Evropské akcie v pátek zlevnily, za celý týden indexy odevzdaly až tři procenta

Britský index FTSE 100 v pátek uzavřel se ztrátou 1,13 % na 6 579,81 bodu, francouzský CAC 40 oslabil o 0,58 % na 5 057,36 bodu a německý DAX ztratil 1,43 % na 11 347,45 bodu. Souhrnný regionální index STOXX Europe 600 odevzdal 0,91 % a uzavřel na 394,48 bodu.

V červených číslech páteční seanci zakončila všechna hlavní odvětví indexu STOXX Europe 600. Nejvíce zlevnily akcie ze sektoru dopravy a cestovního ruchu, cenné papíry chemiček a akcie automobilek. Relativně nejlépe se naopak dařilo akciím bank a titulům z odvětví finančních služeb.

Investoři v pátek věnovali pozornost výsledkům těžaře Anglo American, který spolu se zveřejněním hospodářských čísel za druhé čtvrtletí oznámil, že hodlá v příštích letech propustit až 53 tisíc zaměstnanců. Anglo American se podobně jako další těžařské podniky potýká s poklesem cen komodit. Firma navíc varovala, že druhá polovina letošního roku by mohla být ještě obtížnější.

Za celý týden FTSE 100 klesl o 2,94 %, CAC 40 odepsal 1,28 %, DAX oslabil o 2,79 % a STOXX Europe 600 přišel o 2,76 %.

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Růst aktivity ve zpracovatelském sektoru i sektoru služeb ve společenství zemí platících eurem v červenci zpomalil. Předběžný červencový index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru klesl na 52,2 bodu z 52,5 bodu v červnu. Čekala se stagnace ukazatele. Předběžný PMI pro sektor služeb klesl na 53,8 bodu z 54,4 bodu. Očekával se jen mírný pokles na 52,2 bodu. Kompozitní ukazatel se snížil na 53,7 bodu z 54,2 bodu při očekávání výsledku 54 bodů. Už asi dva roky se nicméně index drží nad klíčovou padesátibodovou hranicí, která je předělem mezi růstem a poklesem aktivity.
• Tempo růstu aktivity v německém zpracovatelském sektoru v červenci kleslo na dvouměsíční minimum. Předběžný červencový index nákupních manažerů klesl na 51,5 bodu z 51,9 bodu v červnu. Očekávala se stagnace. Předběžný index nákupních manažerů v sektoru služeb klesl na 53,7 bodu z 53,8 bodu v červnu. Čekal se mírný růst ukazatele na 53,9 bodu.
• Do Atén v pátek dorazili zástupci mezinárodních věřitelů a Evropského stabilizačního mechanismu (ESM). Vyjednávání o novém záchranném programu pro Řecko mohou začít poté, co řecký parlament v noci na čtvrtek odhlasoval již druhý balík reformních opatření. Právě ekonomickými reformami a úspornými opatřeními podmínili věřitelé zahájení rozhovorů.
• Energetická společnost ČEZ koupila zbývající 25% podíl v polské firmě ECO-Wind Construction, a stala se tak 100% vlastníkem firmy. Podnik plánuje projekty větrných elektráren o celkovém výkonu asi 700 MW, z čehož tři (o celkovém výkonu 120 MW) jsou v pokročilé fázi výstavby. ČEZ nesdělil cenu a uveden nebyl ani prodejce.
• Průměrná hodinová mzda se v Itálii v červnu meziměsíčně zvýšila o 0,1 %. Meziročně vzrostla o 1,1 %, stejně jako v květnu.
• Cena zlata v pátek prohloubila pokles, za kterým stojí především vyhlídky na brzké zvyšování úrokových sazeb ve Spojených státech. Žlutý kov, jak se zlatu často přezdívá, ráno během obchodování v Asii zlevnil o zhruba 1,2 % na přibližně 1 077 dolarů za trojskou unci. Dostal se tak nejníže za pět a půl roku.
• Důvěra v českou ekonomiku v červenci meziměsíčně klesla o bod na 11,1 bodu, byla nižší u podnikatelů i spotřebitelů. Zvýšila se pouze důvěra mezi podnikateli v průmyslu. Vyplývá to z výsledků konjunkturálního průzkumu, které v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziročně jsou však indikátory důvěry ve všech sledovaných oblastech vyšší.
• Rusko v letošním roce vytvoří novou ratingovou agenturu. Informovala o tom v pátek ruská centrální banka. Moskva si v poslední době stěžuje, že za zhoršováním úvěrových ratingů Ruska stojí politické vlivy. Vztahy mezi Ruskem a západními zeměmi jsou nyní napjaté kvůli ukrajinské krizi. Rusko má již nyní několik ratingových agentur, jeho představitelé se však vyslovili pro vytvoření nové, píše Reuters.
• Již dvě bitvy v parlamentu řecký premiér Alexis Tsipras vyhrál, válka pro něj ale ještě zdaleka neskončila. Další tvrdá zkouška Řecko čeká 20. srpna, kdy mají Atény uhradit velkou splátku Evropské centrální bance (ECB).
• Švédská centrální banka stále zvyšuje tempo nakupování aktiv na finančních trzích, čímž zvětšuje svoji bilanci. Aktuálně bilance banky dosahuje asi 604 miliard švédských korun, tedy asi 70,2 miliardy amerických dolarů. Bilance americké centrální banky dosahuje jen pro srovnání zhruba 4,5 trilionu USD.
• Evropská komise v pátek schválila převzetí francouzské společnosti Alcatel-Lucent finským výrobcem telekomunikačních zařízení Nokia. Firmy se na spojení dohodly letos v dubnu. Nokia za Alcatel-Lucent zaplatí 15,6 miliardy eur v akciích.
• Řecko začalo v pátek zmírňovat omezení převodů peněz do zahraničí pro podnikatele. Tento krok má odblokovat dovoz, který se téměř zastavil poté, co země koncem minulého měsíce zavedla kontrolu nad pohybem kapitálu a zavřela banky. Guvernér řecké centrální banky Jannis Sturnaras v pátek na tiskové konferenci oznámil, že denní limit pro pohyb peněz se zvýšil na 100 tisíc eur z dosavadních 50 tisíc eur.

