Evropské akcie ve středu po uspokojivých datech z ekonomiky zdražily

Britský index FTSE vzrostl o 0,54 %, německý DAX přidal 0,29 % a francouzský CAC 40 stoupl o 0,57 %. Nejvíce zdražily akcie bank, cenné papíry ze sektoru ropy a zemního plynu a utility. Nedařilo se naopak akciím automobilek, titulům z maloobchodního odvětví a cenným papírům technologických firem.

Jednotný evropský index DJ EURO STOXX 50 posílil o 0,47 % na 3 714,89 bodu a široký západoevropský index STOXX Europe 600 přidal 0,31 % na 398,52 bodu.

K růstu hlavních evropských trhů přispělo i vyjádření řeckého ministra hospodářství Jorgose Statchakise, který prohlásil, že Řecko dosáhne dohody s mezinárodními věřiteli o svém seznamu požadovaných reforem příští týden. "Dohoda bude uzavřena o velikonočním týdnu," sdělil ministr televizi SKAI. Velikonoční neděle letos v řecké pravoslavné církvi připadá na 12. dubna.

Z ekonomických dat investoři ve středu sledovali indexy nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru. Ukazatel pro celou eurozónu se v březnu zvýšil na 52,2 bodu z 51 bodů v únoru. Tempo jeho růstu tak bylo nejvyšší za posledních deset měsíců. Čekal se růst indexu na 51,9 bodu.

