Černý výhled ekonomiky: Připravme se na pomalý růst, levné peníze nás oberou o mzdy

Období hospodářské krize a války

Společnost v této době zažila dvě velice špatné dekády. Naděje většiny lidí na zlepšení životní úrovně byla mizivá, museli vyjít s málem, mnohdy až na úrovni fyzického strádání a hladovění. Ti lidé, kteří fyzicky i psychicky toto období přestáli, pak většinou zvládli i další období svého života.

Tato generace ale nyní vymírá a její zkušenost je bohužel z velké části nesdělitelná, takže nám asi nezbývá nic jiného než něco podobného opět prožít na vlastní kůži. Zatím si to neumíme ani představit, natož připustit. Ve slabší míře část lidí něco podobného prožívá právě kvůli nadbytečnému konzumu, na kterém založila svůj dosavadní život na dluh.

Poválečné období

Období Velké hospodářské krize a 2. světové války bylo pro velkou část lidí natolik špatnou životní zkušeností a jejich sociální úroveň se natolik zhoršila, že poválečné období představovalo pro většinu z nich éru zlepšení ekonomické i společenské situace. Zpočátku došlo ke skutečnému zlepšení ekonomiky (měřeno růstem reálných mezd), ale postupem času od začátku 80. let mzdy začaly stagnovat. Do budoucna lze předpokládat spíše jejich pokles.

S touto stagnací až poklesem reálných mezd souvisí i zhoršování ekonomické situace jednotlivých rodin z důvodu jejich nereálných očekávání a nárůstu neschopnosti vzniklé závazky z titulu těchto nerealizovaných očekávání (například nárůst cen nemovitostí pořízených na dluh) uhradit. To je v současnosti jedna z hlavních brzd případného nastolení rovnováhy a budoucího ekonomického růstu. Reálný ekonomický růst v lepším případě na úrovni kladné nuly bude v následujících letech stále častějším jevem.

Vznik ekonomické nerovnováhy (nárůst zadlužení)

Enormní nárůst zadlužení je dle mého názoru způsoben několika faktory. V průběhu Velké hospodářské krize a během 2. světové války došlo k bankrotu velkého množství podniků, takže zadlužení po tomto období bylo nízké, případně došlo k drastickému oddlužení za pomoci státu. V opačném případě by ponechání dluhů pouze paralyzovalo možnosti nastolení ekonomického růstu (částečná podobnost se současnou situací, s rozdílem odkládání bankrotů firem, které si ho zaslouží, aby došlo k vyčištění trhu a aby tyto finanční prostředky mohly být použity v perspektivnějším druhu podnikání).

Společnost byla v situaci, kdy období špatných ekonomických a společenských podmínek trvalo již příliš dlouho a ukazatele, jež výkonnost a fungování společnosti měří, byly na extrémně nízké úrovni. Hlad lidí po nových výstřelcích techniky a po zlepšení způsobu života byl enormní.

Klíčová pro nárůst zadlužení je souvislost mezi hodnotou a cenou zboží. Cena se samozřejmě mění v závislosti na poptávce a nabídce. Určení hodnoty zboží je ale složitější a vysoce subjektivní. Pro každého jedince může mít zboží úplně jinou hodnotu, navíc ve vztahu ke konkrétní ceně příslušného zboží. Tato hodnota zboží a očekávání jeho užitných vlastností pro konkrétního uživatele má přímý vliv na nárůst zadlužení jednotlivců. Pokud budeme uvažovat racionálně, nebudeme si kupovat něco, co nezbytně nepotřebujeme. Skutečnost však bývá jiná, lidé neuvažují racionálně nejen v nefinančních oblastech života, ale i v případě výdeje peněz, kde bychom tuto racionalitu rozhodování možná očekávali.

Výsledkem je život na dluh a vlastnictví věcí, které de facto nepotřebujeme nebo byly pořízeny za nadsazené ceny. Na jedné straně má tato iracionalita lidského počínání pozitivní vliv na hospodářský růst, na straně druhé z dlouhodobého hlediska stejný růst dusí. Neustálé nákupy jakéhokoli zboží v nadměrné míře a na dluh mají velký vliv na zmírnění, případně úplné zastavení hospodářského růstu.

Socialistické prvky kapitalismu

Dalším důležitým aspektem nárůstu zadlužení je přítomnost určitých socialistických prvků v kapitalistickém systému fungování společnosti. Způsob přerozdělování vytvořených hodnot těm, kteří se o tvorbu těchto hodnot nezasloužili, má samozřejmě negativní vliv na jejich motivaci dále se aktivně snažit o zlepšení své ekonomické situace, pokud toto zajistí stát formou sociálních a jiných transferů.

Tento způsob přerozdělování má převážně vliv na vznik nepružného pracovního trhu, neboť jeho účastníci se některým zákonným praktikám brání a využívají všech legálních možností omezení zaměstnávání, pokud neexistuje jednoduchý způsob, jak se zaměstnanců v případě ekonomických potíží zbavit. To současně nezaměstnaným brání v nalezení nového zaměstnání.

Tyto socialistické faktory v rámci kapitalistického fungování ekonomiky podrývají samotný kapitalismus.

Nic netrvá věčně

Honba za neustálým růstem blahobytu v určitém okamžiku dosáhne vrcholu. Pak bude v lepším případě následovat po určitou dobu pouze stagnace nebo nulový růst (nemám na mysli hospodářský růst živený tištěním dalších peněz). Hospodářský růst, jehož hlavním motorem je nárůst inflace, kdy tato je vyšší než samotný nominální růst, ve skutečnosti ekonomickou situaci zhoršuje, ačkoli se může zdát, že hospodářský růst existuje.

S největší pravděpodobností ani kvantitativní uvolňování, které by mělo hospodářskému růstu (alespoň nominálnímu) pomoci, pravděpodobně nijak výrazně situaci nezlepší. Na straně jedné pouze uschová skutečné problémy ekonomiky a rozhodování jejich účastníků (odkupy dluhopisů), které by bez této injekce od centrálních bank byly výrazněji viditelné a danou situaci by více zhoršovaly, ale na straně druhé tyto velké objemy finančních prostředků vržené na trh v důsledku pouze zdraží zboží a služby, a reálně tedy ukousnou ze stále pomaleji nominálně rostoucích příjmů.

Eurozóna v roce 2013 podle Roubiniho: Stejné problémy, menší rizika, Grexit s pravděpodobností 50 %

Mohamed El-Erian: "Nový normál" může brzy skončit, USA čeká zlomový okamžik