Anketa: Kolik bychom si měli naspořit na důchod?

Demografický vývoj ve vyspělých zemích naznačuje, že se důchodci již nemohou spoléhat na průběžné penzijní systémy ani ve státech, jejichž sociální politiky jsou považovány za relativně štědré. Jak na tom jsme v České republice, kolik peněz je potřeba mít stranou, než odejdeme do penze? Přestože to mnohdy záleží hlavně na individuálních preferencích, vybraní odborníci na penzijní spoření z renomovaných českých poradenských společností, pojišťoven a bank nám prozradili, jak se dopracovat ke konkrétní částce.
Marcel Kostovski (portfoliomanažer, Investiční společnost České spořitelny)
Předpokládáme-li, že poměr důchodu a reálné mzdy klesne k hranici 35 % ze současných 42,5 % a že průměrná doba dožití bude oscilovat kolem 15 let od vstupu do důchodu, vychází částka 360 tisíc korun při současných cenách na pokrytí poklesu náhradového poměru, tedy udržení si podobné životní úrovně jako současný důchodce. Měsíční úložka by tedy měla činit tisíc korun po dobu třiceti let spoření. Abychom se dostali na úroveň náhradového poměru důchodu, jenž je obvyklý v západní Evropě (60 % průměrné mzdy), musíme mít naspořenou částku 1 milion a 170 tisíc korun.
Jiří Paták (spoluzakladatel a ředitel portálu chytryhonza.cz)
Existuje velká řada proměnných, které mohou toto číslo dramaticky ovlivnit, například kdy začnu spořit a investovat na důchod, kdy plánuji jít do důchodu, jak dlouho budu žít a jaké očekávám zhodnocení svých investic. Pro zjednodušení vytvořili v jednom z největších správců podílových fondů na světě Fidelity univerzální pravidlo, které může podle mě orientačně sloužit i v Česku: Zkuste ušetřit alespoň 8 (posledních) ročních platů před nástupem do penze. Lehce se to říká, odložit 8 platů před zaslouženým důchodem, ale těžko provádí. Proto je důležité se spořením a pravidelným, dobře diverzifikovaným investováním začít co nejdříve.
Aleš Tůma (analytik, Partners)
Pokud máte tři nájemní nemovitosti a podíl ve firmě, nepotřebujete mít naspořeno nic. To ale asi není úplně typický příklad. Počítejme proto s následujícími předpoklady: Ve 30 letech vyděláváte 35 tisíc hrubého, v okamžiku odchodu do penze to bude v dnešních korunách třeba 55 tisíc (čistého 40 tisíc). Hypotéku už budete mít splacenou a k udržení životního standardu vám bude stačit třeba 60 % příjmů. Státní penze pokryje (v optimistickém scénáři) 15 tisíc, takže potřebujete 9 tisíc měsíčně, tedy 108 tisíc ročně. Rentu budete čerpat dalších 20 let, navyšovat o inflaci a zároveň zhodnocovat peníze bezpečně 1 % nad inflaci. Potom potřebujete naspořit v dnešních korunách téměř přesně 2 miliony. Když zadáme jiná čísla, například pokud se nebudete chtít ve výdajích vůbec omezovat, vyjde samozřejmě dramaticky vyšší částka, a tak či onak tisícovka měsíčně na "penzijko" nebude stačit.
Filip Král (ředitel úseku pojištění osob, Kooperativa)
Samozřejmě čím více, tím lépe. Pokud si budete chtít v důchodovém věku udržet alespoň srovnatelný životní standard s tím v produktivní fázi, měli byste uvažovat o příspěvku asi 10 tisíc Kč ke státnímu důchodu minimálně po dobu 20 let. Tím se dostáváme k částce okolo 2 až 2,5 milionu Kč. Z hlediska potřebné průběžné míry spoření je výpočet velmi jednoduchý – pokud odmyslíme úročení, platí, že na 10 000 Kč měsíčního důchodu pobíraného 20 let musím odkládat například 5 000 Kč měsíčně po dobu 40 let. Dosažené úročení tuto dobu pomáhá zkrátit, případně příspěvek snížit.
Igor Polanský (specialista penzijních produktů, AXA)
Musíte mít naspořeno ideálně tolik, aby naspořené peníze stačily k udržení životního standardu, na který jste byli zvyklí v produktivním věku. A to alespoň na dobu, která je udávána jako průměrná doba dožití (průměrný věk, kterého se lidé v dané populaci dožívají). V roce 2012 byl tento věk u mužů v ČR 75 let a u žen 81 let. Nelze tedy určit jednu částku pro všechny, každý má individuální potřeby.
Martin Podávka (vedoucí produktových inovací životního pojištění, Allianz)
Vzhledem k deficitu důchodového účtu bude muset stát v budoucnu snižovat zásluhovost v 1. pilíři. Prakticky je tak potřeba se připravit na to, že od státu každý dostane rovný důchod. V dnešních cenách jej lze odhadnout na zhruba 8 tisíc Kč (30 % průměrné mzdy). Cokoli navíc si musí občan naspořit sám. Pokud vezmeme jako průměrnou dobu strávenou v důchodu 20 let, můžeme dopočítat potřebné úspory. Například když budu chtít mít důchod 15 tisíc Kč, potřebuji k penzi od státu 7 tisíc Kč měsíčně. Celková potřebná úspora v okamžiku odchodu do důchodu se vypočítá následovně: 7 000 x 12 x 20 = asi 1,7 milionu Kč v dnešních cenách.
