Tajemství německého úspěchu

Německo bylo na konci 90. let na kolenou. Obrovské rozdíly mezi chudým východem a bohatým západem, vysoká míra nezaměstnanosti, zdražující se reálná cena práce a další problémy otřásaly německou ekonomikou v základech. Tehdejší spolkový kancléř Gerhard Schröder se obrátil na personálního ředitele Volkswagenu Petera Hartze, aby mu pomohl připravit potřebné reformy.

I díky těmto reformám se Německo stalo nejsilnější ekonomikou a v období, kdy ostatní země neúspěšně bojují s rekordní mírou nezaměstnanosti, se ta německá pohybuje na svých historických minimech od sjednocení. Gerharda Schrödera však stály tyto reformy post kancléře.

Návod pro Španělsko a Itálii?

Když se ohlédneme za Německem na přelomu tisíciletí, všimneme si několika podobností se současným Španělskem a dalšími méně úspěšnými státy: nepružná pracovní síla, velká nezaměstnanost, přebujelý sociální stát. Lze vidět i paralelu silného západu a slabšího východu u industriálního italského severu a rurálního jihu.

Německá vláda přijala několik nepopulárních opatření. Prvním bylo snížení výplat podpory v nezaměstnanosti, zkrácení doby její výplaty a zjednodušení jejich výpočtu. Nezaměstnaný Němec před reformou Hartz IV pobíral až dvě třetiny svého platu po dobu až 32 měsíců. Po reformě jsou Němci povinni vzít jakoukoli přijatelnou pozici a nesmí takové místo opustit, jinak hrozí, že přijdou o příspěvky v nezaměstnanosti.

Druhým bylo zavedení zkrácených úvazků (takzvaných minijobs), kde si může zaměstnanec vydělat až 400 eur (450 od roku 2013), abiž by musel platit zdravotní a sociální pojištění. Zaměstnavatel pak platí za něj výrazně nižší odvody. Tím jsou schopni si najít práci i lidé, kteří by jinak práci nenašli a museli žít ze sociálních příspěvků.

Třetím byla restrukturalizace úřadů, které se zabývají hledáním práce pro uchazeče, na moderní pracovní agenturu.

Euro jako vzpruha pro evropský export

Další příčinou německého hospodářského úspěchu je euro. Zatímco společná měna znevýhodňuje čisté dovozce, jako jsou například Francie, Španělsko a další, pro Německo, kde polovinu ekonomiky tvoří exporty, je výhodou. Kdyby mělo Německo samostatnou měnu, její kurz by vlivem pozitivní obchodní bilance stoupal, což by po čase snížilo exporty.

Poslední významnou oblastí, díky které se Německu daří, je kvalifikovaná pracovní síla. Ta je daná jedním z nejvyšších podílů výdajů na vědu na HDP. Německo si nechalo registrovat u Evropského patentového úřadu v roce 2011 více než 33 tisíc patentů, Česká republika 249.

Ač Německo patří po ekonomické stránce v Evropě k nejlepším, stále má k ideálnímu stavu ještě daleko. Ročně pošlou západní země těm východním desítky miliard skrze takzvané Sozialzuschlag. Východní země jsou však stále výrazně méně (o 30 %) produktivní než ty západní.

Německý odklon od jádra dále zdraží vstupy firmám. V současné době na MWh silové energie, která stojí kolem 47 eur, doplácí vláda skrze programy na obnovitelné zdroje 37 eur. Problémem je i změkčení reformy, kdy jsou výplaty podpory v nezaměstnanosti vypláceny stále širší mase. Systém částečných úvazků je určitě něco, z čeho by si mohla spousta zemí vzít příklad. Odpůrci argumentují, že je výdělek 400 eur nedůstojný, avšak o kolik důstojnější je život na sociálních dávkách?

Aktualizace: Celý Draghiho projev ve Frankfurtu ("Německo cítí dopady dluhové krize") a další evropské středeční starosti
Španělská průmyslová výroba v září klesla o 7 % meziročně, čekal se pokles pouze o 3,5 %. Mírné zlepšení naopak přinesla revize čísel za srpen. Vládě Mariana Rajoye jde ovšem především o výhledy ekonomiky na další roky. A ty nejsou nijak růžové.

Německo na dopingu
Německo je extrémně otevřená ekonomika vzhledem ke své velikosti. Její podíl vývozů na HDP je více než 50 %. Například USA má tento podíl 14%. Japonsko, které je bráno za exportní ekonomiku, je na 15 %, Francie, která je velikostí podobná Německu, je na 27 %. A co je zajímavé - on ten podíl nad 50 % není normální ještě z jednoho hlediska. Je totiž relativně nový.

Zdroj:
Conseq
Eurozóna
Přestat sledovat
Německo
Přestat sledovat
Přestat sledovat
20. 1. 2021 12:20
Michal Šnobr: Jak se Česko (ne)popere s jadernou energetikou a co to znamená (i) pro kurzové a…
Akcie ČR
Přestat sledovat
Přestat sledovat
Elektřina
Přestat sledovat
Energetika
Přestat sledovat
Jaderná energetika
Přestat sledovat
Německo
Přestat sledovat
Solární energie
Přestat sledovat
Střední a východní Evropa
Přestat sledovat
Větrná energie
Přestat sledovat
20. 1. 2021 10:02
Aktuálně z trhů: Srovnání evropských a amerických bank (plus důvod, proč budovat pozice v akciích…
Akciové tipy
Přestat sledovat
Expertní tržní výhledy
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
WOOD & Company
Přestat sledovat
19. 1. 2021 7:00
Erik Best: Trump, Biden a rozpadající se USA? Vlastně nic nového pod sluncem
Donald Trump
Přestat sledovat
Ekonomické a politické hrozby
Přestat sledovat
Geopolitická rizika
Přestat sledovat
Joe Biden
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
Spojené státy americké (USA)
Přestat sledovat
18. 1. 2021 12:00
Investorský magazín: Výhled pro jednotlivá aktiva, vodíkové akcie a lekce z doby technologické…
Akciové tipy
Přestat sledovat
Americké akcie
Přestat sledovat
Dluhopisový trh
Přestat sledovat
Ekologie a životní prostředí
Přestat sledovat
Investiční bubliny
Přestat sledovat
Investiční portfolio
Přestat sledovat
Investiční strategie
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
Investorský magazín
Přestat sledovat
Ponaučení pro investory
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
Světové akcie
Přestat sledovat
Technologie
Přestat sledovat