Google je jiný, na hlasovací práva mohou mnozí akcionáři zapomenout

Ohlášený akciový split (rozdělení) řeší situaci, kdy Google potřebuje peníze na rozvoj, nechce se zadlužit, ale majoritní vlastníci si nechtějí nechat "mluvit" do řízení firmy. Stávající akcionáři dostanou za každou "A" akcii jednu z nově vydaných "C" akcií bez hlasovacího práva. Tím pádem se "rozředí" hlasovací práva stávajících akcionářů a momentální majoritní vlastníci, zakladatelé společnosti Larry Page a Sergej Brin, si uchovají nadpoloviční podíl i v případě, že Google bude v budoucnu potřebovat vydat další akcie pro financování akvizic.

Už nyní disponují 55,7 % hlasovacích práv, přestože vlastní pouze 15 % celkové tržní kapitalizace firmy, protože stávající "A" akcie mají pouze desetinové hlasovací právo. Takovou korporátní strukturu napodobily i jiní technologičtí giganti jako Facebook či LinkedIn. Akcie zcela zbavené hlasovacího práva jsou ovšem novinkou i v Sillicon Valley, píše Financial Times.

Tento netradiční krok vlastně zanechává akcionáře v pozici trochu připomínající fondy soukromého kapitálu, tedy na pomezí tradičního věřitele a akcionáře. Zbavuje je hlasovacích práv, což je devizou akcionáře (především v otázkách dividend), ale zároveň jim nedává senioritu a zajištěný výnos, jaké mají věřitelé. Tyto nevýhody má kompenzovat podíl na růstu společnosti odražený v ceně akcií.

Akcionáři, kteří tuto změnu přijmou, vyjadřují vysokou důvěru v management společnosti Google, v jeho kreativní a obchodní potenciál. Některé konzervativní institucionální investory by mohl tento odvážný tah odradit. Google ale chce být jiný. Nemyslím si proto, že by jeho akcie reagovaly negativně na omezená hlasovací práva. Většina akcionářů si již nyní uvědomuje, že ani za mák nerozumí produktům Google. "Jen" je používají, protože jsou zatraceně užitečné.

Tak jako u běžného akciového splitu se cena akcií Google sníží o polovinu. To je kompenzováno tím, že akcionáři dostanou druhou akcii.