NKÚ: Dosažení úspor ve spotřebě energie v ČR se nemusí podařit

V roce 2020 mají být roční úspory Česka v konečné spotřebě energie 47,78 PJ. Kumulované úspory by tak měly v letech 2014 až 2020 dosáhnout 191,1 PJ. "Pokud se kumulovaná úspora rozpočítá do jednotlivých let, každý rok by měla Česká republika dosáhnout 6,83 PJ nových úspor energie," vypočítal NKÚ.

Loni hodnota nových úspor dosáhla téměř sedmi petajoulů, čímž byl závazek splněn. Vysoká úspora je ale výsledkem dotačních programů v posledních sedmi letech (2007-2014), kdy šlo na projekty úspor energie dotace za více než 32 miliard korun, zdůrazňuje NKÚ.

Podle mluvčího MPO Františka Kotrby připravuje resort aktualizaci národního akčního plánu energetické účinnosti, ve které se teprve ukáže, jestli ministerstvo závazky dokáže splnit. Materiál by měl podle něj být předložen na jednání vlády do konce roku. "Jejím primárním cílem je to, aby se ČR podařilo do roku 2020 závazných cílů dosáhnout," dodal mluvčí.

Ředitel Teplárenského sdružení Martin Hájek v úterý ČTK řekl, že na neuspokojivou situaci v oblasti úspor energií sdružení spolu s Hospodářskou komorou a Svazem průmyslu upozorňovalo již v květnu letošního roku. "V tomto smyslu zpráva NKÚ jen potvrzuje naše obavy. Pokud se plánovaných úspor nepodaří dosáhnout, hrozí zavedení takzvaného povinného schématu úspor s negativním dopadem do cen energií pro podniky i domácnosti," dodal.

Analytik společnosti ENA Jiří Gavor upozornil, že dosažení plánů energetických úspor netrápí jen Českou republiku. "Z klimaticko-energetických cílů EU do roku 2020 jsou energetické úspory bolavým místem pro více států. V Česku rychlejšímu tempu brání nejen nedostatek financí, ale i značná roztříštěnost podpůrných programů, ve kterých se případní zájemci o podporu obtížně orientují," dodal Gavor.

Úspory energií se Česká republika snaží dosahovat mimo jiné u vlastních budov využívaných vládními institucemi. V roce 2014 se sice cílové hodnoty úspor podařilo naplnit, do roku 2020 by se ale kumulativní úspory energií měly vyšplhat u těchto budov na více než 266 TJ. K tomu by bylo zapotřebí investovat téměř šest miliard korun. Podle NKÚ bude Česká republika úspory u budov vládních institucí naplňovat jen problematicky vzhledem k jejich dosavadnímu pomalému tempu a obrovským finančním nárokům, které navíc dosud nejsou finančně pokryty.

NKÚ prověřil poskytování peněžních prostředků na podporu úspor energie. Kontroloři prověřili 25 projektů z pohledu pravidel přidělování dotací a nezjistili závažné nedostatky. Jen v jednom případě ministerstvo průmyslu a obchodu schválilo dotaci 36 milionů korun v rozporu s dotačními podmínkami. Ministerstvo kontroloři ale kritizují za to, že dostatečně nesleduje všechny programy a opatření, která směřují k úsporám energií. Podle ministerstva nešlo dotační podmínky formálně splnit, podnikatel měl uvést čestné prohlášení o registraci na finančním úřadě za dva roky nazpět a přitom šlo o nový subjekt. "Tento projekt úspěšně běží a je monitorován, aby plnil svůj účel úspor energií," uvedl Kotrba.

Čistá spotřeba elektřiny v Česku loni meziročně klesla o 2,4 % na 57,24 terawatthodiny (TWh). Méně elektřiny se i vyrobilo, takzvaná hrubá výroba elektřiny se snížila na 86,15 TWh. Za poklesem podle analytiků stálo loňské teplé počasí, ale právě také energetické úspory.

Zdroj: ČTK