských zemí EU se v úterý a v noci na středu nepodařilo dosáhnout konečné dohody o podobě některých součástí budované bankovní unie, tvrdí však, že jsou na dobré cestě. Znovu se tak budou muset sejít příští středu, den před evropským summitem, který by měl mít ve věci poslední slovo. Dosažené předběžné "politické porozumění" však počítá mimo jiné s tím, že bude potřeba nová mezivládní smlouva, která upraví vztahy mezi národními záchrannými fondy a postupně se naplňujícím společným fondem na pomoc bankám.
"Ta materie je mimořádně složitá technicky, právně, finančně i politicky. V zásadě se dotýká i toho tématu, kam se EU a Evropa jako taková budou do budoucna ubírat," řekl ČTK a Českému rozhlasu v noci po jednání český velvyslanec při EU Martin Povejšil. Diplomaté nyní podle něj mají týden do středy 18. prosince na dopilování dohody a její převedení do právního jazyka.
Poslední projednávaný kompromis týkající se jednotného rezolučního mechanismu (SRM), tedy instrumentu, který má pomáhat bankám z potíží, počítá kromě jiného po roce 2016 s postupně se snižující rolí národních fondů. Jejich úkol by se zvyšující se intenzitou po deset let podporoval sílící společný fond. Každý rok by do něj byla převedena desetina z národních fondů, které mají podle nyní s europarlamentem projednávané směrnice o krizovém řízení (BRRD) naplnit samotné banky. Po deseti letech, tedy v roce 2026, by byl společný peněžní balík naplněn a roli národních fondů by zcela převzal.
Ministři delší dobu složitě hledali kompromis mezi požadavkem některých, především jižních zemí unie na rychlý vznik společného rezolučního fondu a sítí spolupracujících národních fondů, kterou prosazovalo třeba Německo. "Jsme na dobré cestě k dohodě," řekl okolo půlnoci novinářům po jednom z kol jednání německý ministr financí Wolfgang Schäuble.
Definitivní dohoda ale i po přibližně 15 hodin trvajícím jednání stále chybí například ve věci rozhodování ve výboru tohoto fondu, což je téma, které je důležité pro menší země a také pro Českou republiku. Výbor má přitom mít klíčovou roli při rozhodování o budoucnosti bank v mechanismu. Ten se primárně týká přibližně 130 zásadních evropských bank, které budou od příštího roku podléhat jednotnému bankovnímu dohledu. Za určitých podmínek však bude moci dosáhnout i na další bankovní domy. Podle kompromisní dohody by měl výbor fondu svá řešení navrhovat Evropské komisi, v případě jejich sporu by rozhodující slovo měly mít členské země.
Mechanismem SRM chce EU rozetnout "začarovaný kruh" mezi bankami a státními financemi, zajistit sdílení nákladů na jejich záchranu a případně rozhodnout o jejich konci. Skeptici však připomínají, že ačkoli deset let po vzniku by měl společný fond mít mezi 50 a 60 miliardami eur, nemusejí tyto peníze stačit. Jen na záchranu španělského bankovního sektoru bylo vyčleněno 40 miliard eur a není zatím jasné, jak bude vypadat záchranná síť v případě vyčerpání společného fondu SRM.
Zdroj: ČTK
