Řecko zpátky na trzích: 5 důvodů, proč kupovat jeho dluhopisy

"Poptávka po dluhopisech byla velmi vysoká," uvedlo ministerstvo. Podle jeho odhadů bylo mezi zájemci téměř 90 % institucionálních zahraničních investorů. Poptávka byla tažena investory z kontinentální Evropy, následované Spojeným královstvím a dalšími zahraničními zeměmi. Portfoliomanažeři představovali zhruba 49 % investorské základny, penzijní fondy a pojišťovny 4 %, hedgeové fondy 33 % a banky 14 %.

Vláda podle zdrojů měla původně v plánu prodat dluhopisy jen za 2,5 miliardy eur, kvůli vysoké poptávce však nabídku zvýšila. Podle agentury Reuters mělo o dluhopisy zájem více než 550 investorů a celkem chtěli koupit dluhopisy za více než 20 miliard eur. Výnos se čekal vyšší, přes 5 % (dluhopisový kupon je 4,75 %).

Řecko je od roku 2010 finančně závislé na úvěrech od Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu (MMF). Emise nových dluhopisů s delší dobou splatnosti působí jako důležitý milník na cestě Řecka z dluhové krize.

Proč byla poptávka po řeckých dluhopisech tak velká?

1. Investoři jsou lační po výnosu. Výnos 5 % a více dnes nemáte všude.

2. Investoři poptávají více, než ve skutečnosti chtějí. Když se očekává velká poptávka, investoři zpravidla poptávají dvojnásobek toho, o co by měli za normálních okolností zájem. Hedgeový fond, který zamýšlí nakoupit dluhopisy v hodnotě 100 milionů eur, může přijít nakonec s poptávkou minimálně 200 milionů eur. Odborníci na kapitálové trhy odhadují skutečnou poptávku na 20 miliard eur, i tak je to ale o hodně výše ve srovnání s 3miliardovou nabídkou dluhopisů k prodeji.

3. Novým investorům nahrává kalendář. V otázce zadlužení nehraje ani takovou roli, kolik je třeba splatit, ale kdy. Když došlo v březnu 2012 k restrukturalizaci řeckého dluhu, staré dluhopisy, které země nebyla schopna splatit, byly vyměněny za nové se značně prodlouženou splatností (u některých v řádu desítek let).

Kromě toho, co dluží ECB, nemá Řecko příliš splatných závazků do roku 2023. Noví držitelé dluhopisů budou mít navíc podle kalendáře přednost před oficiálními vládními věřiteli, kteří vlastní více než polovinu řeckého dluhu a budou na splacení čekat mnohem déle.

Řecku se restrukturalizací podařilo výrazně zlepšit "profil dluhové splatnosti". Podle údajů ratingové agentury Moody's mělo Řecko před restrukturalizací průměrnou dobu do splatnosti jen 6,5 roku. Po ní se zvedla na 17 let. Navíc s mnohem nižší úrokovou sazbou.

Řecko má sice podle plánu začít v roce 2017 splácet závazky MMF, nicméně splátky jsou rozprostřeny do sedmi let a mají nízkou úrokovou sazbu, což je pro zemi únosné.

4. Evropští lídři už nechtějí znovu trestat soukromý sektor. Restrukturalizace dopadla na soukromé věřitele skutečně tvrdě. Politici to nebudou chtít opakovat ze strachu, aby investoři neodešli. To by totiž vedlo k opětovnému růstu výnosů. Investoři spoléhají na morální hazard a věří, že případné budoucí ztráty zaplatí evropští daňoví poplatníci.

5. Eurozóna má věřitele poslední instance - ECB. Mario Draghi, prezident Evropské centrální banky, slíbil, že udělá cokoli pro udržení finanční stability v eurozóně. V minulém týdnu na zasedání ECB prozradil, že rada diskutovala možnost kvantitativního uvolňování (nákup vládních dluhopisů za účelem stlačení úrokových sazeb).

Dva roky od restrukturalizace a ekonomika stále neroste

Poměr dluhu k HDP je v Řecku nyní 177 %, je tak ještě výše než před masivní restrukturalizací v roce 2012, kdy byl na 156 %. Na rozdíl od jiných zemí, které restrukturalizací procházely a už po několika letech zaznamenaly hospodářský růst, ekonomika Řecka stále klesá, ač pomalejším tempem. Situaci Řecka oproti ostatním zemím v podobné situaci ilustruje následující graf:

Aukce dluhopisů je podle ratingových agentur známkou toho, jak se zlepšila důvěra trhů v zemi. Stále však považují řecké dluhopisy za spekulativní investici a známky Řecka jsou daleko od investičního stupně. Moody's hodnotí Řecko známkou Caa3, což je devět stupňů od investiční známky. U Standard & Poor's a Fitch má země o něco lepší hodnocení, B-, což je šest stupňů od investiční známky.

Řecko se naposledy pokusilo prodat dluh na trhu v dubnu 2010, výsledek však byl nevalný. Nabídlo tehdy dluhopisy s délkou splatnosti 20 let v objemu jedné miliardy eur. Zájem byl o dluhopisy pouze za 390 milionů eur. O několik dní později musely Atény požádat o pomoc své partnery v EU a MMF.

Podle řecké vlády dnešní prodej značí začátek konce tvrdého šetření, které souvisí s finanční pomocí od EU a MMF. Řecko od nich v rámci dvou záchranných programů dostalo slíbeno celkem 240 miliard eur. Atény ale musely výměnou za to provést masivní výdajové škrty, snížit důchody a mzdy a zvýšit daně, což prohloubilo hospodářský útlum a vyvolalo protesty.

"Řecko učinilo další rozhodný krok k překonání krize," sdělil v televizním prohlášení premiér Antonis Samaras. "Důvěra v naši zemi byla potvrzena nejobjektivnějším soudcem - trhy," dodal.

Řecká ekonomika by se letos po šesti letech poklesu měla vrátit k mírnému růstu. Nezaměstnanost však stále zůstává nejvyšší v Evropské unii a spotřebitelské ceny v březnu pokračovaly v poklesu.

Místopředseda Evropské komise Siim Kallas, který je v EU pověřen i agendou hospodářské politiky, upozornil, že Atény musí pokračovat na cestě rozpočtových reforem, aby podepřely oživování ekonomiky. Podobně šéfka MMF Christine Lagardeová podle agentury AFP uvedla, že program pomoci ještě neskončil a zbývá toho "ještě hodně udělat". Atény ale prý postupují dobrým směrem a "na obzoru se rýsuje" jejich úplný návrat na kapitálové trhy.

Zdroj: ČTK, CNBC