Evropské akcie ve středu ve zkráceném vánočním obchodování převážně zlevnily

Britský index FTSE 100 vzrostl o 0,18 %, francouzský CAC 40 naopak o 0,44 % klesl, portugalský PSI 20 ztratil 0,76 % a amsterodamský AEX odepsal 0,28 %. Evropský index STOXX Europe 600 klesl o 0,14 % a index DJ Euro Stoxx 50 uzavřel se ztrátou 0,24 % na 3 184,66 bodu.

Všechna hlavní odvětví indexu STOXX Euro 600 skončila pod nulou. Nejvíce zlevnily akcie ze sektoru základních materiálů, finanční tituly a akcie mediálních firem. Pouze nepatrně naopak zlevnily cenné papíry z realitního odvětví a akcie ze sektoru zdravotní péče.

Aktivita na trzích byla ve středu nízká a investoři se do velkých obchodů nepouštěli. "Máme před sebou Štědrý večer, takže se lidé, a to včetně těch, kteří mají na starosti kontrolu automatických algoritmů, z trhů přemisťují do svých domovů," řekl pro finanční televizi CNBC Jasper Lawler, analytik ze společnosti CMC Markets.

Zajímavý byl nicméně vývoj ceny akcií britské zdravotnické společnosti Smith & Nephew (+7,71 %). Cenné papíry firmy na londýnské burze zdražily téměř o osm procent poté, co agentura Bloomberg napsala, že má o její převzetí údajně zájem americký výrobce zdravotních potřeb a zařízení Stryker.

Evropský burzy již do konce týdne neotevřou. Britský akciový index FTSE 100 si tak od pondělí polepšil o 0,9 % na 6 609,93 bodu, německý DAX za první dva dny týdne vzrostl o 1,38 % na 9 922,11 bodu, francouzský CAC 40 přidal od pondělí do středy 1,38 % na 4 295,85 bodu a jednotný index DJ Euro Stoxx 50 zpevnil o 1,36 %.

Hlavní středeční události na evropských trzích

• Ratingová agentura Standard and Poor's (S&P) v úterý večer vydala varování, že by v lednu mohla snížit hodnocení dluhových závazků Ruska do spekulativního pásma. S&P uvedla, že je tato možnost spojena s výrazným oslabením rublu, které zemi připravilo o monetární flexibilitu. Rubl na zprávu ve středu ráno reagoval oslabením z 54,22 USD/RUB na 55,45 USD/RUB.
• Německý výrobce cementu HeidelbergCement prodá firmě Lone Star Funds za 1,4 miliardy dolarů svoji divizi Hanson. Společnost uvedla, že peníze získané z prodeje použije ke snížení svého zadlužení. Součástí transakce mají být i kanadská a britská aktiva Hansonu. Uvedl to ve středu německý podnik.
• Ukrajina ve středu krátce přerušila dodávky elektřiny na Krym, který v březnu anektovalo Rusko. Ukrajinské ministerstvo energetiky podle agentury Reuters oznámilo, že důvodem bylo to, že Krym nedodržoval odběrové limity. Nyní prý již bylo zásobování elektřinou obnoveno. Sama Ukrajina se potýká s nedostatkem energie a Krymu kvůli tomu omezila dodávky.
• Britská ropná společnost BP údajně jedná s největší ruskou ropnou firmou Rosněfť o odkoupení podílu v jejím východosibiřském producentovi ropy Tass Yuriakh. S odvoláním na nejmenovaný zdroj obeznámený se situací to ve středu napsala zpravodajská agentura Bloomberg. Podle ruského deníku Kommersant by BP za podíl mohla zaplatit 700 až 800 milionů dolarů.

