Centrální banky riskují stagflaci, nová místa vznikat nebudou a lidé nebudou bohatší

Pod výrazem kvantitativní uvolňování se skrývá nástroj centrálních bank, jímž z trhu stahují nekvalitní (či méně kvalitní) dluhopisy a vyměňují je za hotovost. Příjemci hotovosti by pak měli investovat do jiných, rizikovějších aktiv a rozhýbat ekonomickou aktivitu na trhu.

Centrální banky tak začínají stále více fungovat jako investoři poslední instance. Hlavně v Evropě ECB skupuje (plánuje skupovat) instrumenty převážně horší jakosti a umožňuje díky nižší úrokové sazbě těchto instrumentů lepší financování těchto emitentů. V tomto případě mluvíme o státech.

Vzhledem k současné i předpokládané budoucí ekonomické nejistotě banky jako hlavní příjemci těchto peněz zřejmě tyto získané prostředky nedají dále do oběhu, protože nepředpokládají jejich výrazné zhodnocení prostřednictvím úvěrů a jiných rizikovějších způsobů investování. Spíše je využijí pro nějakou méně rizikovou investici. Velmi pravděpodobně nedojde jejich prostřednictvím k dalšímu nárůstu investiční aktivity výrobního sektoru, již z důvodu relativně velkého nevyužití výrobních kapacit s ohledem na další ekonomické směrování a současnou úroveň spotřebitelské poptávky.

Na druhé straně však tyto prostředky budou tlačit na cenovou úroveň v ekonomice. Ne však prostřednictvím reálné ekonomiky, ale spíše formou finančních či komoditních spekulací. Lze předpokládat, že dojde k nárůstu inflace, ale toto zvýšené množství peněz nezrychlí tvorbu pracovních míst.

Státní zadlužení brzdí tvorbu pracovních míst

Dalším faktorem, který bude omezovat růst zaměstnanosti, je vysoká úroveň státního zadlužení. To platí i opačně – růst nezaměstnanosti bude mít dodatečný vliv na úroveň zadlužení, protože bude vyžadovat více sociálních a jiných dávek pro nezaměstnané.

V minulosti docházelo prostřednictvím růstu státního zadlužení k nákupu volebních hlasů (samozřejmě nepřímo), ale v důsledku byl určitý volební program příslušné politické strany odsouzen k úspěchu za předpokladu určitého navýšení sociálních a jiných transferů. To mělo samozřejmě negativní vliv na celkovou úroveň státního zadlužení.

Podobná praxe již v nejbližší době nebude možná. Zadlužení je totiž už tak velké, že další přerozdělování nepřichází v úvahu. Tato skutečnost bude mít nezanedbatelný vliv na budoucí spotřebitelskou poptávku.

Lidé přijdou o peníze

Kvůli omezeným státním rozpočtům tedy dojde k poklesu zaměstnanosti a celkových disponibilních příjmů obyvatelstva. Dojde k převážení spekulativního objemu kapitálu nad investicemi do reálné ekonomiky, kdy zájmem bude vydělat co nejvíce peněz, ale nic zároveň nevytvořit. Tvorba jakýchkoli hodnot bude kvůli špatným vyhlídkám považována za rizikovější než obyčejná spekulace. Tyto investované peníze by navíc byly vázány na dlouhou dobu s nejistou návratností.

Kvůli výše uvedenému nebudou vytvářena pracovní místa. A to málo, co zůstane spotřebitelům v peněženkách, bude mít kvůli rostoucí inflaci stále menší hodnotu (ať si Bernanke tvrdí, co chce).

QE3: Nejasný význam pro ekonomiku USA, otloukánek dolar a záhada v Bernankeho hlavě
Expanzivní měnová politika v podobě nákupu dluhopisů ze strany centrální banky (financovaná de facto tištěním peněz) může trvat dlouho. Možná navždy. Fed hodlá nakupovat dluhopisy financující hypotéky (MBS) za 40 miliard dolarů měsíčně, dokud se stabilně nezlepší situace na americkém pracovním trhu. Je dokonce připraven intervenovat ještě více, pokud to neohrozí jeho dlouhodobý 2% inflační cíl.

Draghi přepisuje dějiny, ale nikdo to neřeší. Nákupy ECB nelze s americkým QE srovnávat
Centrální bankéři vyšli do boje za lepší zítřky. Helikoptéra Ben nezůstává nic dlužen své přezdívce a zahrnuje americký trh likviditou (program QE3), Super Mario nechce zůstat pozadu a chce pomocí nákupů dluhopisů dostat pod kontrolu evropskou dluhovou krizi (program OMT). Ale když dva dělají totéž, není to totéž. V případě odkupů aktiv v USA a v Evropě to platí dvojnásob.

Měnové války: V době uvolněné politiky ECB a Fedu znovu živé téma
Americká centrální banka uvolňuje měnovou politiku - dolar by měl na základě toho oslabit, což pomůže americkým exportérům. To samé v bleděmodrém se dá říci o připravovaných opatřeních ECB nebo o rozšíření programu odkupu aktiv ze strany Bank of Japan. Brazilský ministr financí Guido Mantega proto po dvou letech připomíná pojem, který je dnes znovu aktuální: měnové války.

Centrální banky
Přestat sledovat
Kvantitativní uvolňování
Přestat sledovat
Světová ekonomika
Přestat sledovat
8. 3. 2021 12:41
Vítězové a poražení koronavirové krize na realitním trhu
Investiční alternativy
Přestat sledovat
Komerční reality
Přestat sledovat
Koronavirus
Přestat sledovat
Nemovitosti
Přestat sledovat
6. 3. 2021 20:31
Jaroslav Brychta (XTB): Růst výnosů a sílící dolar jsou na trzích cítit, velký výprodej ale vypadá…
Akcie ČR
Přestat sledovat
Americké akcie
Přestat sledovat
Evropské akcie
Přestat sledovat
Expertní tržní výhledy
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
Světové akcie
Přestat sledovat
4. 3. 2021 17:01
Roman Koděra: Velké technologie neřekly kvůli vyšším výnosům poslední slovo, pro Apple je velkou…
Akciový trh
Přestat sledovat
Expertní tržní výhledy
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
Světové akcie
Přestat sledovat
3. 3. 2021 15:01
Investice do diamantů: Manuál (nejen) pro začátečníky
Diamanty
Přestat sledovat
Investiční alternativy
Přestat sledovat
Komodity
Přestat sledovat
Ponaučení pro investory
Přestat sledovat