Aleš Prandstetter (investiční stratég, ČSOB Asset Management)
Každý člověk má jiné cíle a představy ohledně svých aktivit v důchodovém věku, takže nelze stanovit jednu určitou částku. Podle toho, v jakém komfortu chce důchod strávit, by měl mít naspořeno. Pokud bychom jako východisko zvolili jakýsi rozumný životní standard a trochu aktivní stáří včetně cestování, výše úspor by měla být minimálně milion korun. Pak ještě záleží na tom, zda člověk bydlí ve vlastním a jaká je podpora ostatních členů rodiny. Opravdu "pohodový" důchod začíná někde kolem pěti milionů korun. I v průběhu čerpání peněz je však důležité je stále mít uloženy v investicích, které přece jen vydělávají v průměru o dost více než účet v bance. Pokud totiž peníze zůstanou jen na účtu, rostou nároky na naspořenou částku až na dvojnásobek.
Petr Břicháč (ředitel Securities Trading, LBBW Bank CZ)
Tuto otázku si každý musí zodpovědět sám. Nejlépe je to definovat z aktuálního příjmu a orientačně vycházet z toho, že státní důchod bude velmi blízko průměrnému důchodu (aktuálně okolo 10 tisíc Kč), a to prakticky bez ohledu na to, zda vyděláváte 20, či třeba 50 tisíc Kč měsíčně. Osobně bych doporučoval postavit si cílový důchodový příjem alespoň na 50 % aktuálního příjmu.
Petr Gapko (hlavní ekonom GE Money Bank)
Neexistuje jediná přesná částka. Každý člověk by si měl vytvořit důchodový plán. Čili nejdříve si určit, jaký příjem by si představoval v penzi mít, a následně si spočítat, kolik musí naspořit. Obecně ale platí, že státní "pay-as-you-go" systém, tedy 1. pilíř, na důstojný život v důchodu dnešním třicátníkům stačit nebude.
Michal Valentík (hlavní investiční stratég ČP INVEST)
Přesné nebo přibližné číslo nelze stanovit. Je to totiž velmi individuální záležitost, která závisí na mnoho faktorech. Stačí jmenovat například to, kolik člověk má dětí a jak si je vychoval, zda z něj peníze sají, nebo naopak mu ve stáří pomáhají. Dalším faktorem je zdraví, životní styl a standard, existence partnera, nehmotný majetek, výše starobního (a jiných) důchodu a podobně.
Boris Tomčiak (analytik, Colosseum)
To závisí na jeho životním stylu. V průměru by lidé měli mít v důchodu alespoň 20 000 Kč měsíčně (neuvažuji inflaci), aby žili relativně spokojeně. Na peníze z 1. pilíře by domácnosti raději neměly spoléhat. Není jisté, zda vláda v budoucnu nesníží dávky, pracující lidé ale mohu očekávat státní důchod minimálně ve výši 5 000 Kč. Pokud budou lidé odcházet do důchodu v 65 letech a očekávané úmrtí bude někde na úrovni 85 let, tak by měli mít naspořeno přibližně 20 let x 12 měsíců x 15 000 = 3,6 milionu korun. Jedná se o velmi hrubý výpočet, v rámci kterého nejsou uvažovány výnosy z naspořených peněz v důchodu ani inflace. Pro představu o nutnosti zamyslet se nad osobním spořením to ale stačí. Lze říci, že pokud chtějí mít spotřebitelé důstojný důchod a nechtějí se spoléhat na své děti, tak si musejí naspořit nebo získat investováním minimálně 3 miliony korun.
Petr Šimčák (ředitel obchodu, Pioneer Investments)
Pro většinového jedince bych se držel pravidla odkládat 10 až 20 % příjmu v závislosti na kvalitě života, kterou chce daný člověk v důchodu mít.
ČSOB Penzijní společnost
Je to individuální záležitost dle životní a ekonomické situace. Tím, že člověk odchází do důchodu, přichází o jistý standard, na který byl zvyklý. Může se spoléhat na státní důchodový systém, ale i tak se nemusejí jeho finanční očekávání naplnit. Proto je vhodné myslet na možnost penzijního spoření. Pokud spoří 45 let částku tisíc korun měsíčně, může si celkově k důchodu přijít na zhruba 944 tisíc korun.
UNIQA
Nelze to snadno popsat jednou částkou. Záleží na individuálním standardu a zvyklostech každého jedince, ale i na tom, zda dotyčný penzista bude bydlet "ve svém", nebo průběžně hradit náklady s bydlením spojené. Dále zda je domácnost vícehlavá (například penzisté žijící v páru), nebo individuální. Každopádně by neměl pravidelný přísun disponibilních prostředků klesnout pod 70 až 80 % dosavadních příjmů. Větší výpadek by už byl spojen s nutností změnit životní styl.
UniCredit Bank
Je to velmi individuální. Záleží především na tom, jakou životní úroveň si chce člověk v důchodovém věku zachovat. Starobní důchod pobíráme v průměru 12 let, rozdíl mezi průměrnou hrubou mzdou a průměrným starobním důchodem se nyní pohybuje okolo 14 000 Kč. Podle této rozvahy by lidé, kteří si chtějí zachovat ve stáří stejnou životní úroveň, na kterou byli zvyklí v produktivním věku, měli naspořit částku okolo 2 milionů. Na druhou stranu, životní výdaje nejsou ve stáří obvykle tak vysoké. Bydlení má většina lidí zajištěné, děti se finančně zaopatřují samy, méně cestujeme. I tak ale doporučujeme na pohodlné stáří úsporu nejméně ve stovkách tisíc korun.
Wüstenrot
Obecně doporučujeme, aby měl klient na důchod naspořenu částku, která by mu zajistila, že jeho měsíční příjem v důchodovém věku neklesne pod 75 % příjmu v aktivním věku.