Podle představitele EU dosáhlo Řecko dohody s věřiteli o třetím záchranném balíčku

Agentura Reuters shrnuje podrobnější informace o některých krocích, které má Řecko učinit, aby na novou finanční pomoc ve výši až 86 miliard eur dosáhlo.

CÍLE

- Řecko bude počínaje rokem 2016 tvořit přebytky v primárních rozpočtech.

- V roce 2015 bude schodek primárního rozpočtu činit 0,25 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Následovat pak již mají přebytky, které budou činit 0,5 procenta v roce 2016, 1,75 procenta v roce 2017 a 3,5 procenta v roce 2018.

- Řecká ekonomika letos klesne o 2,1 až 2,3 procenta. V roce 2016 bude pokles činit do 0,5 procenta. V roce 2017 se země vrátí k růstovému tempu 2,3 procenta.

PŘEDNOSTNÍ KROKY (opatření, která má Řecko provést před vyplacením pomoci ze záchranného programu)

Měly by zahrnovat:

- Nové zákony o nesplácených úvěrech v držení bank.

- Deregulaci trhu se zemním plynem.

- Vytvoření nezávislého státního investičního fondu v Řecku, který by měl získat finanční prostředky ve výši 50 miliard eur. Tři čtvrtiny této částky se mají použít na rekapitalizaci bank a snížení dluhu.

- Zrušení daňových úlev pro zemědělce, kteří jsou nyní příjemci dotovaných paliv.

- Přísnější regulaci systému splátek pro jednotlivce, kteří dluží státu na daních.

- Zvýšení "solidární daně", kterou platí lidé s příjmem mezi 50 000 a 100 000 eur ročně, ze čtyř na šest procent.

SCHVÁLENO

Řecko v červenci schválilo určitý počet přednostních kroků včetně:

- Zjednodušení sazeb daně z přidané hodnoty a širší uplatňování této daně.

- Omezení v oblasti důchodů a zajištění nezávislosti řeckého statistického úřadu.

- Opatření v zájmu revize systému občanského soudnictví.

- Přijetí unijních pravidel o řešení problémových bank a jejich rekapitalizaci, s platností od 1. ledna 2016.

MÁ PŘIJÍT

Záchranný program pro Řecko by měl stanovit jasný časový rámec těchto opatření:

- Ambiciózní důchodová reforma.

- Reformy týkající se nedělního prodeje, vlastnictví lékáren či prodeje mléka.

- Privatizace elektrické přenosové soustavy.

- Revize pravidel o vyjednávání o kolektivních smlouvách, stávkách zaměstnanců a hromadném propouštění.

Hlavní události řecké dluhové krize související se třetím záchranným programem

30. června - Vypršela lhůta pro splacení 1,6 miliardy eur Mezinárodnímu měnovému fondu i pro druhý záchranný program od eurozóny a MMF.

2. července - MMF ve své zprávě uvedl, že Řecko bude v příštích třech letech potřebovat nejméně 50 miliard eur a odpisy dluhů, má-li dostat jeho ekonomika prostor pro oživení.

3. července - Řecký premiér Alexis Tsipras nabádal voliče, aby v referendu o požadavcích mezinárodních věřitelů odmítli "ultimáta od těch, kteří budou zemi terorizovat".

5. července - Řekové v referendu odmítli plán mezinárodních věřitelů na úsporná opatření. Proti se vyslovilo 61,3 procenta hlasujících, účast činila 62,5 procenta.

6. července - Řecký ministr financí Janis Varufakis odstoupil, nahradil ho hlavní vyjednávač s věřiteli Euklidis Tsakalotos.

9. července 2015 - Řecko předložilo eurozóně návrh reforem, jež slibuje učinit výměnou za další finanční pomoc (během tří let 53,5 miliardy eur); hodlá ušetřit v rozpočtu až 13 miliard eur. Reformy, ve velké míře totožné s těmi, jež voliči 5. 7. odmítli v referendu, schválil 10. července řecký parlament.

12.-13. července - Summit eurozóny se dohodl, že jednání o třetím programu pomoci mohou začít, až Řecko začne přijímat přísné reformy, které ale musejí jít dál než v návrhu z 9. 7. a parlament je musí začít schvalovat do dvou dnů.

13. července - Řecko neuhradilo MMF splátku 456 milionů eur.

16. července - Evropská centrální banka zvýšila objem nouzového financování pro řecké banky. Učinila tak poté, co v noci poslanci schválili reformní balíček mimo jiné zvyšující DPH.

- Ministři financí eurozóny schválili tříměsíční překlenovací půjčku 7,16 miliardy eur z Evropského finančního stabilizačního mechanismu, jež bude refinancována z třetího programu pomoci.

18. července 2015 - Přísahu složili noví členové řecké vlády, jimiž premiér Tsipras nahradil rebelující politiky, kteří se před dvěma dny v parlamentu postavili proti dohodě s věřiteli.

20. července 2015 - Řecko poslalo 6,25 miliardy eur k úhradě dluhů u ECB a MMF. Po třech týdnech se otevřely řecké banky, výběry z účtů ale zůstaly omezené. Akciový trh zůstal zavřený. V platnost vstoupilo zvýšení DPH pro energie, potraviny, dopravu či veřejné stravování.

22. července - ECB opět zvýšila objem nouzového financování řeckých bank o 900 milionů eur na zhruba 91 miliard eur. O stejnou částku ho navýšila již 16. července.

23. července - Řecký parlament schválil druhý balík strukturálních reforem, které požadují věřitelé.

27. července - Týmy mezinárodních věřitelských institucí začaly na technické úrovni vyjednávat v Aténách o konkrétní podobě třetího záchranného balíku. 31. července jednaly s ministrem financí Euklidisem Tsakalotosem.

3. srpna - Po pětitýdenní přestávce (od 29. června) se otevřela aténská akciová burza. Hlavní index řeckých akcií v úvodu obchodování vykazoval rekordní propad až o 22,8 procenta.

11. srpna - Řecko dokončilo jednání s věřiteli o třetím záchranném programu na expertní úrovni, zbývá vyjednat dohodu politickou.

Zdroj: Bloomberg