Tucet důvodů, proč mít strach o Itálii

Itálie má po zemích, co již požádaly o finanční pomoc, zřejmě největší rizikový potenciál. Je to sedmá největší ekonomika světa, čtvrtá v Evropě a třetí v eurozóně. Její dluhová situace se nelepší, ekonomický výhled se zhoršuje a dříve naděje pro trhy – premiér Mario Monti – ztrácí kredibilitu. Itálie je navíc "Too Big To Fail". Sehnala by Evropa na záchranu ještě zadluženější ekonomiky, než je Španělsko, peníze? K obavám o Itálii je řada pádných důvodů.

1. Zajistit se proti bankrotu Itálie je stále dražší

Příznaky strachu investorů můžeme pozorovat na růstu spreadů CDS a výnosů italských dluhopisů. Výnosy italských 10letých státních dluhopisů zůstávají i ceny CDS se pohybují na dohled těch španělských, které jsou v poslední době symbolem evropského rizika. Tlak na Itálii poroste.

2. Dluhová brzda

Nesplacený vládní dluh činí 1,9 bilionu eur. Zadlužení ve vztahu k HDP (120 %) je druhé nejvyšší v Evropě - hned po Řecku. Alespoň v posledních letech neroste.

Jakmile zadlužení státu převýší 90 % HDP, omezí výrazně růstový potenciál země. Dá se navíc očekávat, že trh bude Itálii dále trestat rostoucími výpůjčními náklady. Výnos 10letých dluhopisů ve střednědobém horizontu bez zásahů ECB sotva klesne výrazněji pod 6 %.

Tři kvartály v řadě italský HDP klesá. Za posledních 10 let byl roční růst HDP v průměru 2 %. Itálie v poslední době systematicky "podstřeluje" prognózy růstu MMF.

3. Příliš mnoho splatných dluhopisů v nejbližším roce

V následujících 12 měsících bude Itálie muset refinancovat 400 miliard eur svého dluhu. Ve zbytku roku 2012 budou splatné dluhopisy (jistina + úrok) v hodnotě 70 % HDP (v porovnání s 49 % ve Francii, 45 % ve Španělsku a 23 % v Německu).

Itálie jako další logický schod na cestě do dluhového pekla
Stomiliardová pomocná ruka pro španělské banky naladila zkraje týdne trhy pozitivně, hned během dopoledne se ale začaly množit hlasy o dalších možných rizicích - ratingové agentury hrozí snížením hodnocení dalších zemí eurozóny, které se za půjčku Španělsku ze strany EFSF "zaručují", 100 miliard podle mnohých může být jen první díl vleklého španělského "výpůjčního seriálu". A navíc na jihu Evropy číhá nebezpečí, které v posledních měsících ustoupilo akutnějším starostem - Itálie.

4. Too Big to Fail

Pokud vezmeme v úvahu italský nesplacený dluh (1,9 bilionu eur) a dalších 272 miliard eur půjčených od ECB, současné záchranné nástroje by na pomoc Itálii nemohly stačit. Za předpokladu, že v EFSF zbývá něco kolem 200 miliard a 500 miliard by mohlo přijít ještě z ESM – záchranného mechanismu, který by měl vstoupit v platnost 1. července (pokud to tedy německý parlament 29. června schválí) -, jsou záchranné fondy EU pro případ problémů Itálie silně podkapitalizované.

Poznámka: EFSF garantují z 29,07 % Německo, 21,83 % Francie, 19,18 % Itálie a 12,75 % Španělsko.

ESM, EFSF, EFSM a spol.: Průvodce dluhovou krizí v Evropě plnou zkratek
Také máte pocit, že se to ve snaze zamlžit realitu dluhové krize eurozóny v proslovech unijních politiků stále více hemží všelijakými podivnými zkratkami? Velká výzva pro nás! Rozhodli jsme se těmto cizokrajným výrazům podívat "na zoubek"! Následující příručka by vás měla provést "bruselskou hantýrkou" a odhalit, co se za kterým akronymem ve skutečnosti skrývá.

5. Fiskální konsolidace

Italská cesta fiskální konsolidace není přesvědčivá. Po korupční vládě Berlusconiho sce nastoupil technokratický Monti, do kterého trhy vkládaly velkou důvěru, ale jeho kredibilita je ohrožená. Se škrty nesouhlasí italská společnost, v zemi jsou stávky a nepokoje na (tý)denním pořádku. V delším horizontu se kvůli očekávaným volbám nedá na trend fiskální konsolidace nastolený Montim spoléhat.

6. Předstihové indikátory nevěstí nic dobrého

Hlavní předstihový indikátor růstu, index nákupních manažerů (PMI), je v Itálii jak ve službách, tak ve výrobě hluboko pod průměrem eurozóny. Již rok je navíc v zóně pod 50 body, která znamená pokles aktivity.

7. Vysoké mzdové náklady

Hlavním důvodem nízkého růstového potenciálu a malé konkurenceschopnosti je stagnující produktivita (vysoké mzdové náklady), ačkoli mzdy stále klesají. Průmyslová produkce je podprůměrná a dále zpomaluje - podle Evropské komise hlavní důvod ztráty konkurenceschopnosti Itálie od přijetí eura.

8. Růst exportu zpomaluje

Itálie sice od začátku roku 2011 dováží stále méně, ale zpomaluje i růst exportu. Počet italských exportních firem je relativně malý (specializují se na kovy, textil a oblečení, vyváží hlavně na velké trhy EU) a čelí v posledním desetiletí zvýšené konkurenci.

Poznámka: Nejdůležitějšími obchodními partnery Itálie jsou: Německo 13,1 %, Francie 11,6 % a Španělsko 5,3 %.

