Evropské akcie v pátek uzavřely smíšeně, za pět dní ale skončily všechny hlavní trhy v zelených číslech

Britský FTSE 100 oslabil o 0,33 % a francouzský CAC 40 klesl o 0,19 %. Německý DAX naopak o 0,23 % posílil. Jednotný evropský index DJ Euro Stoxx 50 uzavřel se ztrátou 0,06 % na 3 275,25 bodu. Většina hlavních sektorů skončila pod nulou. Nejvíce oslabily akcie ze sektoru základních materiálů, finanční tituly a cenné papíry z odvětví spotřebního zboží. Dařilo se naopak akciím automobilek a odvětví služeb.

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Ekonomický růst zemí platících eurem se ve druhém čtvrtletí ve srovnání s předešlým kvartálem zastavil. Hospodářství eurozóny v letošním druhém čtvrtletí podle zpřesněného odhadu mezikvartálně stagnovalo a meziročně vzrostlo o 0,7 %. Oznámil to v pátek evropský statistický úřad Eurostat, který tak potvrdil první rychlý odhad z poloviny srpna. Hrubý domácí produkt celé Evropské unie se mezikvartálně zvýšil o 0,2 %. Ve srovnání s prvním čtvrtletím ale rostl o desetinu procentního bodu pomaleji.
• Průmyslová výroba v největší evropské ekonomice v červenci meziročně vzrostla o 2,5 %, nejvíce za více než dva roky. Meziměsíčně stoupla o 1,9 %. Čekal se růst o 0,4 % meziročně a o 0,5 % meziměsíčně. V červnu německá průmyslová výroba meziročně klesla o 0,4 % (revidováno z -0,5 %), meziměsíčně se ale o 0,4 % zvýšila (revidováno z +0,3 %). Vyplývá to z pátečních údajů německého ministerstva hospodářství.
• Důvěra francouzských spotřebitelů v tamní ekonomiku zůstala v srpnu beze změny. Index spotřebitelské důvěry stagnoval na 86 bodech. Čekal se pokles na 85 bodů.
• Ruská centrální banka je připravena podniknout "nestandardní" opatření, aby kompenzovala dopady nových sankcí, které by na Rusko mohla uvalit Evropská unie. Uvedla to v pátek zástupkyně guvernérky banky Xenia Judajevová. Odmítla však tato opatření konkretizovat.
• Zástupci Ukrajiny a proruských separatistů operujících na území na východ od Kyjeva v pátek v běloruském Minsku podepsali dohodu o příměří. Klid zbraní by podle ní měl na východní Ukrajině zavládnout v pátek večer. Očekává se, že Evropská unie v reakci na tuto událost odloží plánované zavádění dalších protiruských sankcí.
• Londýnský soud v pátek schválil restrukturalizační plán uhelné společnosti NWR, který kromě jiného počítá s vydáním více než 5 miliard nových akcií, které mají do kasy společnosti dodat přibližně 118 milionů eur. Plán musí jako poslední schválit ještě americký soud, který v této záležitosti bude rozhodovat 9. září.
• Ruský finanční ústav Sberbank v pátek oznámil, že v prvních osmi měsících letošního roku hospodařil s čistým ziskem 252,6 miliardy rublů. Meziročně to znamená pokles o 0,5 %. Banka ve zprávě k výsledkům uvedla, že za poklesem zisku stojí změny ve vedení účetnictví, které vyplývají z nových nařízení ruské centrální banky.
• Německý automobilový koncern Daimler v srpnu meziročně zvýšil prodeje luxusních automobilů Mercedes-Benz téměř o deset procent na 118 887 vozů. To představuje nejlepší srpnový výsledek v historii podniku. Firma v pátek rovněž uvedla, že zůstává na cestě k rekordnímu celoročnímu prodeji.
• Slovensko možná odkoupí podíl v největším slovenském výrobci elektřiny Slovenské elektrárne (SE), který prodává italská skupina Enel. Řekl to slovenský premiér Robert Fico. Stát, který v SE drží 34 % akcií, by v případě koupě dvoutřetinového podílu od Enelu elektrárny zcela ovládl. O akcie SE už dříve projevil zájem i Energetický a průmyslový holding (EPH) a společnost ČEZ.
• Největší evropské nízkonákladové aerolinky Ryanair jsou blízko dohody o nákupu nejméně 100 letadel Boeing 737 MAX, která jsou vybavena větším počtem sedadel. Hodnota kontraktu by mohla činit až deset miliard dolarů, uvedla v pátek s odvoláním na informované zdroje agentura Reuters.

