Manipulace trhu s drahými kovy: Fakt, nebo konspirační teorie?

Možná jste také v médiích narazili na články, které tvrdí, že ceny zlata a stříbra budou jen klesat. Kde je pravda?

Jedním z vysvětlení je to, že je cena kovů potlačována bankovním kartelem a jím ovládanými médii. Věděli jste, že 90 % médií v USA ovládá pouhých 6 společností? To mluví za vše. Myslíte si, že média půjdou proti svým vlastníkům? Mediální propaganda se zdá být velice účinná – v běžném evropském a americkém tisku jsou zlato a stříbro ukazovány jako nejhorší investice. Proto se také nedá věřit prognózám cen drahých kovů od bankovních analytiků.

Myslíte si, že když byly velké banky usvědčeny z manipulací měn nebo sazeb, trh se zlatem a stříbrem manipulován není? Je v jejich nejlepším zájmu potlačovat ceny drahých kovů, ty jsou totiž přímými konkurenty jimi vytvářených papírových měn. Existuje řada důkazů o manipulacích. Nejzřetelnější jsou cenové grafy.

K největším propadům došlo vždy během několika hodin, často spíše minut, kdy velké objemy prodejů srazily cenu pod významnou podporu (rezistenci). O zbytek se postaraly stop-lossy. Pak tu bylo zvyšování záloh (margin call) u futures. A je to právě trh s futures, který určuje ceny drahých kovů. Například v týdnu mezi 1. až 7. květnem 2011, kdy cena stříbra spadla z 48 na 34 dolarů za unci, byly zálohy zvýšeny 4krát.

Manipulaci naznačuje i níže uvedený graf denní průměrné ceny. Zajímavý je pravidelný značný propad těsně před odpoledním londýnským fixem.

Dále existují svědectví lidí, kteří pracovali pro instituce, které mají za úkol intervenovat na finančních trzích. Kolik investorů tuší, že existuje třeba Working Group on Financial Markets neboli Plunge Protection Team? "Drahé kovy jsou finanční aktiva a podobně jako měny, pokladniční poukázky a dluhopisy jsou obchodovány v papírové podob, a jejich objem stonásobně převyšuje fyzická podkladová aktiva," upozornil Jeffrey Christian, prezident společnosti CPM Group (březen 2010, znalecký posudek při slyšení americké Komise pro obchodování termínových kontraktů na komodity (CFTC).

Co svědectví tradera Andrewa Maquira, který přesně popsal, jak manipulace funguje, jako důkazní materiál pro CFTC při vyšetřování manipulace ceny stříbra bankou JPMorgan? Později popsal přesný průběh jedné z manipulací dva dny předem.

Potlačování cen také naznačuje prohlášení bývalého šéfa americké centrální banky Paula Volckera z 80. let, kdy byl ještě ve funkci. Cena zlata se tehdy zvýšila z 35 dolarů za unci v roce 1971 na 850 dolarů za pouhých 9 let. "Udělali jsme chybu, že jsme neměli pod kontrolou cenu zlata a skončili jsme s dvoucifernou inflací."

Sdružení GATA reportuje přímé i nepřímé důkazy manipulace již přes 15 let. Mechanika potlačování cen je dopodrobna popsána na stránce bývalého náměstka ministerstva financí USA Paula Craiga Robertse. Navíc centrální banky již jednou cenu zlata potlačovaly, tak proč by to nemohly udělat znovu? Šlo o takzvaný zlatý pool v 60. letech. Byl to fond, který byl založen osmi průmyslově nejvyspělejšími státy členských zemí Mezinárodního měnového fondu (USA, Spojené království, Francie, SRN, Itálie, Švýcarsko, Nizozemsko, Belgie). Dohoda o vytvoření tohoto fondu byla podepsána roku 1961. Jeho úkolem bylo intervenovat na londýnském trhu zlata tak, aby se tržní cena neodchýlila od ceny oficiální. Současně se tyto země zavázaly, že nebudou požadovat po USA konverzi svých oficiálních dolarových rezerv za zlato. Zlatý pool ukončil činnost 17. března 1968. Současně se zrušením zlatého poolu byl zaveden dvojí trh zlata - oficiální a volný. Na oficiálním trhu mohly nakupovat zlato pouze ústřední měnové instituce, a to za 35 USD za unci. Na volném trhu se zlato prodávalo za tržní cenu.

