Evropské akcie se v úvodu týdne sesunuly o pět procent, nálada na trzích houstne

Britský FTSE 100 spadl o 4,67 % (288,78 bodu) na 5 898,87 bodu, francouzský CAC 40 odepsal 5,35 % (247,53 bodu) na 4 383,46 bodu a německý DAX se sesunul o 4,7 % (476,09 bodu) na 9 648,43 bodu. Regionální STOXX Europe 600 oslabil o 5,33 % na 342,01 bodu. Nejhůře si v pondělí v Evropě vedly řecké akcie, které oslabily přibližně o deset procent.

Panevropský index FTSEurofirst 300 klesl o 5,4 %, a zaznamenal tak nejprudší jednodenní pokles od listopadu 2008. V jednu chvíli ovšem odepisoval dokonce 7,8 %, což představovalo nejvýraznější průběžný pokles od října 2008, tedy od období po krachu americké banky Lehman Brothers, který se stal symbolem poslední globální finanční krize.

V pátek FTSEurofirst 300 odepsal přes tři procenta a za celý minulý týden ztratil sedm procent, nejvíce za čtyři roky.

"Další výprodej v Asii znovu šíří na finančních trzích strach," řekl agentuře Reuters analytik Craig Erlam z makléřské firmy OANDA. "Vývoj v Číně je zjevně vážný," prohlásil analytik Mark Evans ze společnosti Taube Hodson Stonex Partners. Dodal však, že výprodej na evropských burzách je možná přehnaný. Analytici z banky Société Générale ale varovali, že pokles akcií firem se silnými aktivitami v Číně, jako jsou například automobilky, by se mohl ještě prohloubit.

Minulý týden světové burzy zažily nejhorší týden v tomto roce. Globální výprodeje spustila zpráva o prohlubujícím se poklesu aktivity v čínském průmyslu, která znásobila obavy z dalšího zpomalování růstu druhé největší světové ekonomiky. Investoři kvůli rostoucí nejistotě kolem Číny utíkají od rizikovějších aktiv, zejména akcií a komodit, a stahují peníze z rozvíjejících se trhů.

Peking po vysokých ztrátách z minulého týdne o víkendu proti výprodeji na trhu nijak významně nezasáhl. Mnozí investoři čekali, že centrální banka například sníží povinné minimální rezervy komerčních bank, aby uvolnila dodatečné peníze pro nákupy akcií a úvěry do ochabujícího průmyslu. Peking pouze oficiálně povolil penzijním fondům nakupovat akcie, což ale signalizoval už dříve.

"Investoři zaujali vůči akciovým trhům postoj 'bezpečnost především', což je pochopitelné vzhledem k potenciálu nestability plynoucímu z odlivu kapitálu z rozvíjejících se ekonomik," uvedl podle agentury AP Ric Spooner z firmy CMC Markets.

Hlavní pondělní události na evropských trzích

• Světové ceny ropy v pondělí ráno sestoupily na nová minima za zhruba šest a půl roku, a navázaly tak na propad z předešlého týdne. Ropný trh nadále srážejí obavy, že zpomalující růst čínské ekonomiky povede k slabší poptávce po této strategické surovině, které je na globálním trhu již nějakou dobu nadbytek.
• Italská energetická společnost Enel zahájila s českou skupinou Energetický a průmyslový holding (EPH) exkluzivní jednání o prodeji svého většinového podílu ve Slovenských elektrárnách (SE). V příštích týdnech by mohly obě strany podepsat závaznou dohodu, oznámil v pondělí Enel podle agentury Reuters. Italská firma vlastní v SE dvě třetiny akcií, zbytek drží slovenská vláda.
• Energetická společnost ČEZ aktuálně nevidí příležitosti pro masivní investice, a proto se s akcionáři zřejmě bude dělit o více peněz ze zisku. V rozhovoru pro Hospodářské noviny to řekl finanční ředitel ČEZ Martin Novák. Letos ČEZ mezi akcionáře přerozdělil zhruba tři čtvrtiny loňské zisku.
• Singer (ČNB): Údaje z ekonomiky nenaznačují, že by se české hospodářství přehřívalo, ukončit stimulační politiku by byla chyba.
• Ruský rubl ztrácí k americkému dolaru další zhruba tři procenta a dostal se na dosah letošního lednového minima. Jeho kurz reaguje na další pokles cen ropy a propad cen akcií v Číně. Intervence centrální banky na jeho podporu je podle analytiků nepravděpodobná, uvedla agentura Reuters.
• Euro se poprvé od února obchoduje na úrovni 1,15 EUR/USD. Dolar sráží ústup analytiků od očekávání, že americká centrální banka (Fed) začne úrokové sazby zvyšovat již na svém zářijovém zasedání. Změnu očekávání vyvolávají dramatické propady na finančních trzích vyvolané obavami z dalšího vývoje čínské a světové ekonomiky. Kurz dolaru navíc prorazil směrem nahoru linii 200denního klouzavého průměru, čímž se podle analytiků měně otevřela cesta k dalšímu oslabení.
• Britská libra se k euru propadla na dvouměsíční minimum 0,731 EUR/GBP. Kurz měny ostrovního království sráží vyhlídky zpomalování růstu čínské a světové ekonomiky.
• Nadnárodní těžař Anglo American se dohodl na prodeji svých dvou chilských měděných dolů za 300 milionů dolarů v hotovosti. Aktiva od Anglo American odkoupí konsorcium firem vedené investiční společností Audley Capital Advisors.
• Vyhlídka na budoucnost plnou válek o vodu je mýtem, protože k násilným mezistátním konfliktům vede jen zlomek sporů o využívání vodních zdrojů, pravidlem je naopak spolupráce. Otázka vody je například prakticky jediná věc, na níž se dokáže domluvit Izrael s Palestinci a Jordánskem. Agentuře Reuters to řekla Therese Sjömanderová Magnussonová ze Stockholmského mezinárodního institutu vody (SIWI).
• Druhý největší producent plynu v Rusku Novatek je blízko prodeje 9,9% podílu v projektu zkapalněného zemního plynu Jamal čínskému investičnímu fondu. Hodnota podílu se odhaduje na 900 milionů USD. Informoval o tom ruský list Kommerstant s odvoláním na tři zdroje blízké jednání.
• Zpomalování hospodářského růstu v Číně by mělo mít pouze omezené dopady na německou ekonomiku. Uvedla to v pondělí podle agentury Reuters mluvčí německého ministerstva hospodářství. Německá ekonomika je největší v Evropě a je na ní závislá mimo jiné i řada českých podniků.
• Pavla Kysilku v čele České spořitelny od ledna příštího roku vystřídá nynější šéf drobného bankovnictví spořitelny Tomáš Salomon. Kysilka z funkce předsedy představenstva odejde po pěti letech. ČTK to v pondělí sdělila Česká spořitelna, která je největší tuzemskou bankou podle počtu klientů.

Zdroj: ČTK, CNBC