Shrnutí uplynulého obchodního týdne na evropských trzích

Uplynulý týden evropské akcie zahájily opatrným růstem. Investoři na začátku týdne vyčkávali, jak se vyvine situace na Ukrajině a jak se Evropská centrální banka ve čtvrtek postaví k slabým makrodatům. Britský FTSE 100 připsal 0,08 %, francouzský CAC 40 ztratil 0,03 % a německý DAX zpevnil o 0,09 %.

V úterý se hlavní burzy starého kontinentu pohybovaly kolem nuly. Investoři nadále sledovali vývoj situace na Ukrajině a pokračovali ve spekulování, o čem na svém čtvrtečním zasedání rozhodne Evropská centrální banka. Britský FTSE 100 posílil o 0,06 %, francouzský CAC 40 ztratil 0,03 % a německý DAX připsal 0,3 %.

V polovině týdne se evropské akcie konečně nadechly a díky zprávám o ukrajinsko-ruském příměří posilovaly. Zisky však mírně tlumily zprávy o kompozitních indexech nákupních manažerů a indexech v sektoru služeb, které byly horší, než se čekalo. Britský FTSE 100 připsal 0,65 %, francouzský CAC 40 vzrostl o 0,99 % a německý DAX posílil o 1,26 %.

Čtvrteční dopoledne bylo na evropských trzích poměrně poklidné. Odpoledne však mezi investory vtrhlo rozhodnutí ECB dále snížit sazby a také slova šéfa banky Maria Draghiho, který oznámil zahájení programu odkupu zajištěných cenných papírů a krytých dluhopisů. To většinu burz nakoplo k silnému růstu. Německý DAX posílil o 1,02 % a francouzský CAC 40 přidal dokonce 1,65 %. Černou ovcí Evropy se ale stala londýnská burza, jejíž index FTSE 100 vzrostl jen o 0,06 %.

V závěru týdne investoři na evropských trzích po předchozím růstu západoevropského indexu FTSEurofirst 300 na maximum za šest a půl roku převážně vybírali zisky. Britský FTSE 100 oslabil o 0,33 % a francouzský CAC 40 klesl o 0,19 %. Německý DAX naopak o 0,23 % posílil.

Za celý týden britský index FTSE 100 vzrostl o 0,49 % na 6 855,10 bodu, německý DAX posílil o 2,92 % na 9 747,02 bodu a francouzský CAC 40 přidal 2,42 % na 4 486,49 bodu. Jednotný evropský index DJ Euro Stoxx 50 od pondělí do pátku přidal 3,23 %.

