Boje za vyšší inflaci vycházejí naprázdno. Přistoupí centrální banky na "nový standard"?

Kvantitativní uvolňování banka ukončila loni v říjnu, takže by se dalo čekat, že svůj účel splnilo. V lednu se nicméně ve Spojených státech meziroční tempo inflace dostalo do záporu, když se ceny oproti lednu 2014 snížily o 0,1 %. V únoru se ceny oproti předchozímu roku nezměnily, ačkoli se čekalo, že opět klesnou o 0,1 %. Ani to ale nelze označit za dobrý výsledek. Fed by totiž inflaci rád viděl kolem 2 %.

Nízký nebo žádný růst cen není jen problémem USA. V záporných číslech se pohybuje i inflace v eurozóně a vyskakovat si nemůže ani Japonsko, kterému se sice podařilo vymanit z dvě desetiletí trvající deflace, avšak za cenu masivního tištění peněz, které jednou bude muset stejně jako v USA skončit. A co bude pak?

Příčinou extrémně nízkého růstu cen, nebo dokonce jejich poklesu jsou v zásadě dva faktory - nízké ceny energetických komodit a nízké ceny potravin. Světové ceny potravin se snižují ročním tempem 14 % a ceny energií meziročně padají dokonce o 20 %, zejména kvůli propadu cen ropy na světových trzích způsobenému masivním rozvojem těžby ropy z amerických břidlic.

Zatím bohužel nic nenasvědčuje tomu, že by se trend změnil. Ropa se zřejmě jen tak ode dna neodrazí a ani potraviny by neměly začít prudce zdražovat. Je tedy otázkou, zda centrální banky přijmou fakt, že svět vstoupil do nové éry, ve které se deflace stane standardem, nebo budou nadále hledat nové zbraně v boji za vyšší ceny.

Zdroj: Pragmatic Capitalism