Zpracovatelský sektor eurozóny v září podle finálních dat expandoval pomaleji

Index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru eurozóny podle konečných dat agentury Markit v září klesl na 52 bodů ze srpnových 52,3 bodu, jak předvídala předběžná data.
Francie se v září navrátila k růstu, v pásmu kontrakce pod 50 body se tak nachází jen Řecko. Irsko v září zaznamenalo dvouměsíční maximum 53,8 bodu, Rakousko 19měsíční maximum 52,5 bodu, Francie tříměsíční maximum 50,6 bodu, zatímco Nizozemsko spadlo na půlroční minimum 53 bodů, Španělsko na 21měsíční minimum 51,7 bodu, Itálie na sedmiměsíční minimum 52,7 bodu a Německo na dvouměsíční minimum 52,3 bodu. Index nákupních manažerů v Řecku sice vzrostl na tříměsíční maximum 43,3 bodu, stále je však hluboko pod hranicí dělící kontrakci od expanze.
"Navzdory rozsáhlým stimulům ze strany centrální banky a značnému oslabení měny se zpracovatelskému sektoru nedaří dosáhnout výraznějšího tempa růstu a dokonce hrozí, že se růst opět zastaví," uvedl hlavní ekonom společnosti Markit Chris Williamson. Dodal, že ceny, které si výrobní podniky účtují, v září klesly nejprudším tempem za sedm měsíců. To podle něj posílí obavy z deflace a zvýší tlak na rozšíření stimulačních opatření Evropské centrální banky (ECB).
Statistický úřad Eurostat ve středu ve svém rychlém odhadu uvedl, že spotřebitelské ceny v eurozóně se v září meziročně snížily o 0,1 %, a zaznamenaly tak první pokles za šest měsíců. Dolů je tlačí zejména levnější energie.
ECB v březnu v rámci snahy o podporu hospodářského růstu a odvrácení deflace v eurozóně spustila takzvané kvantitativní uvolňování měnové politiky, které zahrnuje rozsáhlé nákupy státních dluhopisů. Banka v rámci tohoto programu, který potrvá minimálně do září příštího roku, pumpuje do finančního systému měsíčně asi 60 miliard eur. Šéf ECB Mario Draghi na zářijovém zasedání bankovní rady signalizoval možnost rozšíření nákupu dluhopisů.
Zdroj: ČTK, Bloomberg