Nejdůležitější události uplynulého týdne na evropských trzích

• Evropská unie by mohla ještě více zpřísnit sankce vůči Rusku, jedná se o zákazu nákupu ruských státních dluhopisů.
• Ukrajinský ministr obrany Valerij Heletej v pondělí prohlásil, že Rusové přímo zaútočili v Donbasu a že Evropě hrozí největší konflikt od druhé světové války.
• Španělská Telefónica plánuje opustit Telecom Italia, jakmile dokončí akvizici brazilské GVT od společnosti Vivendi. Řekl to v pondělí předseda správní rady Telefóniky César Alierta. Telefónica učinila již v minulých měsících kroky směřující k prodeji podílu v Telecom Italia, který drží prostřednictvím holdingu Telco. Nyní svůj podíl v Telecom Italia nabídla jako součást akviziční nabídky společnosti Vivendi za GVT, za níž nabídla celkem 7,45 miliardy eur.
• Ruský prezident Vladimir Putin a čínský vicepremiér Čang Kao-li v pondělí zahájili výstavbu první části nového plynovodu Síla Sibiře, kterým má od roku 2019 proudit ruský plyn do Číny. Informovala o tom televize RT. Stavbu má na starosti ruský plynárenský monopol Gazprom.
• Aktivita v průmyslovém sektoru eurozóny v srpnu zpomalila tempo růstu na nejnižší úroveň za více než rok. Nových zakázek ubylo a továrny v době rostoucího napětí kvůli Ukrajině narážely na problémy. Ukázaly to konečné výsledky průzkumu mezi nákupními manažery, které v pondělí zveřejnila konzultační společnost Markit. Výsledek je však lepší, než naznačovaly první odhady. Podle finálních dat index nákupních manažerů spadl na 50,7 bodu z červencových 51,8 bodu. Očekával se přitom pokles na 50,8 bodu.
• Rusko a Ukrajina se dohodly na uspořádání dalšího kola jednání o řešení plynové krize. Konat se bude v sobotu 6. září. Oznámil to v pondělí podle agentury Reuters ministr energetiky Alexander Novak. Moskva a Kyjev podle něj nyní čekají, zda se Evropská komise rozhodne vyslat na jednání svého zástupce.
• Nizozemský pivovar Heineken prodal svého výrobce plechovek a lahví v Mexiku Empaque americké firmě Crown Holdings Inc. za 1,23 miliardy USD včetně dluhu. Heineken nepovažuje výrobu obalového materiálu za svou hlavní aktivitu a prodej mu má umožnit lépe se zaměřit na své hlavní aktivity, výrobu piva a cideru a jejich prodej, oznámila společnost.
• Francie prodává 350denní pokladniční poukázky za 2,095 miliardy eur s výnosem -0,002 %, 140denní poukázky za 2,093 miliardy eur s výnosem -0,003 % a 90denní poukázky za 3,991 miliardy eur s výnosem -0,004 %.
• Řecká ekonomika ve druhém čtvrtletí klesala nejpomalejším tempem od konce roku 2008 - hrubý domácí produkt se meziročně snížil o 0,3 %. Oznámil to v pondělí tamní statistický úřad ELSTAT, který tak upravil rychlý odhad z poloviny srpna. První odhad počítal s poklesem o 0,2 %.
• Index nákupních manažerů ve Spojeném království v srpnu klesl na 52,5 bodu, nejníže od června loňského roku. Růst produkce, nových zakázek i zaměstnanosti v sektoru se mírně zpomalil, stále se však index nachází v pásmu expanze nad padesátibodovou hranicí, i nad dlouhodobým průměrem 51,5 bodu.
• Německo v pololetí hospodařilo s přebytkem asi 1,1 % hrubého domácího produktu. Předběžné údaje v pondělí zveřejnil tamní spolkový statistický úřad. Údaje tak ukazují na solidní kondici veřejných financí Německa, které by podle některých hlasů mělo zvýšit výdaje, aby podpořilo stagnující evropskou ekonomiku. Statistici také potvrdili, že německá ekonomika na jaře klesla.
