Řecká vláda opět popřela, že zvažuje předčasné volby nebo bankrot

Deník se přitom odvolává na prohlášení nejmenovaného řeckého ministra, který údajně řekl: "Nemáme co ztratit. V případě, že Evropská unie bude stále zastávat tvrdý postoj, musíme ukázat, že jsme stabilní. Máme řecký lid na naší straně".

Německý list zároveň upozorňuje na výsledky nedávných průzkumů veřejného mínění v Řecku, které dávají vládní levicové formaci SYRIZA naději na drtivé vítězství, jež by jí umožnilo sestavit jednobarevnou vládu. Nyní vládne v koalici s nacionalistickými Nezávislými Řeky.

"Nové volby budou skutečným referendem o euru. Bude-li znovu zvolena SYRIZA, bude to znamenat 'Grexit' (řecký odchod z eurozóny)," reagoval německý europoslanec Alexander Graf Lambsdorff, který v Evropském parlamentu zastupuje německé svobodné demokraty.

Zdroje z řecké vlády citované řeckým deníkem Kathimerini zareagovaly prohlášením, že politika kabinetu získala dostatečnou legitimitu od řeckého lidu. Vláda prý dál usiluje o dosažení výhodného řešení pro všechny při dodržení mandátu uděleného lidem ve volbách.

Místopředseda Evropské komise pro euro a sociální dialog Valdis Dombrovskis vyjádřil v pondělí podle agentury Reuters názor, že Řecko nevypracovává a nezavádí strukturální reformy požadované jeho evropskými partnery dostatečně rychle. Zopakoval, že už zbývá jen málo času do chvíle, kdy Atény zůstanou zcela bez finančních prostředků.

Evropští partneři dali Řecku podle nedělního vydání německého listu Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) čas do 20. dubna, aby předložilo revidovaný plán reforem. Pokud by ho euroskupina, tedy ministři financí zemí eurozóny, schválili na svém zasedání 24. dubna, uvolnili by partneři pro Řecko zbývající peníze z mezinárodního záchranného programu.

Eurozóna koncem března souhlasila se čtyřměsíčním prodloužením záchranného programu pro Řecko, výplatu zbývajících 7,2 miliardy eur ale pozastavila do zhodnocení reformních plánů nové řecké vlády.

Řecko začátkem dubna předložilo 26stránkový seznam reforem, podle zástupců mezinárodních věřitelů jsou však Atény příliš optimistické ohledně rozpočtových příjmů a vyhýbají se klíčovým problémům souvisejícím s penzijním systémem a trhem práce.

Podle nedělního vydání FAZ zástupce eurozóny šokovalo, že Řecko dosud nepředložilo pořádně propracované reformní návrhy a nakolik jsou Atény dál neochotné snížit důchody pro bývalé státní zaměstnance. List přitom citoval stížnost jednoho evropského činitele, podle kterého se řecký zástupce chová "jako taxikář", který jednoduše jen žádá o peníze a vyhrožuje řeckým bankrotem, pokud nebudou vyplaceny.

Stejný zdroj uvedl, že věřitelé Řecku nevěří, že jeho situace je taková, jak ji popisuje. Podle nich půjde v případě, že řecká vláda nebude s to vyplatit příští důchody a mzdy státním zaměstnancům, o vnitropolitickou záležitost.

Pokud nebude dokončena dohoda, Řecko údajně zastaví v květnu a červnu platbu splátek Mezinárodnímu měnovému fondu, kterému by mělo poslat 2,5 miliardy eur. Kabinet však zprávu popřel. "Řecko se nepřipravuje na platební neschopnost a to samé platí i pro jeho věřitele. Jednání pokračují směrem k vzájemně výhodnému řešení," uvádí se v prohlášení úřadu premiéra Alexise Tsiprase.

Varování před platební neschopností však může být jen vyjednávací taktikou a snahou vlády dosáhnout na peníze za co nejjednodušších podmínek. I tak však odráží realitu rychle se vyprazdňující státní pokladny. Vyhlídka platební neschopnosti je však také důvodem toho, proč další evropské vlády, rozčilené neprofesionální taktikou vyjednávání a konfrontační rétorikou řecké vlády, začaly vypracovávat plány pro mimořádné situace.

Insolvence Řecka by znamenala nebývalý šok v 16leté historii měnové unie a přišla by jen pět let poté, co Řecko obdrželo první ze dvou záchranných balíků od Evropské unie a MMF. V krátkodobém horizontu by platební neschopnost určitě donutila Evropskou centrální banku pozastavit nouzové financování pro řecké banky. To by vedlo k uzavření bank v zemi, kontrole kapitálu a širší ekonomické nestabilitě. Nutně by to však nemuselo znamenat odchod Řecka z eurozóny, i když by pro vládu premiéra Tsiprase bylo mnohem těžší zemi v eurozóně udržet. Zachování členství bylo jedním z předvolebních slibů vítězné vládní strany.

Zdroj: ČTK