Dva roky po první intervenci ČNB: Koruna bude nadále pod tlakem a banka bude pokračovat v intervencích, míní analytici

Česká koruna je nyní zhruba o pět procent slabší než před zahájením devizových intervencí Českou národní bankou před dvěma roky. Zatímco na konci října 2013 se koruna obchodovala pod 26 korunami za euro, teď se pohybuje kolem 27,10 Kč za euro. Nejslabší byla koruna během intervenčního režimu letos v lednu, kdy oslabila až k úrovni 28,50 koruny za euro. Nejsilnější pak byla v letních měsících, kdy se těsně přiblížila hranici 27 korun.

ČNB tak byla v červenci nucena poprvé od listopadu 2013 intervenovat na devizovém trhu tak, aby zabránila koruně v posílení pod 27 EUR/CZK. V červenci centrální banka intervenovala za zhruba 28 miliard korun, v srpnu to bylo zhruba 100 miliard korun. Celkově tak od listopadu 2013 ČNB intervenovala za zhruba 330 miliard korun.

"Očekáváme, že se spekulace proti ČNB v příštím roce opět vrátí s blížícím se termínem ukončení závazku nebo změnou v bankovní radě a dosáhnou ještě vyšší intenzity, než tomu bylo v letošních letních měsících," uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler.

I podle analytika ze společnosti AKCENTA CZ Miroslava Nováka momentálně nic nenasvědčuje tomu, že by koruna měla oslabit od blízkosti hranice 27 korun za euro. "Do budoucna však očekáváme, že tlak na posilování koruny neoslabí a že ČNB bude v příštím roce nucena bránit svůj kurzový závazek přímými intervencemi," uvedl také analytik z Komerční banky Viktor Zeisel.

Hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek upozornil na to, že i bez intervencí by se kurz koruny od současného příliš nelišil. "Koruna je vůči euru slabší o pět procent, než byla těsně před zahájením intervencí v roce 2013. Kurzy maďarské a polské měny proti euru ale za poslední dva roky také oslabily (o 4,5 procenta, respektive 2,5 procenta), aniž by byly ovlivňované intervencemi tamních centrálních bank," uvedl.

Politika ČNB pomohla hlavně exportérům

Devizové intervence pomohly především k vyšším ziskům exportérů, a tím k větší výrobě, poklesu nezaměstnanosti a růstu mezd. V případě celkového vývoje ekonomiky byl ovšem jejich vliv spíše omezený, míní ekonomové. Podle Asociace exportérů zatím režim devizových intervencí přinesl českým vývozcům v tržbách, zisku a přidané hodnotě přibližně 400 miliard korun.

Analytici mají výhrady především k načasování intervencí, které měly být spuštěny dříve. Zároveň se obávají konce intervencí, aby náklady nepřevýšily dosažené zisky.

Ekonomové upozorňují na to, že inflace i přes intervence příliš nestoupla. To je ovšem způsobeno faktory mimo ČR, jako je pokles cen ropy a dalšího zboží. Zároveň zdražilo dovážené zboží. Bez intervence by přitom letos mohla koruna posílit o zhruba čtyři procenta, upozornila hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. "Ačkoli bychom si bez intervencí mohli užívat levnějších nákupů v zahraničí a levnějších zahraničních dovolených, vyhlídky na růst mezd a pracovní příležitosti by byly výrazně chudší," dodala.

Devizové intervence se přitom podle Viktora Zeisela ukázaly jako úspěch. Spotřebitelé by si sice bez intervencí podle něj pravděpodobně užívali nižší ceny dováženého zboží, na druhou stranu povyk, který se po zavedení intervencí strhl, zahnal spotřebitele do obchodů, a výrazně tak posílil tou dobou již oživující spotřebitelskou poptávku. Ta se udržela i po odeznění prvotního impulzu, což je jeden z největších úspěchů intervencí.

Navíc podle Zeisela intervence pomohly českému exportně orientovanému průmyslu. Podhodnocení měny totiž podle něj zvýšilo cenovou konkurenceschopnost domácích výrobců. "A možná ještě více domácí podniky těžily z kurzové stability, která kurzový závazek ČNB provází," dodal.

I Pavel Sobíšek upozornil na to, že intervence z listopadu 2013 pomohly čistým exportérům k jednorázovým ziskům. "Jejich vliv ovšem vyprchal již v průběhu roku 2014," uvedl.

Zároveň je podle Miroslava Nováka nutné upozornit na to, že k hospodářskému růstu Česka přispělo významně i ekonomické oživení eurozóny a ukončení rozpočtových škrtů. "Celkově je možné konstatovat, že intervence ČNB přispěla k růstu domácí ekonomiky, avšak za cenu možných budoucích nákladů," uvedl.