Páteční výsledková sezóna

• Letecká společnost Air France-KLM zaznamenala ve druhém čtvrtletí ztrátu 79 milionů eur (oproti 11 milionům z minulého roku). Tržby firmě vzrostly o 3 % z 6,45 miliardy na 6,64 miliardy eur.
• Výsledky BASF ve 2Q: Čistý zisk 1,27 miliardy EUR (odhad: 1,36 miliardy EUR), tržby 19,1 miliardy EUR (meziročně +3 %).
• Německý výrobce sportovního oblečení a obuvi Puma se ve druhém čtvrtletí překvapivě propadl do ztráty. Jeho tržby ale díky investicím do reklamy a nových produktů překonaly očekávání.
• Výsledky Danone v 1H: Provozní zisk 1,38 miliardy EUR (odhad: 1,39 miliardy EUR), tržby 11,39 miliardy EUR (loni: 10,47 miliardy EUR)
• Výsledky Anglo American v 1H: Zisk EBITDA 3,28 miliard USD (odhad: 3,04 miliardy USD), tržby 13,3 miliardy USD (odhad: 12,5 miliardy USD). Společnost dále oznámila, že ze zisku vyplatí dividendu 0,32 USD na akcii. Současně také uvedla, že hodlá v příštích letech propustit až 53 tisíc zaměstnanců. To odpovídá více než třetině její celkové pracovní sily.

