US MARKETOtevírá v 15:30
DOW JONES+0,77 %
NASDAQ+1,02 %
S&P 500+0,83 %
ČEZ-0,57 %
KB-0,86 %
Erste-1,10 %

Inflace v Česku v listopadu zpomalila na 0,1 % meziročně

Spotřebitelské ceny klesly v listopadu proti říjnu o 0,4 %, což byl největší meziměsíční pokles cen od září 2013. Vývoj cen v listopadu ovlivnilo snížení cen ve většině oddílů spotřebního koše, z toho nejvíce v oddílech potraviny a nealkoholické nápoje, alkoholické nápoje a tabák, doprava, rekreace a kultura. Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny o 0,1 %, což bylo o 0,1 procentního bodu méně než v říjnu.

Redakce IW
Redakce IW
9. 12. 2015 | 9:05
Česká ekonomika

Rychleji než v říjnu klesaly ceny chleba, mouky, vajec, mléka, cukru, olejů a tuků. Klesat nově začaly ceny pečiva a nealkoholických nápojů. Klesly také ceny pohonných hmot a elektřiny.

Proti loňsku naopak zdražily tabákové výrobky a alkoholické nápoje, vodné, stočné a teplo, zájezdy, oděvy a obuv. Stouply také ceny pojištění a finančních služeb. Ceny zboží úhrnem klesly o 0,3 %, zatímco ceny služeb se zvýšily o 0,8 %.

Proti říjnu spotřebitelské ceny v listopadu klesly u potravin, nealkoholických nápojů, tabákových výrobků, lihovin i piva. Čtvrtý měsíc pokračovalo zlevňování pohonných hmot.

"Průměrná cena benzinu Natural 95 (29,67 Kč/l) byla v listopadu nejnižší od prosince 2009 a cena motorové nafty (29,44 Kč/l) od února 2010," uvedli statistici.

Meziměsíčně se snížily i ceny dovolených, naopak mírně zdražily boty, nájemné a některé potraviny. Ceny zboží úhrnem meziměsíčně klesly o 0,5 % a ceny služeb o 0,2 %.

"Listopadová inflace skončila za očekáváním a dále se přiblížila nulové hodnotě. Její zpomalení však bylo způsobeno zejména nabídkovými faktory, tj. větším poklesem cen potravin a pokračujícím poklesem cen pohonných hmot. V prosinci by měla sice inflace mírně zrychlit z titulu částečného odeznění meziročního poklesu cen ropy, jelikož právě v prosinci minulého roku se do poklesu inflace začal citelněji promítat pokles cen pohonných hmot, nicméně tento efekt bude nižší, jelikož ceny ropy na světových trzích dále klesají z důvodu rozhodnutí OPEC z minulého týdne neomezit svou produkci," okomentoval data Jakub Seidler, hlavní ekonom pro ČR v ING.

"Příští rok by měla postupně inflace zrychlovat, ačkoliv další pokles cen ropy a komodit naznačuje, že celková inflace bude příští rok pravděpodobně nižší, než se očekávalo ještě před několika měsíci, a pouze mírně přesáhne 1 % (ČNB očekává pro příští rok inflaci ve výši 1,4 %). Pro měnové jednání ČNB příští týden však nižší než očekávaná inflace v příštím roce nemusí znamenat nutnost dalšího uvolňování měnových podmínek, jelikož ČNB cíluje inflaci na měnovém horizontu 1-1,5 roku, kdy nízké ceny ropy z meziročního indexu již odezní. Z pohledu měnové politiky je spíše důležité, že neklesají ceny jádrové inflace a pokračuje růst mezd, což bude působit proinflačně. ČNB tak příští týden opět zopakuje, že kurzový závazek bude ukončen spíše na přelomu let 2016/2017. Vzhledem k personálním změnám v bankovní radě ČNB v polovině příštího roku však v tuto chvíli nelze kurzový závazek pro druhou polovinu příštího roku považovat za zcela závazný alespoň do doby, než budou známí noví kandidáti do bankovní rady," dodal Seidler.

"Opticky by to pro ČNB mohlo vypadat dobře. Poptávková inflace roste, takže exit (z kurzového závazku) se blíží. Ale ono je to složitější. Centrální bance totiž nestačí pro exit pouze inflace přibližující se k 2% cíli zezdola, banka potřebuje inflační cíl přestřelit, tj. dostat inflaci mezi 2 a 3 %. A musí si být jistá, že po exitu nenastane nějaký problém, který ji přinutí kurzový závazek znovu zavést. Jinými slovy potřebuje očekávat inflaci opět nad cílem. Takže z pohledu ČNB, respektive z pohledu jejího plánu spojeného s kurzovým závazkem jsme pořád velmi daleko od exitu. Jak moc daleko? Pro odpověď je potřeba si uvědomit, o čem je kurzový závazek. Není o ničem jiném než o tom, že posilování reálného kurzu nepustí centrální banka přes nominální kurz (jak se obvykle v minulosti dělo), ale přes vyšší inflaci u nás než v eurozóně," říká David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny.

"A reálný kurz má důvody posilovat - oslabení kurzu v listopadu 2013 díky intervencím + konvergence české ekonomiky = rychlejší růst českého HDP než růst HDP eurozóny. Jinými slovy, aby ČNB vykompenzovala tyto dva faktory a koruna neměla po exitu tendenci posilovat, musí vytvořit kumulovaný inflační diferenciál, tedy nechat inflaci v ČR růst rychleji než v eurozóně, a to kumulovaně zhruba o pět procentních bodů. Přesto české spotřební ceny ne a ne růst znatelně rychleji než ceny v eurozóně. Od začátku režimu intervencí a kurzového závazku (tedy za dva roky) se podařilo mít kumulovaně vyšší inflaci o necelé jedno procento. Pokud by to tak mělo pokračovat tímto tempem, tak ČNB bude muset držet kurzový závazek ještě dalších osm let. A protože se ČNB nechce tak dlouho čekat, tak se stala největším spojencem odborářů v jejich tažení za vyšší růst mezd. Vyšší růst mezd by vytvořil dodatečné poptávkové tlaky, od kterých si ČNB slibuje akceleraci inflace," dodává Navrátil.

Zdroj: ČSÚ

Česká ekonomikaČeská republikaInflace
Sdílejte:

Doporučujeme

Nenechte si ujít

Tokenizované akcie: Robinhood otevírá revoluční cestu plnou příležitostí, není ale bez rizik

Tokenizované akcie: Robinhood otevírá revoluční cestu plnou příležitostí, není ale bez rizik

3. 7.-Pavel Kohár
Informační technologie