9. Nové registrace automobilů

Další z ukazatelů, kde Itálie zaostává za průměrem EU.

Omyl: Jako první opustí eurozónu Španělsko, ne Řecko! 6 důvodů
K ustáleným výrazům evropského slangu se po Grexitu (odchodu Řecka z eurozóny) přidává další – Spexit, ke kterému dojde možná ještě dříve než v případě Řecka. Proč? Lze najít nejméně šest pádných důvodů.

10. V bankách ubývá vkladů, domácnosti méně spoří

Míra úspor italských domácností klesla z maxima 17,8 % v polovině roku 2002 na 11,6 % ve 3. čtvrtletí 2011. Pokles v úsporách za poslední tři roky poukazuje na probíhající deleveraging (odddlužování) italských domácností.

Tempo růstu spotřebních úvěrů zpomalilo, maloobchodní tržby zatím odolávají. Od začátku roku je patrná pozitivní divergence ve vztahu k průměru eurozóny. To znamená, že Italové dokáží i při zhoršujících se úvěrových podmínkách udržet dřívější spotřebu (na úkor úspor).

11. Nezaměstnanost roste

Dlouhodobě nejhůře na Itálii dopadá dynamické zhoršování nezaměstnanosti mladých: 39 % je buď nezaměstnaných, nebo má jen minimální příjmy. "Ztracená generace" v kombinaci se stárnoucí populací (téměř nejstarší v Evropě) tvoří smrtící koktejl v podobě tlaku na sociální zajištění, potažmo na výdajovou stránku vládního rozpočtu a zhoršující se vládní zadlužování.

ECB nejspíše bude muset znovu nakupovat dluhopisy PIIGS, ESM by navíc mohl pomáhat rekapitalizovat evropské banky
Francouzský prezident Holande souhlasí s italským premiérem Montim v tom, že by Evropský stabilizační mechanismus (ESM) měl odkupovat dluhopisy problémových zemí eurozóny. Tomu v krátkodobém horizontu rozumí i Andrew Bosomworth z PIMCO, největšího dluhopisového fondu na světě. Kromě toho by se prý mohl podílet i na rekapitalizaci evropských bank. Bosomworth to uvedl ve vysílání zpravodajské stanice Bloomberg.

12. Itálii čeká stagflace

I když se očekává, že inflační tlaky krátkodobě povolí, setrvalý růstový trend cen komodit se nejspíše nezastaví. Kromě dluhové brzdy budou růst vyspělých zemí na celém světě podrývat drahé suroviny.

Eurobondy, bankovní unie a eurointegrace jako (jediné) řešení?

I když je Německo stále proti, pokud chce eurozónu udržet i do budoucna pospolu a soběstačnou (bez podpory MMF), nejspíše mu žádné jiné řešení než eurobondy nezbude. Samo mluví o fiskální a politické unii, což není nic jiného než transfer finančních prostředků od bohatších evropských zemí ke slabším. Tudíž eurobondy (v kombinaci s centrální evropskou vládou, která by kontrolovala hospodaření v jednotlivých zemích) by vlastně nebyly větším zlem, než jakým jsou současné "záchranné balíčky". Otázkou je, zda se členské země dohodnou na společném řešení dříve, než eurozóna tlak kapitálových trhů neustojí a rozpadne se.

Pokud chce eurozóna přežít, musí se reformovat. Většinou evropských voličů nepopulárně vnímané projekty (fiskální pakt, bankovní unie, eurobondy, záchranné fondy a transakční daň) by měly být prvními kroky k zachování "eurofabriky" v dnešní podobě.

Na vytvoření bankovní a rozpočtové unie v Evropě není čas
To poslední, co eurozóna či EU potřebují, jsou mediální přestřelky jejich klíčových představitelů. Bohužel ve vypjaté atmosféře se bez nich neobejdeme. A tak se například stalo, že si rakouská ministryně neodpustila výrok o tom, že rovněž Itálie bude potřebovat záchranný balík od zbytku unie, či si britský ministr financí neodpustil jedovatou poznámku na adresu Němců. Ti prý potřebují nejprve dostat Řecko z měnové unie, aby následně přesvědčili domácí veřejnost o potřebnosti rozpočtové bankovní unie.

Zdroj:
Hedgeye
Eurozóna
Přestat sledovat
Přestat sledovat
Itálie
Přestat sledovat
Dluhová krize
Přestat sledovat
Společné evropské dluhopisy
Přestat sledovat
8. 3. 2021 12:41
Vítězové a poražení koronavirové krize na realitním trhu
Investiční alternativy
Přestat sledovat
Komerční reality
Přestat sledovat
Koronavirus
Přestat sledovat
Nemovitosti
Přestat sledovat
6. 3. 2021 20:31
Jaroslav Brychta (XTB): Růst výnosů a sílící dolar jsou na trzích cítit, velký výprodej ale vypadá…
Akcie ČR
Přestat sledovat
Americké akcie
Přestat sledovat
Evropské akcie
Přestat sledovat
Expertní tržní výhledy
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
Světové akcie
Přestat sledovat
4. 3. 2021 17:01
Roman Koděra: Velké technologie neřekly kvůli vyšším výnosům poslední slovo, pro Apple je velkou…
Akciový trh
Přestat sledovat
Expertní tržní výhledy
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
Světové akcie
Přestat sledovat
3. 3. 2021 15:01
Investice do diamantů: Manuál (nejen) pro začátečníky
Diamanty
Přestat sledovat
Investiční alternativy
Přestat sledovat
Komodity
Přestat sledovat
Ponaučení pro investory
Přestat sledovat