Europarlament schválil svou představu o rozpočtu EU na rok 2018
Poslanci Evropského parlamentu ve středu před jednáním se zástupci členských států a Evropské komise o konečné podobě rozpočtu Evropské unie na příští rok schválili svou představu. Navrhují rozpočet se závazky ve výši 162,6 miliardy eur a platbami ve výši 146,6 miliardy eur. V závazcích je návrh parlamentu zhruba o dvě miliardy eur vyšší než návrh Evropské komise a o 3,7 miliardy vyšší než představa členských států. Rada EU, tedy členské země, už dala najevo, že s postojem europarlamentu nesouhlasí.
Prioritou rozpočtu na příští rok by podle Evropské komise měly být "růst a zaměstnanost" a "migrace a vnitřní a vnější bezpečnost". Důležitou součástí rozpočtu by měla být také podpora mladých lidí, především boj s nezaměstnaností v jejich řadách.
Výrazné škrty v parlamentním návrhu zaznamenala kapitola předvstupní pomoci Turecku. Snížila se o 50 milionů eur. "Fondy Evropské unie nemohou podporovat režim, který není oddán demokratickým hodnotám a porušuje základní práva," uvedl parlamentní zpravodaj Siegfried Murešan.
Evropský komisař pro rozpočet a lidské zdroje Günther Oettinger během úterní debaty upozornil, že půjde o poslední rozpočet, "který nebude ovlivněn brexitem". Británie by z Evropské unie měla odejit v březnu 2019.
Na konečné podobě rozpočtu se budou muset shodnout členské země EU a Evropský parlament. Na konci tohoto měsíce začne třítýdenní lhůta, během které budou o rozpočtu vyjednávat. O výsledné dohodě by měl parlament hlasovat na konci listopadu.
"Předsednictví očekává strukturovanou a konstruktivní diskusi s cílem nalézt pro rok rozumný a udržitelný rozpočet," uvedl v reakci Märt Kivine, náměstek ministra financní Estonska, tedy nynější předsednické země. Upozornil, že členské státy sdílejí s europarlamentem představu o prioritách pro příští rok, od podpory růstu a tvorby pracovních míst po posilování bezpečnosti až k řešení migrační krize.
Český europoslanec Tomáš Zdechovský s kompromisem dosaženým v parlamentu souhlasí. "Chtěl jsem ale daleko víc peněz třeba na Europol, aby mohl působit v okolních zemích Evropské unie, abychom rozšířili naše působení ve státech jako Tunisko, Maroko, Libye nebo Jordánsko," uvedl. Navrhovaný rozpočet podle něj EU připravuje i na to, co bude následovat po odchodu Británie z bloku, který je plánován na březen 2019.
Také další český člen Evropského parlamentu Pavel Poc považuje priority navrženého rozpočtu za správné, vyzdvihl především podporu zaměstnanosti mladých. "Neposiluje se ale (rozpočtová kapitola) zdraví a životní prostředí," zmínil svou výhradu ke schválenému návrhu. Nejvíce lidí ve světovém nebo evropském měřítku zabíjí klimatická změna a nemoci jako rakovina či kardiovaskulární choroby, zdůraznil. Veřejnost ale podle něj v současnosti tlačí především na řešení migrační krize, což se v návrhu rozpočtu odrazilo. "Česká republika ze strany rozpočtu nijak ohrožená není," zdůraznil Poc. Musí být podle něj ale schopna vyčerpat z rozpočtu peníze, které jsou k dispozici, což se jí v minulosti ne vždy dařilo.
"Jsem ráda, že nám se tam povedlo prosadit například i pilotní projekt na dvojí kvalitu potravin, což je poprvé," upozornila europoslankyně Dita Charanzová. Téma dvojí kvality potravin do evropské politiky v poslední době vnesly státy visegrádské čtyřky (Česko, Polsko, Maďarsko, Slovensko).
Zdroj: ČTK