• Finální index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru se ve Francii v srpnu dále snížil na 46,9 bodu z červencových 47,8 bodu, tedy nejníže od května 2013. Očekával se však větší pokles na 46,5 bodu. Zhoršení podmínek v sektoru vyvolal pokles nových zakázek i zaměstnanosti. Nové zakázky klesají čtvrtý měsíc v řadě a v srpnu se navíc propadly nejprudčeji od dubna 2013.
• Aktivita zpracovatelského sektoru v Itálii se v srpnu nečekaně snížila. Index nákupních manažerů se propadl pod padesátibodovou hranici dělící kontrakci od expanze na 49,8 bodu, poprvé od června 2013. Předběžná data přitom počítala jen s mírným zpomalením na 51 bodů z 51,9 bodu v červenci.
• Expanze německého zpracovatelského sektoru se v srpnu zpomalila více, než se čekalo. Index nákupních manažerů klesl na 51,4 bodu, předběžná data počítala s poklesem na 52 bodů z červencových 52,4 bodu. Produkce sektoru tak rostla nejpomaleji za posledních 14 měsíců. Pomaleji rostly také nové zakázky a nové zakázky ze zahraničí kvůli provázanosti některých německých firem na Rusko postižené sankcemi.
• Podmínky ve zpracovatelském sektoru v Česku se v srpnu zhoršily. Index PMI klesl na 54,3 bodu z červencových 56,5 bodu, oznámila v pondělí společnost Markit Economics. Index sleduje výrobu, nové objednávky, zaměstnanost, termíny dodávek od dodavatelů a zásoby. Předělem mezi růstem a poklesem je v indexu hranice 50 bodů. Nad ní se index drží již 16 měsíců. Úroveň indexu je ale nejnižší od loňského září.
• Britská bankovní skupina Barclays se dohodla na prodeji části svých aktivit ve Španělsku. Za 800 milionů eur je koupí tamní třetí největší banka Caixabank. Britská banka nyní provádí důkladnou reorganizaci a prodej části jejích aktivit ve Španělsku je podle agentury Reuters jedním z prvních významných kroků ve snaze opustit velkou část drobného bankovnictví v Evropě.
• Expanze zpracovatelského sektoru ve Španělsku se v srpnu zpomalila více, než se čekalo. Index nákupních manažerů klesl na 52,8 bodu z červencových 53,9 bodu, ačkoli se očekával mírnější pokles na 53,3 bodu. Expanzi podporuje především silný nárůst nových zakázek a příchod nových firem do odvětví, které mírně zvyšují i zaměstnanost v sektoru.
• Ukrajina bude potřebovat další miliardy dolarů finanční pomoci navíc, pokud se boje mezi povstalci na východě země a armádou protáhnou do příštího roku. Uvedl to v úterý Mezinárodní měnový fond (MMF) v prvním hloubkovém hodnocení ekonomiky země po březnové dohodě na dvouletém programu hospodářské pomoci Kyjevu v sumě 17 miliard dolarů.
• Slovensko v úterý začalo dodávat zemní plyn na Ukrajinu. Mezi oběma zeměmi byl uveden do provozu modernizovaný plynovod, kterým bude moci Kyjev dovážet plyn ze západu. Tímto způsobem Ukrajina sníží svou energetickou závislost na Rusku. Zahájení komerčního provozu plynovodního propojení se podle slovenských médií zúčastnili slovenský premiér Robert Fico a jeho ukrajinský kolega Arsenij Jaceňuk.
• Index cen výrobců v červenci v eurozóně klesl meziměsíčně o 0,1 % v souladu s odhady (červen: +0,2 %) a meziročně klesl o 1,1 % rovněž v souladu s očekáváním (červen: -0,8 %).
• Polský úřad pro finanční dozor v úterý schválil převzetí banky BGZ francouzskou skupinou BNP Paribas za 4,5 miliardy zlotých. Největší francouzská banka si transakcí posílí aktivity na polském trhu.
• Spojené království: Index nákupních manažerů ve stavebnictví v srpnu vzrostl na 64 bodů (odhad: 61,5 bodu) z 62,4 bodu v červenci.
• Růst švýcarské ekonomiky se ve druhém čtvrtletí nečekaně zastavil, hrubý domácí produkt se tak ve srovnání s prvními třemi měsíci roku nezměnil. Podkopal jej především slabší vývoz a také nižší investice ve stavebnictví. Vyplývá to ze statistických údajů, které v úterý zveřejnila tamní vláda.