"Zavedení kurzového závazku dávalo smysl, jen přišlo pozdě. Kdyby ČNB otálela o 12 měsíců méně, přinesla by tato mimořádná měnová politika více užitku. A možná by bylo i snadnější její ukončeni," uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek. Nyní je i podle Sobíška velkou nejistotou, zda se v budoucnu podaří ČNB vyvázat se ze svého závazku, aniž to způsobí ekonomice šok.

"Lze tedy shrnout, že intervence spíše jen v některých segmentech ekonomiky podpořila již probíhající oživení. Stále ovšem není jasné, zda náklady nebudou nakonec vyšší než přínosy," uvedl i hlavní ekonom Roklen Lukáš Kovanda.

Ne všem exportérům ale intervence pomohly. "Nám to nepomohlo, spíše naopak. Sice jsme exportní firma, ale máme dohodnuty ceny v korunách s hlavním odběratelem a nákup nám zůstal v eurech," řekl generální ředitel výrobce šicích strojů Minerva Boskovice František Hrda. Pozitivní dopad neměly měnové intervence ani na strojírnu Královopolská, která je také silně proexportní firmou. "Dlouhodobě jsme si kurzové riziko dopředu zajišťovali s bankami a nejinak tomu bylo i před zahájením intervencí," řekla předsedkyně dozorčí rady Hana Halasová. Ve výsledku tak firma na změně tratila a kvůli oslabení koruny je stále v hlubokém minusu.

Intervence ČNB v kostce

Bankovní rada České národní banky se rozhodla zahájit devizové intervence 7. listopadu 2013, předtím naposledy intervenovala v roce 2002. Cílem centrální banky bylo oslabit korunu a uvolnit ještě více měnové podmínky. Kurz české měny se před zákrokem pohyboval kolem 25,50 koruny za euro, ČNB se rozhodla držet jej pomocí intervencí u hladiny 27 korun za euro.

Důvodem kroku, který bankovní rada zvažovala již dříve, byla mimo jiné snaha předejít deflaci a urychlit návrat do situace, kdy bude ČNB moci opět začít používat pro dosažení stanoveného dvouprocentního inflačního cíle svůj standardní nástroj, tedy úrokové sazby. To přitom nyní není možné, protože úrokové sazby se dlouhodobě pohybují těsně nad nulou.

Zásah ČNB vyvolal vlnu kritiky, a to jak od části ekonomů, tak od politiků. Například prezident Miloš Zeman již v listopadu 2013 řekl, že intervence centrální banky nikdy ničemu neprospěly a vedly ke ztrátám. Jeho předchůdce v úřadu Václav Klaus označil zahájení devizových intervencí za chybný a riskantní krok. Oslabení kurzu koruny v režii ČNB kritizovaly i odbory, které poukazovaly zejména na zvýšení cen dováženého zboží.

Naopak současný premiér Bohuslav Sobotka se centrální banky zastal. "ČNB má plné právo, aby intervenovala, abychom dělali vlastní měnovou politiku," řekl letos v dubnu na Exportním fóru. Centrální banku podpořil už v listopadu 2013 Sobotkův předchůdce Jiří Rusnok, který se loni v březnu stal členem bankovní rady a prezident Zeman jej pravděpodobně jmenuje příštím guvernérem ČNB. Intervenci oceňuje například Asociace exportérů.

Svého cíle, tedy udržení požadovaného kurzu koruny, dosahuje ČNB prodejem korun a nákupem cizích měn. Při oslabení koruny nad 27 korun za euro ČNB nechává kurz pohybovat podle nabídky a poptávky na trhu. Mnoho měsíců po listopadu 2013 centrální banka intervenovat nemusela, výrazný zásah přišel letos v létě, kdy se kurz opět přiblížil stanovené hranici a banka začátkem července začala prodávat koruny. V srpnu ČNB provedla na devizovém trhu intervence za více než 100 miliard korun. Celkově tak od listopadu 2013 ČNB intervenovala za zhruba 330 miliard korun.

To, jak dlouho bude ČNB udržovat kurz koruny poblíž 27 korun za euro, není jasné. Zpočátku hovořili představitelé ČNB o tom, že intervenční režim nechají nejméně do počátku roku 2015, později se ale termín několikrát posunul. Srpnová prognóza ČNB počítá s používáním kurzu jako nástroje měnové politiky až do konce roku 2016. V září viceguvernér banky Vladimír Tomšík uvedl, že ČNB může udržovat uvolněnou měnovou politiku, tedy i režim devizových intervencí, ještě déle.

Zdroj: ČTK