Tomšík: Odhad růstu české ekonomiky o 3 % je výsledkem intervencí

Současný odhadovaný růst ekonomiky o tři procenta je důsledkem loňské intervence České národní banky (ČNB) a oslabení koruny. V nedělním diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce to uvedl viceguvernér ČNB Vladimír Tomšík. Banka podle něj kurz koruny hodlá hlídat i po roce 2016, kdy chce s udržováním kurzu nad 27 korunami za euro skončit.
"I po exitu budeme sledovat vývoj kurzu a v případě mimořádně vysoké volatility na trh vstoupíme a kurz zastabilizujeme," uvedl Tomšík. Banka podle něj zasáhne i tehdy, pokud by koruna začala po skončení intervencí prudce posilovat, což ale ČNB nepředpokládá. Podle Tomšíka by v takovém případě opět mohla hrozit deflace, přílišné posilování by navíc dále poškodilo tuzemské exportéry.
Kroky ČNB v souvislosti s intervencemi dlouhodobě kritizují odbory. Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly poškodily intervence tuzemské zaměstnance bez toho, aby se vyplnil slib ČNB, že dojde k vytvoření až 30 tisíc pracovních míst.
Podle Tomšíka ale první dopady intervencí na zaměstnanost v Česku vidět jsou. Po intervencích především nevzrostla nezaměstnanost a snížil se počet částečných pracovních úvazků ve prospěch celých úvazků. ČNB rovněž v ekonomice začíná vidět první signály ukazující nárůst nominálních mezd. Obecně každý nárůst hrubého národního produktu o procento znamená nárůst zaměstnanosti o dvě procenta, dodal viceguvernér.
Současně Tomšík odmítl, že by oslabení koruny v důsledku loňských intervencí České národní banky (ČNB) jakkoli souviselo s datem, kdy by Česko mohlo přijmout euro. Reagoval tak na výrok prezidenta Miloše Zemana, podle kterého možná banka korunu úmyslně oslabila proto, aby vstup ČR do měnové unie oddálila, a tím si déle podržela pravomoci regulovat měnový kurz.
"Měnová politika ČNB dlouhodobě nepředstavuje žádnou překážku pro přijetí eura v České republice. Naopak, dlouhodobě jsme měli problémy s fiskální politikou - s rozpočty, kdy Česká republika byla v proceduře takzvaného nadměrného schodku," uvedl Tomšík. Právě přílišná míra schodku národních rozpočtů přijetí eura vylučovala.
Mezi další potíže, které by mohly přijetí Česka do eurozóny zkomplikovat, uvedl viceguvernér banky problémy s nedokončenou penzijní reformou a s nedostatečně pružným trhem práce. Podobný krok, intervence s cílem stabilizovat ekonomický vývoj země, použilo před třemi lety Švýcarsko. "To by asi nikdo nepodezíral z úmyslu oddálit přijetí eura," dodal Tomšík.
Podle Zemana by Česká národní banka při vstupu do eurozóny ztratila velkou část svých kompetencí ve prospěch Evropské centrální banky. "Aniž bych se vyznačoval hypertrofickou podezřívavostí, nemohu vyloučit možnost, že kroky, které podniká ČNB s devalvací české měny, mohou být motivovány i snahou prodloužit interval, dokdy Česká republika vstoupí do eurozóny, a tím si zachovat kompetenci této instituce," podotkl. Je podle něj prý známo, že každá instituce usiluje o to, aby její kompetence byly co největší.
Podle prezidenta devalvace koruny centrální bankou "prakticky v dohledné době znemožnila" přijetí společné evropské měny v Česku, které hlava státu podporuje. Zeman se ve čtvrtek při jednání s odbory shodl na tom, že pokud by Česko při současném kurzu koruny euro přijalo, prodělali by na tom jak zaměstnanci, tak důchodci.
Zdroj: ČTK
Aktuality