Hlavní středeční události na evropských trzích

• Růst aktivity ve zpracovatelském sektoru v eurozóně v březnu zrychlil. Index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru se zvýšil na 52,2 bodu z 51 bodů v únoru. Vyplývá to ze zprávy, kterou ve středu zveřejnila společnost Markit Economics. Čekal se růst indexu na 51,9 bodu. Růst aktivity táhla zejména silná tvorba nových pracovních míst. Tempo růstu je nejvyšší za posledních deset měsíců.
• Španělsko: Index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru v březnu vzrostl na 54,3 bodu (odhad: 54,7 bodu, únor: 54,2 bodu).
• Irsko: Index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru v březnu klesl na 56,8 bodu (únor: 57,5 bodu).
• Pokles aktivity v ruském zpracovatelském sektoru v březnu zrychlil. Index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru klesl na 48,1 bodu z 49,7 bodu v únoru.
• Růst aktivity ve zpracovatelském sektoru v České republice nabírá na síle. Index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru v březnu vzrostl na 56,1 bodu z 55,6 bodu. Oznámila to ve středu společnost Markit Economics. Index se tak vrátil na svoji lednovou úroveň, která znamenala šestiměsíční maximum.
• Francie: Index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru v březnu vzrostl na 48,8 bodu z 47,6 bodu v únoru (odhad: 48,2 bodu).
• Aktivita v italském zpracovatelském sektoru se v březnu dál zvyšovala. Index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru v březnu stoupl na 53,3 bodu z 51,9 bodu. Čekal se růst na 52,2 bodu.
• Turecko: Index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru v březnu klesl na 48 bodů z 49,6 bodu.
• Polsko: Index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru v březnu klesl na 54,8 bodu z 55,1 bodu.
• Růst aktivity v německém zpracovatelském sektoru v březnu zrychlil. Index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru stoupl na 52,8 bodu z 51,1 bodu v únoru. Čekal se mírnější růst na 52,4 bodu.
• Spojené království: Index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru v březnu vzrostl na 54,4 bodu. V únoru byl index na 54,1 bodu. Čekalo se, že v březnu stoupne na 54,3 bodu.
• Řecko dosáhne dohody s mezinárodními věřiteli o seznamu požadovaných reforem příští týden. Prohlásil to podle agentury Reuters řecký ministr hospodářství Jorgos Statchakis. Mezinárodní věřitelé dohodou podmiňují uvolnění zbývajících peněz z mezinárodního záchranného programu pro zadlužené Řecko. Statchakis rovněž prohlásil, že avizovaná privatizace rušného řeckého přístavu Pireus pokračovat nebude.
• Jeden z největších ruských ocelářů Evraz, který dříve v ČR vlastnil společnost Vítkovice Steel, v uplynulém roce prohloubil čistou ztrátu na 1,3 miliardy dolarů. Oznámila to ve středu firma, která byla předloni ve ztrátě 551 milionů dolarů. Provozní zisk EBITDA ale díky slabšímu rublu stoupl.
• Deficit veřejných financí loni v ČR stoupl na dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) z předloňských 1,16 %. Uvedl to ve středu Český statistický úřad (ČSÚ). Deficit stoupl kvůli nárůstu investičních výdajů vlády, růstu vládních výdajů na konečnou spotřebu a výplatě 14 miliard korun klientům z Fondu pojištění vkladů. Letos vláda počítá s deficitem veřejných financí ve výši 1,9 % HDP, tedy také pod EU požadovanými třemi procenty HDP.
• Ukrajina očekává, že do půlky měsíce podepíše s Ruskem dokument o dodávkách plynu s platností do března příštího roku. Prohlásil to ve středu podle agentury Reuters ukrajinský ministr energetiky Volodymyr Demčyšyn. Strany začaly minulý měsíc jednat o nové dohodě o ruském plynu pro Ukrajinu, která by navázala na prozatímní říjnovou dohodu o zimních dodávkách. Shody ale zatím nedosáhly.
• Česká spořitelna ve středu snížila investiční doporučení na akcie sázkové kanceláře Fortuna na "redukovat" z "akumulovat". Zároveň analytici banky přistoupili i k výrazné redukci 12měsíční cílové ceny.
• Slovensko prodá menšinový podíl státu v telekomunikačním operátorovi Slovak Telekom (ST) prostřednictvím veřejné nabídky akcií, a to na burzách cenných papírů v Londýně a Bratislavě. Novinářům to ve středu řekl ministr hospodářství Pavol Pavlis po schůzi slovenské vlády, která rozhodla o prodeji 49 % akcií státu ve firmě. Transakce by měla proběhnout do konce prvního pololetí.
• Rusku hrozí vleklá hospodářská recese. Vliv západních sankcí uvalených na zemi kvůli ukrajinské krizi totiž může přetrvávat ještě řadu let, zatímco ropa bude dál relativně levná. Podle agentury Reuters to ve středu uvedla Světová banka (SB), která zároveň zhoršila svou prognózu výkonu ruské ekonomiky v tomto a v příštím roce.
• Přebytek českého státního rozpočtu klesl ke konci letošního března meziročně o 23,7 miliardy na 19,9 miliardy korun. Proti únoru klesl o necelé tři miliardy Kč. I tak jde o druhý nejlepší březnový výsledek vůbec, informovalo ve středu ministerstvo financí (MF). Za meziročním poklesem stojí podle úřadu loňské předzásobení tabákovými výrobky, zadržené odpočty DPH i loňský výnos z aukce kmitočtů LTE. Na celý letošní rok je schválen rozpočet se schodkem 100 miliard korun.
• Ruská ekonomika v loňském roce vzrostla o 0,6 % a v posledním loňském čtvrtletí hrubý domácí produkt (HDP) vzrostl o 0,4 % po růstu o 0,9 % v předchozích třech měsících. Ve středu po potvrdil ruský statistický úřad.
• Největší ruská ropná společnost Rosněfť urovnala veškeré právní spory s bývalými akcionáři zaniklého konkurenta Jukos. Uvedly to ve středu obě strany. Akcionáři v minulosti podali na Rosněfť několik žalob a požadovali po ní odškodné až čtyři miliardy dolarů, napsala agentura Reuters.
• Maďarsko se rozhodlo vstoupit do čínského projektu Asijské banky pro investice do infrastruktury (AIIB). Oznámil to ve středu maďarský premiér Viktor Orbán na návštěvě Kazachstánu. Mezi přihlášenými zakládajícími členy nové mezinárodní rozvojové instituce je už přes 40 zemí světa, včetně řady členských států Evropské unie.

Zdroj: CNBC