Evropské akciové trhy v úvodu týdne posílily navzdory pokračujícímu poklesu cen ropy

Britský FTSE 100 zakončil na zelené nule, francouzský CAC 40 zpevnil o 1,18 % a německý DAX 1,38 %. Regionální Stoxx Europe 600 připsal přes půl procenta, dařilo se technologiím a automobilkám, ztrácel naopak sektor základních materiálů a ropný sektor.

Stoxx Europe 600 minulý týden odepsal procento a zaznamenal tak nejhorší start roku od 2008. "Obavy o vývoj cen ropy a politické situace v Řecku způsobily velmi volatilní začátek roku, ačkoliv my to vítáme," říká Michael Woischneck z Lampe Asset Management. "Je to příležitost vybírat si mezi akciemi ty s potenciálem. Poměrně dost jsme díky tomu navýšili akcie v portfoliu," dodává.

Hlavní pondělní události na evropských trzích

• Cena severomořské ropy Brent se v pondělí propadla o téměř pět procent. Poprvé od dubna 2009 se tak dostala pod 48 dolarů za barel. Dolů ji nadále tlačí neochota klíčových těžařských zemí reagovat na převis nabídky nad poptávkou snižováním produkce. Investiční banka Goldman Sachs navíc prudce snížila odhady cen ropy pro letošní rok.
• Švýcarská farmaceutická společnost Roche Holding koupí většinový podíl 56,3 % v americké firmě Foundation Medicine, která se zabývá molekulární a genotypovou analýzou. Roche za ni zaplatí 1,18 miliardy USD. Švýcarský podnik je největším světovým výrobcem léků na rakovinu a převzetím americké firmy posílí v oblasti cílené léčby rakoviny.
• Německé vládě se již v loňském roce podařilo dosáhnout vyrovnaného rozpočtu, se kterým původně počítala až letos. Informoval o tom s odvoláním na zdroje z vládní koalice německý list Handelsblatt. Za příznivým vývojem rozpočtu podle listu stojí především nízké úroky vládních dluhů a stoupající daňové příjmy.
• Evropská centrální banka (ECB) je podle člena své Rady guvernérů Jozefa Makúcha připravena zavést další opatření na uvolnění měnové politiky, a to včetně nákupu dluhopisů. Makúch to v pondělí řekl novinářům poté, co jej slovenský prezident Andrej Kiska jmenoval guvernérem Národní banky Slovenska (NBS) na druhé pětileté období.
• Devizové rezervy Ukrajiny se v loňském roce snížily o 63 % na 7,533 miliardy dolarů. Zaznamenaly tak nejprudší pokles v historii této bývalé sovětské republiky. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnila ukrajinská centrální banka.
• Ruská centrální banka loni v rámci intervencí na podporu domácí měny vynaložila 76,1 miliardy dolarů a 5,4 miliardy eur. Vyplývá to z údajů, které v pondělí banka zveřejnila.
• Osobním automobilem roku v Severní Americe se stal model Golf z produkce německého Volkswagenu. Rozhodla o tom porota složená z novinářů, kteří se zabývají automobilovým průmyslem. Výsledky byly v pondělí vyhlášeny na detroitském autosalonu, hlasování se zúčastnilo asi šedesát novinářů.
• Nikoho by asi nemělo překvapit, že poté, co loňské náklady bank na urovnávání právních sporů dosáhly 178 miliard dolarů (což je ve skutečnosti jen cena za to, že se banky dopouštěly kriminální činnosti a nechaly se přitom nachytat), se vedení dvakrát nepohrne do zvyšování bonusů zaměstnancům. A přesto je tím někdo velmi šokován... bankéři.
• Předběžná harmonizovaná inflace v Německu poklesla z 0,5 % na 0,1 % meziročně. Dva krůčky od poklesu cen, což by už někteří panikáři mohli nazývat deflací. Ano, může za to ropa. Ale pro země typu Německa (a Česka), které jsou čistými dovozci ropy, je pokles cen této komodity živou vodou. Proto se také poklesu cen ropy říká pozitivní nákladový šok, na který by centrální banka nemusela reagovat. Má to však dvě "ale".
• Boje na východě Ukrajiny se zmírnily, v oblasti ale stále operují ruští vojáci, kteří podporují separatisty. V rozhovoru pro německý deník Die Welt to uvedl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Jak dodal, humanitární situace v oblasti je ale i nadále znepokojující.
• Evropská centrální banka by podle nejmenovaných zdrojů CNBC mohla oznámit program kvantitativního uvolňování postavený na výši příspěvků národních bank zemí eurozóny. ECB by tak podle těchto zdrojů měla nakupovat státní dluhopisy států eurozóny podle toho, jak přispívají kapitálem jejich národní banky.
• Kolinda Grabarová Kitarovičová, kandidátka opoziční strany v prezidentských volbách v Chorvatsku, porazila ve druhém kole současného prezidenta Iva Josipoviče. Státní komise to oznámila po sečtení 99 % hlasů s tím, že výsledek je velmi těsný (50,4 % proti 49,6 %). Kitarovičová se tak stala první ženou v prezidentském úřadu v historii země a zároveň se po 15 letech opět dostala na tento post pravice.

Zdroj: Bloomberg