Nejdůležitější události uplynulého týdne na evropských trzích

• Bělorusko v neděli zablokovalo online obchody a zpravodajské weby ve snaze zastavit run na banky a obchody, které vzali obyvatelé útokem, aby chránili své úspory. Běloruskou měnu táhne dolů propad ruského rublu, což přimělo vládu přistoupit k radikálním opatřením, včetně zákazu zvyšování cen i u dováženého zboží.
• Ruská ropná společnost Rosněfť a americká banka Morgan Stanley zrušily plán, v jehož rámci měl státní gigant odkoupit od amerického protějšku jeho divizi obchodování s ropou. Transakce byla zrušena kvůli neochotě amerických regulačních úřadů poskytnout k ní souhlas, sdělil v pondělí ruský podnik. Morgan Stanley se s Rosněftí dohodla na prodeji divize obchodování s ropou loni v prosinci a letos v září transakci schválila Evropská komise.
• Reálné mzdy německých zaměstnanců se ve třetím čtvrtletí meziročně zvýšily o 1,8 %, což je nejprudší tempo za poslední tři roky. Oznámil to v pondělí spolkový statistický úřad. Průměrná hrubá mzda zaměstnance na plný úvazek v Německu bez započítání mimořádných plateb dosáhla 3 541 eur měsíčně.
• Ruská centrální banka uvalila nucenou správu na finanční ústav Trust Bank. Na záchranu firmy před krachem vynaloží 30 miliard rublů, informovala v pondělí agentura AFP. Rusko se nyní snaží stabilizovat domácí finanční trhy, kterými otřásl prudký pokles rublu.
• Západní sankce nepoškodily ruskou ekonomiku o nic méně, než pád cen ropy na světových trzích a prudký pokles kurzu rublu. Na tiskové konferenci v Moskvě to v pondělí prohlásil vlivný ruský národohospodář Alexej Kudrin, který mnoho let působil jako ruský ministr financí. Rusko musí počítat s nárůstem protestních nálad ve společnosti, politická krize ale podle Kudrina nejspíš nenastane.
• Dva čínští ministři navrhují podat pomocnou ruku Rusku, které se snaží zajistit podporu rublu, aniž by muselo vyplenit rezervy, které má v zahraničních měnách. Čína poskytne pomoc, když bude třeba, a věří, že Rusko ekonomické potíže překoná, řekl v sobotu čínský ministr zahraničí Wang I. Ministr obchodu Kao Chu-čcheng se zase domnívá, že největší pozitivní vliv pro Rusko bude mít rozšíření měnového swapu, na němž se země dohodly v říjnu, a navýšení bilaterálního obchodu v jüanech.
• Řecký premiér Antonis Samaras vyzval zákonodárce, aby letos zvolili nového prezidenta a odvrátili tím hrozbu předčasných parlamentních voleb, k nimž bude muset dojít, pokud se politici na nové hlavě státu neshodnou. Samaras by parlamentní volby chtěl svolat až na konci roku 2015 poté, co země splní závazky zahraničním věřitelům.
• Podle předběžných dat se spotřebitelská důvěra v eurozóně v prosinci zvýšila na -10,9 bodu, očekávalo se -11 bodů po -11,5 bodu v listopadu.
• Německo nevidí důvod měnit evropské sankce uvalené na Rusko. Uvedla to mluvčí vlády poté, co ministr zahraničí vyjádřil obavy z možné destabilizace Ruska, pokud nebudou sankce zmírněny. Mluvčí Christiane Wirtzová na tiskové konferenci řekla, že až sankce příští rok uplynou, bude vhodná doba na jednání o tom, jestli v nich pokračovat, a pokud ano, pak v jaké formě.
• Nejbohatší Rusové prchají do Spojeného království v rekordním počtu. Počet víz udělovaných lidem, kteří přislíbí investovat v zemi alespoň 2 miliony liber, meziročně vzrostl o 69 %. Mezi lednem a zářím bylo ruským multimilionářům uděleno 162 víz, což je o 66 více, než ve stejném období v roce 2013.
• Britský finanční kontrolní úřad (FRC) v pondělí oznámil, že zahájil vyšetřování společnosti PwC kvůli jejímu auditu účetních knih firmy Tesco v letech 2012, 2013 a 2014.
• Nedávný prudký pokles cen ropy společně se slabším eurem zvýší v příštím roce tempo růstu německé ekonomiky minimálně o 0,3 procentního bodu. Uvedl to podle listu Rheinische Post ředitel Německé průmyslové a obchodní komory (DIHK) Martin Wansleben.
