Ve víně je pravda. A docela slušné peníze

Lubor Lacina: Zájem o víno roste. Kdo je nyní největším pěstitelem révy a výrobcem vína?

Jaroslav Machovec: Ono to nejde ruku v ruce, ale je to nadále ta známá velká evropská trojka, tedy Španělsko, Francie a Itálie. To jsou největší producenti na světě, i když ve výrobě i v ploše osázené révou bývají drobné výkyvy. V poslední době se Itálie se Španělskem posunuly kupředu. Jinak ale platí, že zmíněné tři země drží primát.

Lubor Lacina: A pokud se podíváme mimo Evropu, třeba do Jižní Ameriky nebo Austrálie?

Jaroslav Machovec: Ty takzvané třetí země nejsou omezeny mnohými regulacemi jako my v Evropské unii, kde je stop-stav na další výsadby. I když ne všechny země EU to dodržují, na rozdíl například od České republiky. Tyto země tak v tomto smyslu slova expandují, ať už je to Argentina, nebo třeba Nový Zéland či Austrálie. Nárůst produkce v těchto místech je výrazný, ačkoli úrovní dosahovaných zmíněnou evropskou trojkou nedosahuje.

Lubor Lacina: Zájem o víno roste i v Česku. Dokážeme poptávku uspokojovat z vlastních zdrojů?

Jaroslav Machovec: Toto se příliš nemění, i když se zvýšil počet vinic, zvětšila se osázená plocha a zlepšil se management pěstování. Tím, že se zároveň zvýšila spotřeba, zůstáváme na zhruba 35 % poptávky uspokojované z vlastní produkce, ve výjimečných letech je to až 40 %. Zbytek tradičně dovážíme. Největší objem dovozů se přitom realizuje v nejlevnější kategorii.

Lubor Lacina: Co vlastně ovlivňuje konečnou cenu vína? Hodně se u nás probíraly daně.

Jaroslav Machovec: Objevily se informace o tom, že by se mělo zdanit jen dovážené víno. Přitom tak to nikdy nemělo být. Ono by to ani moc nešlo, jsme v jednom společném prostoru, jedné Evropské unii. Jistě, podobné excesy, respektive názory, vznikaly, ale to je v každé podobné diskuzi běžné. Nám nicméně šlo jen o jednu věc, a sice aby se tu neobjevilo něco, co se okolnímu prostředí, tedy regionu, vymyká.

Lubor Lacina: Aby domácí producenti a spotřebitelé vína nebyli znevýhodněni?

Jaroslav Machovec: Když se rozhlédnete po Evropě, tak tichá vína, která neobsahují kysličník uhličitý, nejsou prakticky nikde zdaněna. Výjimkou jsou země na severu, tedy ty, které nepěstují révu nebo jí pěstují velice málo. Česko by se tak dostalo do trochu zvláštní pozice nevinařské země, což nás trápilo. Rakušané, Němci ani Maďaři by neměli nic, ale my ano. To se nám nelíbilo. Když rovná Evropa, tak se vším všudy, jinak by nedávalo smysl kupovat u nás víno s daní, protože by stačilo kousek popojet a koupit si ho bez ní.

Lubor Lacina: Pokud nás srovnáváme s okolím, jak jsme na tom vlastně ve spotřebě vína?

Jaroslav Machovec: Co se týče spotřeby na hlavu v České republice, dostali jsme se na úroveň 20 litrů na hlavu. Před deseti, patnácti lety to bylo zhruba o 4,5 až 5 litrů méně. Tudíž lze říci, že jsme v tomto ohledu udělali pokrok, ale nechci, aby to bylo bráno tak, že se zde zvýšila spotřeba alkoholu. Tak to není. Pokud bychom se například chtěli dostat na průměr EU, museli bychom ještě přidat – ten se totiž pohybuje kolem 28 litrů na hlavu.

Lubor Lacina: Jak je to s kvalitou vína, které se v Česku pilo, a které se pije nyní?

Jaroslav Machovec: To se hodně odvíjí od ekonomické situace. Mnozí lidé se naučili pít kvalitní vína. Pokud ale nemají na to, aby si denně kupovali láhev za 150 korun, jdou po vínu v nižší cenové kategorii. Ekonomika tedy ovlivňuje, co a jakým způsobem se pije. Část populace víno bohužel nadále vyhledává hlavně jako alkohol.

Lubor Lacina: Život producentům vína ve světě komplikuje i počasí. Platí to také u nás?

Jaroslav Machovec: V této souvislosti je potřeba zdůraznit jednu věc: Průměry srážek, které se objevují pro celou Českou republiku, jsou hodně ošidné. Slyšíte, že loni v Česku napršelo podobně jako před rokem. Už se ale neřekne, že napršelo na horách, na Vysočině a na severní Moravě, ale ve vinorodém kraji, tedy tam, kde se pěstuje réva, prakticky neprší. Sucho, které ovlivňuje vinařství celosvětově, je tedy určitě velký problém i v Česku.

Celý pořad Alter Eko si můžete poslechnout ve středu 2. července v 9.45 na Rádiu ZET.

Zdroj: Rádio BBC (Rádio Zet)