Odhad: ČNB za srpen vydala na intervence proti koruně skoro sto miliard
Z odhadu ING vyplývá, že ČNB za srpen intervenovala proti koruně v objemu asi 90 miliard Kč. Uvedená suma vychází z objemu peněz tuzemských bank uložených u ČNB. Celková suma intervencí od poloviny července tak již přesáhla 110 miliard Kč. Finální informace ohledně červencových intervencí se dozvíme teprve následující týden v úterý, kdy bude zveřejněna statistika devizových obchodů ČNB.
Uvedený odhad se (stejně jako předešlý odhad objemu intervencí od ING) opírá o celkovou sumu korun, kterou tuzemské banky drží u ČNB v rámci svých celkových rezerv a stažené likvidity ze strany ČNB formou depozitní facility a repo operací. V situaci, kdy ČNB intervenuje a vytváří v systému nové koruny, by se tento objem peněz měl proporčně navýšit.
Objem peněz bank u ČNB může být však kromě samotných intervencí ovlivněn i jinými jednorázovými faktory, v tuto chvíli nejvýznamněji přílivem prostředků z fondů EU (v červnu například tento příliv dosahoval 43 miliard Kč). Tato eura ČNB bere do svých devizových rezerv a dává vládě nové koruny, čímž dochází i k navyšování celkové korunové likvidity v sektoru.
Ze zveřejněných informací o vývoji státního rozpočtu za srpen je však patrné, že z Národního fondu bylo v srpnu do rozpočtu převedeno pouze 5 miliard Kč (v červenci byl objem také minimální). Velká část z celkového nárůstu likvidity v sektoru za poslední měsíc tak s velkou pravděpodobností připadá právě na intervence ČNB (celkový objem likvidity je ovlivňován i dalšími faktory, ty by však neměly představovat změny v řádech desítek miliard).
Kumulovaný nárůst objemu peněz bank u ČNB od 17.července 2015 (kdy byly dle ČNB zahájeny poprvé intervence) ve výši 120 miliard Kč je tak pravděpodobně způsoben ve velké míře právě intervencemi centrální banky. Zatímco na poslední dva červencové týdny připadalo zhruba 20 miliard Kč, v srpnu se dle odhadů ING intenzita intervencí znásobila a dosáhla 90 miliard Kč.
Co z toho plyne?
Dle výpočtů ING by pouhá potřeba dorovnání růstu bilance ECB (související s QE ECB v objemu 60 miliard eur měsíčně) vyžadovala ze strany ČNB intervence v rozmezí 30-40 miliard Kč měsíčně. Srpnová intenzita intervencí předčila tento objem téměř dvojnásobně.
Ačkoliv intervence ČNB minulý týden z důvodu finančních turbulencí na světových trzích ustaly, jelikož koruna mírně oslabila, lze očekávat, že příznivý ekonomický vývoj, vysoké přebytky zahraničního obchodu, další QE ECB oslabující euro a případné spekulativní pozice na posílení koruny po exitu z kurzového závazku budou tlačit korunu k hranici 27 EUR/CZK a ČNB bude muset opět dlouhodobě svůj závazek bránit.
"V případě, že se intenzita intervencí vrátí na srpnovou úroveň, mohly by v ČNB začít vážnější debaty o možnostech zavedení záporných sazeb, které by učinily korunu méně atraktivní. Očekáváme tak, že bankovní rada ČNB bude v září o této případné možnosti již diskutovat, na rozdíl od srpnového jednání, kdy dle slov guvernéra tato varianta debatována nebyla. Nicméně vzhledem k problematičnosti negativních sazeb v tuzemském sektoru předpokládáme, že ČNB bude raději vyčkávat a tolerovat několik měsíců intervence i v objemu 100 miliard Kč, než by se uchýlila k negativním sazbám," míní hlavní ekonom české ING Jakub Seidler.
Zároveň i při intenzitě intervencí kolem 100 miliard Kč měsíčně by devizové rezervy ČNB do poloviny roku 2016 vzrostly zhruba k 70 % HDP, což je stále pod psychologickou hranicí 85 %, při které se rozhodla švýcarská centrální banka svůj kurzový závazek v lednu 2015 opustit. Pokud ČNB nebude vnímat velikost svých devizových rezerv jako problém, bude schopná svůj kurzový závazek do poloviny roku 2016 ubránit i při těchto intenzivních objemech intervencí.
Zdroj: ING Bank