• Monopolní ruský vývozce zemního plynu Gazprom předpokládá, že vývoz této suroviny do Evropské unie a Turecka letos dosáhne jen 147 miliard metrů krychlových. Prohlásil to v pondělí místopředseda představenstva Alexandr Medveděv. Gazprom dosud odhadoval, že vývoz bude činit až 157 miliard krychlových metrů plynu. Loni firma do obou oblastí vyvezla 162 miliard kubíků plynu.
• Tempo růstu lotyšské ekonomiky bude v příštím roce pravděpodobně pomalejší, než se předpokládalo. Důvodem je slabší růst hospodářství hlavních obchodních partnerů, prudký pokles hodnoty ruského rublu a propad cen ropy. Uvedl to v pondělí guvernér lotyšské centrální banky Ilmars Rimsevičs. "Upozorňujeme, že lotyšská ekonomika výrazně ochlazuje," prohlásil Rimsevičs v rozhovoru se státní televizí LTV.
• Podle britské centrální banky musejí finanční domy ve Spojeném království dělat více, než jen projít zátěžovými testy, aby opět získaly důvěru trhu. Banka tak naléhá především na management institucí a jeho způsob vedení bank.
• Španělská princezna Cristina, sestra krále Felipeho VI., bude muset jako vůbec první člen královské rodiny před soud. Španělská justice v pondělí rozhodla, že princezna bude obžalována z daňových podvodů. Případ se točí kolem aktivit jejího manžela Iňakiho Urdangarina, který podle prokuratury zpronevěřil veřejné peníze převodem z účtů jím vedené nadace na konta vlastní firmy.
• Francouzská strojírenská firma Alstom zaplatí pokutu 772 milionů dolarů, aby urovnala obvinění amerických úřadů z korupce úředníků kvůli zakázkám v Číně a dalších asijských zemích. Je to nejvyšší pokuta, jakou kdy Spojené státy uložily podnikům za porušení zahraničních protikorupčních zákonů, napsala agentura Reuters.
• Řecký parlament ani ve druhém kole nezvolil nového prezidenta. Zapotřebí bylo 200 hlasů z 300, kandidát premiéra Samarase Stavros Dimas však získal jen 168 hlasů. Bude se tedy konat třetí kolo 29. prosince, v němž už je zapotřebí jen 180 hlasů. Samarasova vláda má tedy 6 dní na to, aby sehnala 12 hlasů, v opačném případě budou muset v únoru proběhnout předčasné parlamentní volby, v nichž by podle průzkumů nejspíš zvítězila radikální levice, což by ohrozilo závazky Řecka vůči mezinárodním věřitelům. Levice totiž slibuje okamžité ukončení úsporné politiky.
• Rusku hrozí, že vstoupí do období hluboké hospodářské recese. Uvedl to ruský premiér Dmitrij Medveděv, kterého z ruských médií v úterý citovala agentura Reuters. Ruská ekonomika je pod tlakem v souvislosti s poklesem cen ropy na světových trzích a nedávnému prudkému propadu rublu.
• Ukrajinský parlament v úterý hlasoval pro zrušení statusu nezávislé země a krok směrem ke vstupu do NATO. Pro návrh hlasovalo 303 poslanců, tedy o 77 více, než bylo třeba pro schválení. Tento krok bude podle ruského zástupce v Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) vnímán jako nepřátelský vůči Rusku a jen zhorší už tak vyostřené vztahy.
• Minulý týden proběhly trhy zvěsti o tom, že Rusko začalo prodávat zlaté rezervy. Ty však byly vzápětí vyvráceny. Naopak se ukázalo, že Rusko své rezervy navyšuje. John Butler, investiční ředitel Atom Capital, a Alasdair MacLeod, šéf analytického týmu internetové směnárny zlata GoldMoney Foundation, se domnívají, že ruský prezident Putin by mohl zemi přivést k určité formě zlatého standardu ve snaze podpořit ekonomiku.
• Ruský premiér Medveděv v úterý podepsal nařízení, podle něhož velcí exportéři musejí povinně část svých tržeb v zahraničních měnách vyměnit za ruský rubl a pomoci tak měnu stabilizovat. Podle novin Kommersant, které zprávu přinesly, by tyto firmy mohly v následujících dvou měsících poskytnout trhu až miliardu dolarů denně, což by mělo společně s dalšími opatřeními centrální banky zastavit propad ruského rublu.
• Hrubý národní produkt Francie se ve třetím čtvrtletí zvýšil oproti předchozím třem měsícům o 0,3 %. Meziročně tempo expanze ekonomiky zpomalilo na 0,4 % z 0,8 % ve druhém kvartále. Finální data tak potvrdila předchozí rychlý odhad. Zároveň byly zveřejněny spotřebitelské výdaje za listopad, které vzrostly jen o 0,4 %, čekal se přitom 0,6% růst.
