Nejlepším řešením ukrajinské ekonomické situace je bankrot

Deficit běžného účtu byl na konci roku 2013 více než 8 % HDP. Rychlým tempem se současně ztenčují i rezervy centrální banky. Ta proto byla nucena svůj ochranný val pro hřivnu snížit, aby si uchovala alespoň poslední část rezerv. Zbytek světa mezitím Ukrajinu sleduje a odhaduje, zda bude schopná splácet své dluhy, nebo zda zkrachuje. Celkem totiž země potřebuje letos splatit 13 miliard dolarů.

Nejdříve finanční pomoc nabídlo Rusko, jenže to nyní říká, že bude jednat v rámci MMF. Finanční pomoc nabídly i Spojené státy a Evropská unie. Otázkou je, nakolik mohou přispět, aby to na jedné straně akceptovalo nové prozatímní vedení Ukrajiny, a na straně druhé nevyprovokovalo nepřátelskou reakci ze strany Ruska.

Převrat ukrajinskou ekonomiku srazil ještě níže, než byla před ním. Zároveň je potřeba počítat s velkým rizikem, že do všeho začne mluvit Rusko. Vojenské manévry a situace na Krymu jsou toho jasným důkazem.

Mizerné vyhlídky

Kdyby Ukrajina neodvrátila státní bankrot, ztratila by na určitou dobu přístup na dluhopisové trhy. Během tohoto období by mohla doufat, že se vše obrátí k lepšímu. Právě bankrot by totiž byl nejrychlejší cestou, jak dosáhnout restrukturalizace a pohnout se z místa.

V krátkodobém horizontu to sice může bolet, ale pokud se politická situace v zemi rychle stabilizuje, mohlo by to přilákat obrovské investice. Ukrajinská aktiva by pak totiž v důsledku devalvace vypadala jako velmi levná a vývoz by mohl těžit z levnější domácí cenové základny. Nakonec i deficit běžného účtu by se mohl rychle dostat do plusu.

Vyhlídky na okamžitou stabilizaci politické situace ale nejsou zrovna optimistické. Janukovyč dokázal vyvolat téměř všeobecnou nenávist u nacionalisticky smýšlejících Ukrajinců ze západu a obyvatel tíhnoucích k Rusku na jihu a východě země; to když byl nařčen ze zneužívání pravomocí a rozsáhlé korupce. Stále je však možné pozorovat silnou dělicí čáru, která se táhne zhruba středem země.

Ukrajinská hřivna proto nejspíše utrpí další rány. Trh bude sledovat, co přinesou nadcházející měsíce. Dojde nakonec k další sametové revoluci, jejímž výsledkem bude vznik dvou nových zemí? Nebo se schyluje k něčemu horšímu - nepřátelské konfrontaci, které se zúčastní největší političtí hráči, zastupující zájmy svých klientů na politickém a možná i bitevním poli? Doufejme, že dojde k první variantě. Je každopádně obtížné si představit Ukrajinu jako dlouhodobě životaschopnou zemi.

Autorem textu je John Hardy, hlavní měnový stratég Saxo Bank.