Provázanost zlata a sazeb

Nízké úrokové sazby podporují nízká inflační očekávání. Nejlepší způsob, jak udržet nízké úrokové sazby, je potlačovat cenu zlata. A banky a další velcí hráči to vědí.

Umělé nízká cena drahých kovů zvyšuje důvěru v oficiálně udávané informace o inflaci. Co by znamenal nárůst reportované inflace, a s tím spojený nárůst úrokových sazeb? GAME OVER nejen pro velké banky, ale také pro státy. Eddie George, bývalý guvernér Bank of England (ta tehdy prodala téměř polovinu svých zlatých knih)., k tomu v roce 1999 uvedl: "Podívali bychom se do propasti, pokud by cena zlata dále vzrostla. Další růst by položil několik obchodních společností a bankovních domů, které by mohly přivodit pád ostatních. Proto musely centrální banky za každou cenu potlačit cenu zlata a začít ji řídit. Bylo značně obtížné dostat cenu zlata pod kontrolu, ale nyní jsme uspěli. Americký Fed byl velmi aktivní v potlačování ceny zlata stejně jako Velká Británie."

Když tedy probíhá potlačování, zásadní otázka pro investory zní, jak dlouho ještě může trvat. Do roku 2011 bylo potlačování skrytější a člověk musel mít značné znalosti, aby chápal, jak to funguje. Dnes už jsou manipulace tak zjevné, že si jich všímají i běžní obchodníci. O možné manipulaci se mluví již i ve finančních médiích, jako je Bloomberg. To naznačuje, že se potlačování blíží ke konci.

Dokonce i finanční regulátor z Anglie (FCA) začal vyšetřovat možnosti manipulace ceny zlata. Zajímavé jsou také výsledky vyšetřování manipulace ceny stříbra americkou CFTC. Nedávno dokonce jedna z největších bank na světě, Deutsche Bank, ukončila svou účast na londýnském fixu kvůli vyšetřování možné manipulace cen drahých kovů ze strany německých autorit.

Co z toho

Drahé kovy jsou spíše dlouhodobá investice, s vyšší volatilitou. Krátkodobě lze zažít velké výkyvy cen oběma směry.

Existuje snad lepší doba k nákupu aktiva, než když je tržní sentiment na dobu mrazu? Nejinak je tomu nyní na trhu s drahými kovy v západních zemích, a to díky silné mediální propagandě. Číňané a Indové se snaží omezit riziko vysoké inflace právě nákupem fyzických kovů. Nízkou cenu přímo vítají. O nějaké mediální propagandě na západě ani netuší. Myslíte si, že tyto miliardy lidí najednou začnou přemýšlet jinak, když mají dlouholetou tradici používat zlato a stříbro jako nástroj uchování hodnoty. Ke změně myšlení nepomohou ani administrativní opatření například indické vlády. Kde dnes navíc přibývá nejvíce milionářů? Jsou to právě asijské země. Je tedy zjevné, že ceny drahých kovů mají před sebou zářnou budoucnost.

Samozřejmě že pro ty, kteří se zatím nesetkali s těmito informacemi, to může vše znít šíleně a odmítají je přijmout. Raději budou dále věřit dezinterpretacím z mainstreamových medií. Banky vytvářejí peníze z ničeho jen tím, že vám půjčí.

To je vcelku přirozená reakce. Z psychologického hlediska rozlišujeme 5 fází reakce na nové nepříjemné skutečnosti, které nabourávají staré zažité jistoty: Popření - naštvanost - smlouvání (hledání řešení ve starém paradigmatu) - deprese - akceptace. V které fázi jste nyní?

Zdroj: zlato.toje.in