Španělská míra nezaměstnanosti opět roste. Mezikvartálně se zvýšila o 0,2 procentního bodu

Míra nezaměstnanosti ve Španělsku se v průběhu tří měsíců končících březnem zvýšila na 25,93 % z 25,73 % v předchozím čtvrtletí. Španělsko tak zůstává zemí s druhou nejvyšší mírou nezaměstnanosti v Evropské unii. Růst se očekával, přesto by mohl ukazovat na příliš slabé oživení španělské ekonomiky.
Španělský premiér Mariano Rajoy měsíc před volbami do Evropského parlamentu a rok před národními volbami odmítá zvýšit pružnost trhu práce poté, co se v prvním roce svého funkčního období zasadil o to, aby propouštění a najímání zaměstnanců bylo snadnější. Jeho vláda cílí na procentní růst HDP v letošním roce, který by měl trhu práce pomoci, a to po 1,2% propadu ekonomiky v loňském roce.
Evropská komise minulý měsíc oznámila, že "znepokojivá míra" nezaměstnanosti ve Španělsku je její "nejpalčivější obavou v krátkém období", a doporučila zemi, aby harmonizovala legislativu ohledně pracovních smluv a snížila daně pro zaměstnavatele.
"Španělská ekonomika se dále potácí v problémech. Nezaměstnanost vzrostla z revidovaných 25,73 % na 25,93 % a přiblížila se historickému maximu 27,2 %. Je tak nadále velmi vysoko v porovnání s téměř jakoukoli jinou zemí EU. První čtvrtletí ani ve Španělsku není pro sezónní práce příznivé, navíc po Vánocích firmy jistě mají menší potřebu zaměstnávat. Snad tedy ve třetím kvartálu se trend konečně otočí," okomentoval čísla Radim Dohnal, konzultant ze Saxo Bank.
"Nadále nelze očekávat, že by v blízké době poklesla tamní nezaměstnanost pod 20 %. Vláda bude nejspíše ještě mnoho let nucena šetřit, banky nebudou mít chuť navyšovat půjčky a občané budou nejspíše pokračovat v mírném snižování svých závazků vůči bankám. Problémem nadále zůstává jak odliv mladých Španělů ze země, tak návrat dřívějších imigrantů. Jak to tak chodí, dříve odcházejí ti vzdělanější, aktivnější a ti, kteří do státního rozpočtu více platí, než z něj berou. Tedy vyšší procento nezaměstnaných z menšího koláče potenciální pracovní síly je dvakrát tak špatná zpráva," poukazuje Dohnal.
Španělsko je historicky zemí, která je na nezaměstnanost v zásadě zvyklá, i v 90. letech byla míra nezaměstnanosti pět let nad úrovní 20 %. Nynější situace je horší ve smyslu výrazných regionálních odlišností - některé jižní regiony nadále vykazují míru nezaměstnanosti silně přes 30 % -, pokračující obrovské nezaměstnanosti mladých, a tedy ztráty ideí a motivace, infikovaného bankovního sektoru, nemožnosti devalvovat měnu a aktuálně výrazně vyššího státního dluhu. "V tom byla situace v 90. letech výrazně lepší," dodává Dohnal.
"Španělská nezaměstnanost se navzdory zlepšující se hospodářské situaci z nejhoršího nedostala. I když HDP mírně roste, lidí bez práce neubývá. Vše je výsledkem toho, co se stane, když moc nad pracovním trhem převezmou odbory. Jejich ochranářská pracovní politika učiní trh práce absolutně nepružným. Firmy se potom bojí nabírat nové zaměstnance a ve výsledku je čtvrtina lidí ve Španělsku bez práce. Je to lekce, kterou bychom měli vnímat velmi intenzivně, obzvláště až si nové vedení našich odborů bude snažit prosadit větší odstupné, vyšší minimální mzdu či kratší zkušební dobu," varuje Marek Šperlich, ředitel pro strategii BBI.
Zdroj: Bloomberg