Evropské akcie ve čtvrtek podkopala deflace v Německu i výsledky firem

Britský FTSE 100 ztratil 0,22 %, francouzský CAC 40 naopak zpevnil o 0,44 % a německý DAX připsal 0,25 %. Regionální Stoxx Europe 600 zakončil mírně pod nulou se ztrátou 0,15 %. Nejlépe si vedl potravinářský sektor, ztráty naopak vedl ropný sektor a sektor základních materiálů.

Akcie společnosti Shell ztrácely přes 4 % poté, co firma ohlásila pomalejší růst kvartálního zisku, než se čekalo. Vallourec rovněž ztratila přes 4 % poté, co firma oznámila, že odepíše hodnotu aktiv o 1,2 miliardy eur kvůli tomu, že nízké ceny ropy přiměly některé spotřebitele omezit výdaje. Deutsche Bank naopak připsala přes 2 % v reakci na překvapivý růst zisku ve čtvrtém kvartále.

Stoxx Europe 600 od sedmiletého maxima, na něž dosáhl ve středu, odepsal téměř procento kvůli řeckým akciím, které negativně reagují na nejisté budoucí kroky nové vlády. Za celý měsíc index Stoxx Europe 600 zpevnil o více než 7 % díky oznámení programu kvantitativního uvolňování.

"Investoři jsou rozhodně nervózní," říká Tobias Britsch z Meriten Investment Management. "Na jedné straně máte Draghiho a ECB, kteří podpoří trhy kvantitativním uvolňováním, na straně druhé je politická nejistota v Řecku. Ropa je jiný příběh. Nemyslím si, že ceny ropy klesnou o mnoho více, než jsou nyní, přesto si myslím, že je příliš brzy na nakupování ropných akcií," dodává.

Hlavní čtvrteční události na evropských trzích

• Mezinárodní ratingová agentura Fitch Ratings ve čtvrtek varovala, že je připravena zhoršit hodnocení úvěrové spolehlivosti Řecka, pokud Atény do května nedosáhnou pokroku v jednáních s mezinárodními věřiteli. Řecko má nyní u agentury Fitch rating na stupni B s negativním výhledem.
• Ruský plynárenský koncern Gazprom v prvních třech čtvrtletích loňského roku vytvořil čistý zisk 556 miliard rublů, což byl meziroční pokles o 35 %. Na výsledky podniku měly negativní dopad spory s Ukrajinou a ztráty spojené s poklesem kurzu rublu. Rusko v polovině loňského června zastavilo dodávky plynu na Ukrajinu, a to kvůli sporům ohledně cen a nezaplacených účtů. Koncem října se však obě země dohodly na podmínkách prozatímního obnovení dodávek. Gazprom nyní tvrdí, že mu Ukrajina dluží 2,44 miliardy dolarů, Kyjev ale s touto částkou nesouhlasí. Ruská firma si kvůli ukrajinskému dluhu vytvořila rezervu 83,9 miliardy rublů.
• Inflace v Německu v lednu spadla do záporu. Meziročně se ceny snížily o 0,3 % po prosincovém růstu o 0,2 %. Očekával se mírnější pokles o 0,1 %. Meziměsíčně se ceny snížily o procento, čekal se 0,8% pokles po prosincové stagnaci. Inflace přepočítaná metodikou EU meziročně klesla o 0,5 % po prosincovém růstu o 0,1 %, čekalo se -0,2 %. Meziměsíčně ceny klesly o 1,3 % po prosincovém růstu o 0,1 %, čekalo se -1,0 %.
• Běloruský prezident Lukašenko ve čtvrtek prohlásil, že země má letos splatit dluh ve výši 4 miliard dolarů. Pokud by hrozilo, že se to nepodaří, dodal Lukašenko, že je připraven jednat o restrukturalizaci dluhu. Lukašenko také řekl, že je Bělorusko závislé na ruské pomoci, protože běloruská ekonomika je "součástí ruské ekonomiky".
• Vlády v eurozóně by měly uvolnit přísná rozpočtová opatření, aby podpořily růst a pomohly nastolit rovnováhu v regionu. Prohlásil to šéf britské centrální banky Mark Carney. V projevu v irském Dublinu Carney ve středu večer vyzval k uvolněnější fiskální politice v eurozóně. "(Fiskální politika) je utaženější než ve Spojeném království, přestože Evropě stále schází další efektivní opatření na sdílení rizik a je relativně neflexibilní. Konstruktivnější fiskální politika by pomohla recyklovat přebytek soukromých úspor a zmenšila by riziko stagnace," řekl Carney.
• Řecká ekonomika loni vykázala růst zhruba o procento, podpořil ji zejména cestovní ruch. Uvedl to ve čtvrtek přední řecký ekonomický institut IOBE s tím, že letos by mohlo tempo hospodářského růstu zrychlit na 2,3 %. Prognóza ale nezohledňuje politické změny, které provádí nová vláda, ani nejistotu ohledně výsledku jednání s mezinárodními věřiteli.
• Dánská pivovarnická skupina Carlsberg se rozhodla uzavřít v Rusku dva z deseti pivovarů, které v této zemi provozuje. Důvodem je přerušení výroby, které nastalo v loňském roce.
• Zisk banky Deutsche Bank ve čtvrtém kvartále vzrostl na 438 milionů eur ze ztráty 1,36 miliardy eur v předešlém roce. Analytici očekávali ztrátu ve výši 289 milionů eur. Výnosy banky rovněž vzrostly, a to na 7,83 miliardy eur z 6,6 miliardy eur. Příjmy divize investičního bankovnictví z obchodování s dluhopisy a měnami před zdaněním vzrostly meziročně o 384 milionů eur na 516 milionů eur.
• Index nálady v ekonomice se v eurozóně v lednu zvýšil na 101,2 bodu, ačkoli se očekával růst na 101,5 bodu z prosincových 100,6 bodu (revidováno z 100,7 bodu). Spotřebitelská důvěra vzrostla na -8,5 bodu z -10,9 bodu v prosinci, jak se očekávalo. Ve službách index klesl na 4,8 bodu z prosincových 5,6 bodu a v průmyslu se zvýšil na -5,0 bodu z -5,2 bodu v prosinci.
• Počet lidí bez práce v Německu v lednu klesl o 9 tisíc, očekával se vyšší pokles o 10 tisíc. Míra nezaměstnanosti po očištění o sezónní vlivy tak klesla na rekordních 6,5 % z prosincových 6,6 % (revidováno nahoru z 6,5 %).
• Ropná společnost Royal Dutch Shell hodlá v letošním roce snížit kapitálové investice a ostatní výdaje o 15 miliard dolarů v následujících třech letech kvůli klesajícím cenám ropy. Akcie společnosti na oznámení reagovaly poklesem o více než 4 %.

Zdroj: Bloomberg