Evropské akcie ve středu prudce posílily díky výsledkům firem

Britský FTSE 100 připsal 1,32 %, francouzský CAC 40 1,89 % a německý DAX 1,63 %. Regionální Stoxx Europe 600 posílil o 1,6 %, všechny jeho sektory připsaly více než procento v čele s maloobchodem.

Společnost Marks & Spencer připsala téměř 7,5 %, v průběhu dne posilovala i o 9,5 %, nejvíce od března 2009. Prodejce oznámil, že jeho zisk v prvním pololetí vzrostl na 268 milionů liber, analytici přitom očekávali jen 253 milionů liber. Dařilo se i společnosti Natixis, která zpevnila o 2,3 % v reakci na 10% růst zisku ve třetím čtvrtletí na 281 milionů eur. Trh očekával 275 milionů eur.

Hlavní středeční události na evropských trzích

• Maloobchodní tržby v eurozóně v září klesly o 1,3 % meziměsíčně, očekával se pokles o 0,8 % po srpnovém růstu o 1,2 %. Meziročně tržby vzrostly o 0,6 %, očekávalo se +1,4 % po srpnových +1,9 %.
• Nizozemská finanční skupina ING Group hodlá tento týden splatit poslední část ze státní pomoci deset miliard eur, kterou obdržela před šesti lety v době vrcholu finanční krize. ING splatí pomoc o šest měsíců dříve, než dosud plánovala. Splacení pomoci otevírá bance možnost začít vyplácet dividendu a uskutečňovat akvizice.
• Spojené království: Index nákupních manažerů ve službách v říjnu 56,2 bodu (září: 58,7 bodu, odhad: 58,5 bodu).
• Likérka Stock Spirits ve středu ráno vydala varování ohledně výhledu zisku. Firma oznámila, že se od konce třetího kvartálu výrazně zvýšily konkurenční tlaky, a to zejména v Polsku. Pokud se situace nezlepší, provozní zisk společnosti by mohl být o 5 až 10 milionů eur nižší než aktuální odhady.
• Slovenská ekonomika bude v příštích dvou letech zrychlovat tempo ekonomického růstu. Vyplývá to z nejnovější prognózy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), která zároveň vybídla zemi k dalším reformám.
• Index nákupních manažerů v sektoru služeb v eurozóně v říjnu mírně klesl na 52,3 bodu ze zářijových 52,4 bodu. Předběžná data počítala s tím, že index zůstane na zářijové hodnotě. Kompozitní index se zvýšil na 52,1 bodu z 52 bodů v září, podle předběžných dat však měl vzrůst na 52,2 bodu.
• Islandská centrální banka ve středu nečekaně snížila hlavní úrokovou sazbu poprvé od února 2011 poté, co v důsledku měnových intervencí posílila islandská koruna a klesla inflace. Banka proto snížila sedmidenní zápůjční sazbu o 25 bazických bodů na 5,75 %. "Inflace je pod cílovou hladinou již devátý měsíc v řadě a tento podzim dále klesá," píše se v prohlášení banky. "Hlavním tahounem inflace byly doposud rostoucí ceny domů, zatímco nízká globální inflace a stabilní islandská koruna ji tlačí dolů navzdory solidním růstu mezd," tvrdí banka.
• Aktivita v německém sektoru služeb se v říjnu snížila. Index nákupních manažerů klesl na 54,4 bodu ze zářijových 55,7 bodu, předběžná data počítala s poklesem na 54,8 bodu. Kompozitní index spadl na 53,9 bodu z 54,1 bodu v září, podle předběžných údajů se měl zvýšit na 54,3 bodu.
• Podmínky v sektoru služeb ve Francii byly v říjnu nadále nepříznivé. Index nákupních manažerů však klesl jen na 48,3 bodu ze zářijových 48,4 bodu, předběžná data počítala s poklesem na 48,1 bodu. Kompozitní index se snížil na 48,2 bodu z 48,4 bodu v září, předběžná data predikovala 48 bodů.
• Podmínky v sektoru služeb v Itálii se v říjnu výrazně zlepšily, index nákupních manažerů opět vyskočil nad padesátibodovou hranici, což ukazuje na expanzi celého odvětví. Index se zvýšil na 50,8 bodu ze zářijových 48,8 bodu, očekával se jen mírný růst na 49,4 bodu. Kompozitní index se zvýšil na 50,4 bodu z 49,5 bodu v září.
• Expanze sektoru služeb ve Španělsku v říjnu mírně zrychlila. Index nákupních manažerů vzrostl na 55,9 bodu ze zářijových 55,8 bodu, očekával se přitom pokles na 55,3 bodu. Kompozitní index se zvýšil na 55,5 bodu z 55,3 bodu.
• Ruský plynárenský gigant Gazprom potvrdil, že obdržel 1,45 miliardy USD od ukrajinské energetické firmy Naftogaz. Peníze jsou první splátkou ukrajinského dluhu za ruský plyn. Splátka je jednou z podmínek pro to, aby Ukrajina začala opět dostávat zemní plyn z Ruska.
• Imigranti z deseti zemí, které vstoupily do Evropské unie v roce 2004, Británii od té doby zaplatili na daních více peněz, než kolik dostali v dávkách ze systému sociálního zabezpečení. Vyplývá to z ve středu zveřejněné studie prestižní londýnské vysoké školy University College London (UCL). Mezi tehdejšími novými členy EU bylo i Česko.

Zdroj: Bloomberg