NWR se dohodla se svými zákazníky na cenách koksovatelného uhlí na druhé čtvrtletí 2014

Společnost v roce 2014 očekává produkci a prodej uhlí v rozmezí 9 až 9,5 milionu tun, přičemž podíl koksovatelného uhlí v prodejním mixu by měl činit 55 až 60 %. Průměrná nasmlouvaná cena koksovatelného uhlí pro dodávky ve druhém čtvrtletí roku 2014 je 85 EUR za tunu, což znamená 6% pokles oproti ceně realizované v prvním čtvrtletí 2014.
Tato průměrná cena koksovatelného uhlí vychází z předpokladu, že prodeje koksovatelného uhlí ve druhém čtvrtletí 2014 budou tvořeny přibližně ze 47 % tvrdým koksovatelným uhlím (se středním obsahem prchavé hořlaviny), 44 % poloměkkým koksovatelným uhlím a 9 % PCI koksovatelným uhlím.
Pro 80 % očekávané produkce energetického uhlí v roce 2014 byla dohodnuta průměrná prodejní cena 54 EUR za tunu, což představuje 4% pokles ve srovnání s cenou realizovanou v roce 2013. Tato průměrná cena energetického uhlí vychází z předpokladu, že prodeje energetického uhlí v roce 2014 budou tvořeny přibližně ze 77 % energetickým uhlím a z 23 % proplástkem.
Zbývajících 20 % předpokládané produkce energetického uhlí bude prodáno za cenu stanovenou později během roku.
Cena koksovatelného uhlí je vyšší, než se čekalo, nicméně nezabrání spalování hotovosti. Prodej v 1Q2014 byl 1,24 milionu tun koksovatelného uhlí (+3 % mezikvartálně) a 0,66 milionu tun elektrárenského uhlí (-50 % mezikvartálně). Celková produkce klesla o 5 % na 2,23 milionu tun.
Podíl koksovatelného uhlí na celkovém prodaném množství je 65,2 %, což je ve srovnání s cílem 55 až 60 % mírně lepší. "Cena koksovatelného uhlí na 2Q2014 je lepší než naše očekávání. Kladně hodnotíme také podíl koksovatelného uhlí na celém mixu a očekáváme, že NWR splní své celoroční cíle. Zveřejněná data hodnotíme pozitivně, nic to však nemění na našem očekávání, že NWR bude nadále spalovat hotovost," uvedl k datům analytik Bohumil Trampota z J&T Banky.
Prodeje termálního uhlí byly velkým zklamáním. "I přes mírně lepší ceny očekáváme za první kvartál jejich negativní dopad do tržeb firmy okolo 37 milionů EUR," komentoval propad Petr Bártek, analytik z České spořitelny. "Celkové prodeje uhlí nás pak vedou k pochybnostem o tom, zda NWR naplní cíl produkce na celý rok."
Celkově zprávu považuje na rozdíl od Trampoty za mírně negativní, a to právě kvůli zmíněnému poklesu prodejů termálního uhlí. "Odhad EBITDA za první kvartál bychom na základě čtvrtečních údajů nastavily na zhruba 20 milionů EUR, ale jen díky pozitivní změně na úrovni zásob," doplnil Bártek. Ceny koksovatelného uhlí na druhý kvartál jsou totiž stále o 6 % nižší než již tak nízké ceny na první čtvrtletí. Klíčová pro budoucnost firmy zůstává její chystaná restrukturalizace.
Na ceny uhlí je navázána dohoda státu s NWR o pomoci při útlumu těžby černého uhlí v Dole Paskov. Podle dohody z tohoto týdne má těžba pokračovat tři roky a vláda zaplatí 600 milionů korun na sociální programy horníků. Dojednaná dohoda, kterou ještě bude schvalovat vláda a Evropská komise, bude neplatná, pokud by podle mezinárodních srovnávacích standardů od poloviny letoška do konce roku 2017 po tři po sobě následující čtvrtletí klesla cena uhlí pod 110 dolarů za tunu.
Akcie firmy na zprávu nejprve nereagovaly a za minimálního zájmu investorů přidávaly 0,8 %. Postupně začaly - stále za nízkého objemu - ztrácet, rychle se ale vrátily na středeční zavírací cenu 13 Kč.