Nejdůležitější události uplynulého týdne na evropských trzích

• Řecký akciový trh v pondělí navzdory obnovení provozu bank zůstane uzavřený. Uvedla to mluvčí aténské burzy. Řecká vláda banky spolu s burzou zavřela 29. června, aby zabránila kolapsu finančního systému, píše agentura Reuters.
• Druhá největší britská banka Barclays hodlá během dvou let zrušit více než 30 tisíc pracovních míst. Informoval o tom britský list The Times s odvoláním na své zdroje. Počet zaměstnanců banky by tak do konce roku 2017 mohl klesnout pod 100 tisíc.
• Řecko uhradilo ECB a Mezinárodnímu měnovému fondu 6,25 miliardy eur. Reuters to v pondělí řekli nejmenování představitelé řeckého ministerstva financí. Atény prý poslaly ECB pondělní splátku 4,2 miliardy eur a měnovému fondu částku 2,05 miliardy eur, kterou měly uhradit již dříve.
• Míra nezaměstnanosti na Slovensku se v červnu zvýšila na 11,55 % z šestiletého minima 11,48 % v předchozím měsíci. Vyplývá to z pondělní zprávy slovenského ústředí práce, které zastřešuje slovenské úřady práce. V meziročním srovnání však míra nezaměstnanosti vykazuje pokles o více než procento, loni v červnu dosahovala 12,78 %.
• Česká měna se v pondělí před polednem dostala podle dat serveru Yahoo! Finance k euru na 26,99 EUR/CZK, a prolomila tak hranici bráněnou Českou národní bankou. Podle analytiků a obchodníků oslovených ČTK ale koruna hranici 27 korun za euro neprolomila. Analytici se domnívají, že se buď stala chyba, nebo se obchod uskutečnil mimo trh, což není pro ČNB relevantní.
• Francouzský výrobce zařízení pro elektroenergetiku Schneider Electric koupí většinu v britské počítačové firmě Aveva a převede k ní všechny své aktivity v oboru průmyslového softwaru. Schneider, který má významný závod v České republice, v pondělí uvedl, že koupí nové akcie Avevy za 550 milionů liber a získá v britské firmě podíl 53 %.
• Německý vicekancléř a ministr hospodářství Sigmar Gabriel v pondělí v Teheránu řekl, že podmínkou dobrých vztahů Německa s Íránem je bezpečnost Izraele. Teherán jeho požadavek okamžitě zamítl.
• Hrubý domácí produkt Německa ve druhém čtvrtletí pravděpodobně stoupl o zhruba 0,3 %, tedy stejným tempem jako v předchozích třech měsících. Uvedlo to v pondělí německé ministerstvo financí. Růst největší evropské ekonomiky v prvním čtvrtletí zvolnil z 0,7 % v závěru loňského roku. Za zpomalením podle agentury Reuters stojí slabší zahraniční obchod.
• Norská energetická společnost Statoil hodlá prodat svůj dvacetiprocentní podíl v projektu plynovodu Trans Adriatic Pipeline (TAP), kterým má proudit plyn z Ázerbájdžánu do Evropy. Televizní stanici ANS to v pondělí řekl šéf ázerbájdžánské státní energetické firmy SOCAR Rovnag Abdullajev.
• Měnový výbor maďarské centrální banky v úterý snížil základní úrokovou sazbu o 0,15 procentního bodu na nové minimum 1,35 %. Úroky klesly mnohem více, než se čekalo, analytici však očekávají, že banka již cyklus snižování úroků, který začal v březnu, ukončí.
• Prakticky všechny ruské regiony mají problémy s příjmovou částí svých rozpočtů. Na setkání s představiteli novosibirské odbočky vládní strany Jednotné Rusko to v úterý řekl ruský premiér Dmitrij Medveděv. S rozpočtovými problémy se ruské kraje a oblasti potýkají kvůli snížení cen ropy, hlavního ruského exportního produktu, a v důsledku protiruských sankcí vyhlášených v USA a Evropské unii.
• Česká ekonomika by měla v letošním roce zrychlit růst na 3,7 % a v roce 2016 zpomalit na 2,2 %. Vyplývá to z odhadů České spořitelny, o kterých v úterý informovali analytici banky na setkání s novináři. Růst podle nich bude v obou letech tažen jak domácí, tak zahraniční poptávkou. Letos přitom růst výrazně ovlivní investice spojené s dočerpáním peněz z EU fondů.
• Analytici banky Goldman Sachs v atmosféře úspěšně pokračujících jednání Řecka s mezinárodními věřiteli radí kupovat evropské akcie a snížit expozici v portfoliu vůči americkým akciím.
• Řecká vláda v úterý předložila parlamentu druhý balík reformních opatření, která si vyžádali mezinárodní věřitelé jako podmínku poskytnutí další finanční pomoci zadlužené zemi. Poslanci mají na schválení čas do středy. Nová legislativa se týká zejména modernizace státní správy, včetně urychlení soudních řízení a prosazení pravidel pro ozdravení bank.
• Evropská centrální banka (ECB) opět zvýšila objem nouzového financování řeckých bank z programu ELA o 900 milionů eur na zhruba 91 miliard eur. S odvoláním na informované zdroje to ve středa uvedla agentura Reuters. "To je částka, která byla požadována," řekl jeden ze zdrojů. "Nepřekvapilo by mě, kdyby pokračoval růst na této úrovni týden po týdnu," dodal.
• Francouzská elektrárenská společnost EDF musí vrátit státu 1,37 miliardy eur, jež získala díky daňové výjimce odporující pravidlům Evropské unie. Nařídila to ve středu Evropská komise. Daňová výjimka v roce 1997 přinesla EDF 889 milionů eur. Částka, kterou musí firma vrátit, zahrnuje rovněž úroky ve výši 488 milionů eur, napsala agentura Reuters.
