Dominance amerického dolaru slábne nejrychleji za dvacet let, v globálním obchodě ale není na obzoru jasný náhradník

Joana Freire a Stephen Jen ze společnosti Eurizon SLJ Asset Management spočítali, že zatímco v roce 2003 americký dolar tvořil dvě třetiny globálních devizových rezerv, v roce 2021 to bylo již jen 55 % a loni 47 %. Právě sesun o osm procentních bodů za rok byl zhruba desetkrát rychlejší než průměr za uplynulé dvě dekády.

Mezinárodní měnový fond pracuje evidentně s jinou metodikou, a tak grafy z jeho dílny ukazují jiné úrovně. Loňský pokles podílu dolaru je nicméně jednoznačný.

Řada zemí omezuje své dolarové rezervy poté, co byl loni mezinárodní platební systém SWIFT využit jako zbraň jako odveta za ruskou agresi na Ukrajině. Spojené státy navíc zmrazily v zahraničí držené dolarové rezervy Ruska. Moskva tak musí v současnosti v daleko větší míře spoléhat například na čínský jüan.

V důsledku toho loni narostl podíl eura na devizových rezervách o pět procentních bodů zpět na úroveň z roku 2003. Dvě dekády eurových ztrát jsou tedy pryč. Jüan naproti tomu globálně získával na významu pouze tempem běžným z předchozích let. Velké vyspělé ekonomiky se zkrátka do čínské měny jako devizové rezervy příliš nehrnou.

Podle stratégů z Eurizon SLJ Asset Management americkému dolaru nehrozí, že by byl v nejbližších letech vystřídán na pozici jedničky mezi měnami využívanými v mezinárodním obchodě. Podle údajů Banky pro mezinárodní platby byl loni dolar využit v 88 % objemu světového obchodu, v roce 2010 to bylo 85 %. Zatímco v devizových rezervách tedy dolar své místo přenechává ostatním, v globálním obchodě se změna pravidel hry zatím nechystá, nebo alespoň naplno nezačala.