• Počet nezaměstnaných ve Španělsku v srpnu poprvé po šesti měsících vzrostl a dostal se na 4,43 milionu. Proti červenci je to nárůst o 8070 osob, respektive o 0,18 %. Vyplývá to z údajů, které v úterý zveřejnilo tamní ministerstvo práce. Za růstem jsou především sezonní faktory.
• Prezidenti Porošenko a Putin se údajně dohodli na "trvalém příměří". Ruská strana však tuto dohodu následně popřela.
• Sektor služeb v eurozóně v srpnu expandoval pomaleji, než se očekávalo. Index nákupních manažerů klesl na 53,1 bodu z 54,2 bodu v červenci, předběžná data ukazovala na pokles na 53,5 bodu. Kompozitní index se proto snížil na 52,5 bodu z červencových 53,8 bodu, předběžná data počítala s poklesem na 52,8 bodu.
• Sektor služeb v Německu v srpnu expandoval pomaleji, než se čekalo. Index nákupních manažerů spadl na 54,9 bodu z červencových 56,7 bodu, předběžná data počítala s mírnějším poklesem na 56,4 bodu. Kompozitní index spadl na 53,7 bodu z 55,9 bodu v červenci, podle předběžných dat se měl snížit jen na 54,9 bodu.
• Index nákupních manažerů v sektoru služeb ve Francii v srpnu nečekaně klesl. Předběžná data počítala s růstem na 51,1 bodu z červencových 50,4 bodu, index naopak spadl na 50,3 bodu. Kompozitní index spadl pod padesátibodovou hranici dělící kontrakci od expanze na 49,5 bodu, předběžná data počítala s rovnými padesáti body po červencových 49,4 bodu.
• Sektor služeb v Itálii v červenci se nečekaně propadl. Index nákupních manažerů klesl z červencových 52,8 bodu na 49,8 bodu, očekával se mírnější pokles na 52 bodů. Index se tak propadl pod padesátibodovou hranici dělící pásmo kontrakce od expanze. Kompozitní index se rovněž ocitl pod padesáti body na 49,9 bodu oproti červencovým 53,1 bodu.
• Index nákupních manažerů ve Španělsku v sektoru služeb se v srpnu vyšplhal nejvýše od prosince 2006. Dosáhl 58,1 bodu oproti červencovým 56,2 bodu. Kompozitní index se zvýšil na 56,9 bodu z červencových 55,7 bodu.
• Index nákupních manažerů ve službách ve Spojeném království v srpnu nečekaně vzrostl na 60,5 bodu, očekával se pokles na 58,5 bodu po červencových 59,1 bodu. Kompozitní index se zvýšil na 59,3 bodu oproti 58,6 bodu v červenci.
• Británie podepíše smlouvu se zbrojařským koncernem General Dynamics na dodávku více než 500 bojových obrněných vozidel. Transakce má hodnotu 3,5 miliardy liber a je největší jednotlivou objednávkou britské vlády na tato vozidla za více než 30 let. S odvoláním na prohlášení britské vlády o tom ve středu informovala agentura Reuters.
• Maloobchodní tržby v zemích platících eurem i v celé Evropské unii v červenci proti předešlému měsíci klesly o 0,4 %. Oznámil to evropský statistický úřad Eurostat. Na snížení maloobchodního obratu se nejvíce podílela kategorie potravin, nápojů a tabáku.
• Polská centrální banka ponechává hlavní úrokovou sazbu beze změny na 2,5 %.
• Francouzští výrobci luxusního zboží Hermès International a LVMH Moët Hennessy Louis Vuitton se dohodli na ukončení vleklého sporu o podíl ve společnosti Hermes. Pře se rozhořela před čtyřmi lety, když LVMH začala shromažďovat velký podíl ve svém menším rivalovi. Podle dohody, kterou zprostředkoval obchodní soud v Paříži, LVMH podíl 23,2 % v Hermès rozdělí mezi své akcionáře. Informovala o tom ve středu agentura Reuters.
• Evropská komise ve středu vyměřila výrobcům elektroniky Philips, Samsung Electronics a Infineon Technologies pokuty v souhrnné výši 138 milionů eur. Jde o trest za kartelovou dohodu o cenách čipů, které se používají například v SIM kartách pro mobilní telefony. Informovala o tom agentura Reuters.