• Projekt euroasijské integrace je otevřen pro kterýkoli stát na východ i západ od Ruska. Na vrcholné schůzce států Euroasijské hospodářské unie (EAHU) v Moskvě to v úterý prohlásil ruský prezident Vladimir Putin. Zakládajícími členy EAHU, která formálně vznikne 1. ledna příštího roku, jsou kromě Ruska Kazachstán a Bělorusko, v nedávné době se přihlásily i Arménie a Kyrgyzstán.
• Těžba ropy v Rusku by měla letos stoupnout o 0,6 % na rekordních 526,6 milionu tun. Produkce zemního plynu by se měla naopak snížit o čtyři procenta na 641 miliard krychlových metrů. Výrazný pokles by měl vykázat rovněž vývoz ropy a plynu do zahraničí. Uvedl to v úterý ruský ministr energetiky Alexandr Novak s odvoláním na předběžné údaje.
• Ukrajinská ekonomika klesne příští rok o 4,3 %. Počítá s tím návrh rozpočtu na rok 2015, který předložilo ukrajinské ministerstvo financí. Ukrajinská ekonomika se potýká s negativními dopady povstání proruských separatistů na východě země a březnové ruské anexe ukrajinského poloostrova Krym.
• Ruská vláda doufá, že do konce letošního roku uzavře dohodu o dodávkách ruské elektřiny na Ukrajinu. Uvedl to v úterý podle agentury Reuters ruský ministr energetiky Alexandr Novak. Ukrajina se potýká s nedostatkem elektřiny poté, co konflikt mezi proruskými separatisty a ukrajinskou armádou narušil dodávky uhlí do elektráren.
• Míra nezaměstnanosti v Polsku se v listopadu překvapivě zvýšila na 11,4 % z říjnových 11,3 %. Maloobchodní tržby naopak zaznamenaly první pokles za jeden a půl roku. Vyplývá to z úterních údajů tamního statistického úřadu.
• Portugalsko snížilo deficit rozpočtu v průběhu dvanácti měsíců do konce září 2014 na 4,3 % hrubého domácího produktu (HDP) z 4,8 % HDP v předešlém roce. Oznámil to v úterý národní statistický úřad.
• Správní rada ruského plynárenského gigantu Gazprom schválila investiční program pro příští rok v hodnotě 840,4 miliardy rublů. Oznámila to v úterý firma. Investice by podle schváleného programu klesly z více než bilionu rublů plánového pro letošní rok. Gazprom však obvykle během roku investice rozšiřuje, původní plán pro letošek počítal s částkou 806 miliard rublů, upozornila agentura Reuters.
• Ruští zákonodárci v úterý schválili zákon na pomoc bankám poté, co centrální banka zachránila před krachem National Bank Trust. Dolní komora parlamentu v úterý schválila ve všech třech čteních zákon umožňující Agentuře pro pojištění depozit (Deposit Insurance Agency) kupovat podíly v bankách, kterým hrozí bankrot ve snaze podpořit finanční stabilitu země.
• Ukrajina již druhý měsíc v řadě snížila zlaté rezervy, nyní jich má nejméně od srpna 2005, naopak Rusko rezervy prudce navyšuje a má jich nejvíce za nejméně dvě dekády. Rezervy Ukrajiny v listopadu podle dat Mezinárodního měnového fondu (MMF) klesly na 23,6 metrické tuny z 26,1 metrické tuny v říjnu. Naproti tomu ruské rezervy vzrostly na 1 187,5 tuny z 1 168,7 tuny v říjnu.
• Tempo růstu britské ekonomiky ve třetím čtvrtletí kleslo. Hrubý domácí produkt (HDP) Spojeného království ve třetím čtvrtletí podle finálních dat mezikvartálně vzrostl o 0,7 % po růstu o 0,8 % ve druhém kvartálu (revidováno níže z +0,9 %), jak očekávala předběžná data. V meziročním srovnání britská ekonomika ve třetím čtvrtletí expandovala jen 2,6% tempem, stejně jako ve druhém čtvrtletí (revidováno z +3,2 %). Předběžný odhad počítal s 3% meziročním růstem.
• Deficit běžného účtu Spojeného království se ve třetím čtvrtletí prohloubil na 27 miliard liber z 24,3 miliardy liber. Očekávalo se snížení schodku na 23,2 miliardy liber.
• Společnost Facebook musela na žádost ruských úřadů zablokovat stránku, která vyzývala k organizaci protestní akce na leden příštího roku k podpoře opozice v Rusku. Podle mluvčího ruského regulačního úřadu Vadima Ampelonského byly zablokovány stránky vyzývající k extremismu a masovým protestům.
• Maloobchodní tržby v Itálii v říjnu meziměsíčně stagnovaly (září: -0,1 %), meziročně klesly o 0,8 % (září: -0,6 %).
• Agentura S&P snižuje rating Ukrajiny na "CCC-" z "CCC".

Zdroj: CNBC