• Itálie: Maloobchodní tržby v květnu meziměsíčně klesly o 0,1 % (odhad: 0,0 %, duben: +0,7 %), meziročně vzrostly o 0,3 % (odhad: 0,2 %, duben: 0,0 %).
• Na posledním zasedání Bank of England hlasovali všichni členové výboru pro zachování sazby i objemu programu QE beze změny.
• Řecký parlament v noci na čtvrtek schválil druhý balík reforem, které požadují věřitelé výměnou za příslib nového mezinárodního záchranného programu. Informovaly o tom zahraniční tiskové agentury. Reformy se týkají zejména modernizace státní správy, včetně urychlení soudních řízení a prosazení pravidel pro ozdravení bank. Část vládní strany SYRIZA návrh nepodpořila.
• Celková míra nezaměstnanosti ve Španělsku ve druhém čtvrtletí klesla na 22,37 %, nejnižší hodnotu od roku 2011, z 23,78 % v prvních třech měsících roku. Čekal se ale ještě výraznější pokles na 23,1 %. Španělsko má spolu s Řeckem podle údajů evropského statistického úřadu Eurostat nejvyšší míru nezaměstnanosti v celé EU.
• Itálie: Obchodní bilance v červnu skončila s přebytkem 2,269 miliardy eur (květen: 2,874 miliardy eur).
• Posilování kurzu české koruny se pro Českou národní banku (ČNB) stalo faktorem bránícím růstu inflace, což by mohlo vést k prodloužení režimu devizových intervencí. S odkazem na rozhovor s ředitelem měnové sekce ČNB Tomášem Holubem to ve čtvrtek uvedly Hospodářské noviny. Centrální banka podle dosavadních prohlášení neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než ve druhém pololetí 2016.
• Tržby maloobchodních prodejců ve Spojeném království v červnu stouply v meziročním srovnání o čtyři procenta. Čekalo se zvýšení tržeb o 4,9 % po růstu o 4,6 % v květnu. Meziměsíčně klesly o 0,2 % při očekávání 0,3% růstu po +0,2 % v květnu. Bez započtení pohonných hmot se meziročně zvýšily o o 4,2 % (odhad: +5 %) po dubnových +4,4 % a meziměsíčně klesly o 0,2 % při očekávání 0,3% růstu po +0,2 % v květnu.
• Rusko v červnu zvýšilo své zlaté rezervy o ekvivalent 350 milionů dolarů.
• Strana řeckého premiéra Alexise Tsiprase SYRIZA je na pokraji rozštěpení. V reakcích na noční schválení druhého balíku reforem požadovaných mezinárodními věřiteli to uvádí většina čtvrtečního řeckého tisku. Svou podporu opatřením, kterými věřitelé podmínili zahájení jednání s Aténami o další finanční pomoci, totiž opět nevyjádřilo více než 30 členů krajně levicového křídla nejsilnější vládní strany.
• Německý automobilový koncern Volkswagen a banka Metzler se dohodly na prodeji nizozemské leasingové společnosti LeasePlan skupině investorů za 3,7 miliardy eur. Oznámila to ve čtvrtek automobilka. Předpokládá se, že transakce, kterou ještě musí schválit Evropská centrální banka (ECB) a nizozemská centrální banka, bude dokončena v letošním roce.
• Řecká ekonomika se letos namísto původně předpokládaného růstu vrátí do recese. Omezení pohybu kapitálu, zavedené koncem června, totiž spolu s nejistotou kolem jednání o novém záchranném programu tvrdě zasáhlo spotřebu, investice i export. Vyplývá to z nejnovější prognózy řeckého hospodářského institutu IOBE. Ten očekává, že hrubý domácí produkt Řecka letos klesne o dvě až 2,5 %. V dubnu přitom počítal s procentním hospodářským růstem.
• Novým majitelem listu Financial Times se stane japonská společnost Nikkei. Firma Pearson ve čtvrtek oznámila, že se dohodla s japonskou firmou na prodeji své divize Financial Times Group, která list vydává, za 844 milionů liber. Součástí prodeje není 50% podíl v časopise The Economist, který rovněž FT Group vlastní, napsala agentura Reuters.
• Závislost české ekonomiky na exportu do zemí EU se opět pomalu zvyšuje. Do zemí unie míří letos 83 % tuzemského vývozu. Loni to bylo 82 % , v letech 2012 a 2013 81 %. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu. Stát přitom podporuje opačný trend - exportní strategie země na roky 2012 až 2020 stanovuje 12 prioritních zemí pro export a všechny jsou mimo EU.
• Česká ekonomika silně roste díky exportu a zlepšující se domácí poptávce. Výzvou pro stát je, aby vytvořil podmínky pro udržitelnost ekonomického růstu i makroekonomickou stabilitu. Ve své pravidelné zprávě to ve čtvrtek uvedl Mezinárodní měnový fond (MMF). Stát by měl mimo jiné zlepšit situaci na trhu práce, podnikatelské prostředí a podpořit investice do vzdělání a výzkumu, uvedl MMF. Fond tak zopakoval většinu závěrů ze své květnové mise v Česku.
• Důvěra spotřebitelů v ekonomiku společenství zemí platících eurem klesá. Vyplývá to z údajů, které ve čtvrtek zveřejnila Evropská komise. Takzvaný index spotřebitelské důvěry v červenci podle předběžných dat klesl na -7,1 bodu z -5,6 bodu. Čekal se mírnější pokles ukazatele na -5,68 bodu.