• Evropská centrální banka (ECB) ve čtvrtek překvapivě snížila základní sazbu na 0,05 %, depozitní sazbu na -0,20 % a zápůjční sazbu na 0,30 %. Strašák deflace přiměl Draghiho družinu k překvapivé akci. ECB začne odkupovat cenné papíry, zda jde o kvantitativní uvolňování, ale Draghi úplně nevysvětlil.
• Bank of England ponechala v září svou měnovou politiku beze změny. Základní sazba tak zůstává na 0,5 % a program odkupů aktiv nebyl navýšen ze současných 375 miliard liber. Banka chce reinvestovat 14,4 miliardy liber z cash flow, které v programu vzniklo zářijovým splacením britských dluhopisů.
• Švédská centrální banka ponechává hlavní úrokovou sazbu na 0,25 %, v roce 2015 začne politiku utahovat.
• Míra nezaměstnanosti ve Francii v letošním druhém čtvrtletí mírně stoupla na 10,2 % z 10,1 % v předchozích třech měsících. Uvedl to ve čtvrtek francouzský statistický úřad INSEE. Nezaměstnanost se tak dostala na nejvyšší úroveň od loňského třetího kvartálu, kdy činila 10,3 %.
• Zakázky německých průmyslových podniků v červenci stouply o 4,6 procenta, tedy nejprudším tempem za více než rok. Oznámilo to ve čtvrtek německé ministerstvo hospodářství. Údaje podle agentury Reuters podpořily naděje na oživení největší evropské ekonomiky ve třetím čtvrtletí.
• Hospodářské oživení v eurozóně zůstává velmi křehké a nerovnoměrné. To podtrhuje potřebu strukturálních reforem, které by podpořily ekonomický růst. Uvedl to podle agentury Reuters šéf ministrů financí eurozóny, tedy takzvané Euroskupiny, Jeroen Dijsselbloem.
• Tržby v českém maloobchodě včetně motoristického segmentu po očištění o sezónní vlivy klesly v červenci reálně meziměsíčně o 0,8 %. Meziročně se tržby očištěné o vliv počtu pracovních dní zvýšily o 4,5 %, bez očištění o 6,2 %. Při vyšším počtu pracovních dní rostl prodej jak v motoristickém segmentu, tak v samotném maloobchodě.
• Evropská komise ve čtvrtek schválila americké bance Morgan Stanley plán prodeje její divize obchodování s ropou ruskému ropnému gigantu Rosněfť. Transakce nevyvolává obavy z narušení konkurenčního prostředí, protože i po spojení zůstane na trhu řada velkých aktérů, uvedla komise podle agentury Reuters.
• Akcionáři italské automobilky Fiat, kteří nesouhlasí s jejím spojením s americkým partnerem Chrysler, požadují, aby od nich firma odkoupila 60 milionů akcií v hodnotě kolem 464 milionů eur. Jejich požadavky tak podle očekávání nedosáhly hranice 500 milionů eur, v případě jejíhož překročení by firma fúzi odvolala. Informovala o tom ve čtvrtek agentura Reuters.
• Evropský letadel Airbus za prvních osm měsíců letošního roku obdržel objednávky na 1 000 letadel. Společnost to oznámila ve čtvrtek. Současně nicméně firma uvedla, že přijala také velké množství požadavků na zrušení dřívějších objednávek. Velký zájem je podle ní aktuálně o stroje s úsporným provozem.
• Slovensko má výhrady k návrhu Evropské komise na rozšíření sankcí vůči Rusku. Bratislava nechce, aby se opatření dotkla obchodu s některými výrobky a také finančního sektoru. Novinářům to ve čtvrtek řekl premiér Robert Fico po mimořádné schůzi vlády, která se zabývala novým balíkem protiruských sankcí. Fico opětovně kritizoval samotné sankce, zároveň ale dodal, že Slovensko nechce v této otázce narušit jednotu Evropské unie.
• Švédská společnost Electrolux se údajně blíží dohodě o odkoupení výroby domácích elektrospotřebičů od amerického konglomerátu General Electric (GE). Electrolux by za tuto součást dal více než 2,5 miliardy dolarů. Agentuře Reuters to ve čtvrtek řekli lidé informovaní o jednání.

Zdroj: CNBC