Tomšík (ČNB): Centrální banka bude možná muset pokračovat v uvolněné měnové politice i po roce 2016
ČNB možná nebude moci do konce příštího roku opustit uvolněnou měnovou politiku, protože se inflace nadále drží pod cílem banky a globální ekonomické trendy představují pro výhled vývoje cenové hladiny v ČR další dezinflační rizika, uvedl viceguvernér Vladimír Tomšík na blogu ČNB.
"Data za první polovinu letošního roku naznačují velmi dobrou kondici české ekonomiky. Růst reálného HDP kolem 4 % se blíží období před krizí a posouvá českou ekonomiku mezi ty nejrychleji rostoucí v Evropě. Rychlý růst se pozitivně projevuje na trhu práce, kde míra nezaměstnanosti poklesla k 5 % a již delší dobu setrvale roste počet volných pracovních míst," napsal Tomšík, ale zároveň zdůraznil, že je růst částečně tažen jednorázovými faktory, které již v příštím roce nebudou působit, a očekává tak zpomalení růstu českého HDP pod 3 %.
"V takové situaci se ekonomika nejspíše vrátí k plnému využívání svých produkčních možností, ale bude mít daleko k přehřívání, které by vyžadovalo úvahy o brzkém zpřísnění měnových podmínek," vysvětlil viceguvernér.
Dále uvedl, že jsou zcela mylné úvahy o tom, že čím později centrální banka svůj kurzový závazek v prostředí rostoucí ekonomiky opustí, tím bude automaticky větší následné skokové posílení kurzu koruny. "Pominu-li letošní rok, ovlivněný řadou jednorázových faktorů, očekáváme pro příští dva roky míru růstu české ekonomiky lehce pod třemi procenty. Přitom v eurozóně je předpokládán růst blížící se dvěma procentům, což není dostatečný růstový rozdíl na to, aby opodstatňoval dlouhodobé reálné zhodnocení koruny o více než jedno až dvě procenta ročně."
Sázky na silné zhodnocení koruny po ukončení režimu intervencí tak podle Tomšíka nejsou bezrizikovou strategií. Důvodem je skutečnost, že se exportéři po ukončení režimu intervencí proti pohybům kurzu zajistí. "Toto jejich zajištění omezí poptávku po korunách a nabídku deviz. Nebude tak existovat přirozená protistrana z reálné ekonomiky prodávající zahraniční měnu a poptávající koruny," upozornil.
Hlavní ekonom ING Jakub Seidler v úterý uvedl, že z jeho výpočtů vychází, že centrální banka za srpen intervenovala na trhu s korunou zhruba 90 miliardami korun. V červenci to bylo podle něj zhruba 20 miliard. I při intenzitě intervencí kolem 100 miliard korun měsíčně by podle Seidlera devizové rezervy ČNB do poloviny roku 2016 vzrostly jen zhruba k 70 % HDP, což je stále pod psychologickou hranicí 85 %, při které se rozhodla švýcarská centrální banka svůj kurzový závazek v lednu 2015 opustit. "Pokud tak ČNB nebude vnímat velikost svých devizových rezerv jako problém, bude schopná svůj kurzový závazek do poloviny roku 2016 ubránit i při těchto intenzivních objemech intervencí," uvedl Seidler.
Tomšík dále napsal, že centrální banka bude stále udržovat kurzový závazek v okolí 27 EUR/CZK. Minimálně do poloviny roku 2016.
Navzdory zrychlení meziročního růstu českého HDP na 4,4 % (sedmileté maximum) bude zpomalující expanze Číny a dalších rozvíjejících se trhů v kombinaci s klesajícími cenami komodit vytvářet na českou ekonomiku dezinflační tlaky, domnívá se Tomšík. Proto bude podle něj možná nutné udržovat uvolněnou měnovou politiku i déle, než naznačuje prognóza ČNB.
Česká koruna na zprávu nezareagovala výrazném pohybem, stále se drží poblíž hranice kurzového závazku ČNB.
Zdroj: ČNB, ČTK