Výsledková sezóna v uplynulém týdnu

• Petrochemická společnost Unipetrol oznámila, že v letošním druhém čtvrtletí hospodařila se ziskem EBITDA LIFO (provozní zisk před úroky, daněmi, odpisy a amortizací) téměř 4 miliardy korun. To je rekordní kvartální výsledek v historii společnosti. Firma uvedla, že jí pomohly příznivé marže, vynikající externí makroprostředí a solidní provozní výkonnost. Finanční ředitel Unipetrolu Mirosław Kastelik později prohlásil, že možnost vyplacení dividendy z letošního zisku je stále ve hře. Záležet podle něj bude na akcionářích, respektive majoritním vlastníkovi firmy, kterým je polský PKN Orlen.
• Švýcarská banka Credit Suisse Group v letošním druhém čtvrtletí vydělala 1,1 miliardy švýcarských franků. Vrátila se tak do zisku po ztrátě 700 milionů franků před rokem, kdy její hospodaření nepříznivě ovlivnila pokuta za napomáhání daňovým únikům ve Spojených státech. Banka ve čtvrtek také uvedla, že její nový generální ředitel Tidjane Thiam do konce letošního roku představí novou strategii podniku.
• Výsledky ABB ve 2Q: Čistý zisk 588 milionů USD (odhad: 572 milionů USD), tržby 9,17 miliardy USD (odhad: 9,04 miliardy USD).
• Výsledky Roche ve 2Q: Čistý zisk 5,15 miliardy CHF (loni: 5,53 miliardy CHF), tržby 23,59 miliardy CHF (odhad: 23,44 miliardy CHF).
• Výsledky Skanska ve 2Q: Čistý zisk 1,17 miliardy SEK (loni: 765 milionů SEK), tržby 40,4 miliardy SEK (meziročně -16 %).
• Čisté tržby nadnárodní pivovarnické skupiny SABMiller ve druhém čtvrtletí bez započtení daní stouply o 3 %.
• Německý automobilový koncern Daimler ve druhém čtvrtletí dosáhl rekordního zisku i tržeb, zejména díky slabému kurzu eura a silné poptávce. Společnost, která je známá zejména luxusními vozy Mercedes-Benz, ve čtvrtek oznámila, že zisk před zdaněním a odpisy jí meziročně vzrostl o 20 % na 3,7 miliardy eur. Tržby se zvýšily o 19 % na 37,5 miliardy eur.
• Největší polská rafinerská společnost PKN Orlen hospodařila v letošním druhém čtvrtletí s čistým ziskem 1,37 miliardy zlotých po rekordní ztrátě 5,2 miliardy zlotých před rokem. Oznámila to ve čtvrtek firma, která je majitelem českého Unipetrolu.

Zdroj: CNBC