Evropské akcie díky dobrým zprávám z Německa a dražší ropě zakončily jinak slabý týden růstem

Celoevropský index STOXX Europe 600 uzavřel páteční obchodování se ziskem 1,1 %, což zároveň znamenalo celotýdenní pokles o 0,4 %. Britský index FTSE 100 v pátek stoupl o 1,1 %, německý DAX získal 0,96 % a francouzský CAC 40 si připsal 1,35 %.

Kromě ropy brali investoři svůj optimismus i z příznivých dat o německém obchodu a ze skutečnosti, že italská vláda přislíbila pomoc čtyřem menším ohroženým bankám. Po čtvrtečním poklesu se proto tento sektor v pátek zotavil; například Banco Popolare si během pátečního obchodování připsala deset a UniCredit devět procent.

Trh také zareagoval pozitivně na čtvrteční ujištění předsedkyně rady amerického Fedu Janet Yellenové, že americká ekonomika není bublina a že loňské zvýšení základní úrokové sazby Fedu nebyla chyba.

Za celý týden skončily evropské akcie v mínusu. "Středeční zápis z posledního zasedání amerického FOMC dle očekávání nepřinesl výraznější překvapení a jeho vyznění je potvrzením dřívějších spíše holubičích nálad," napsal analytik J&T Banky Milan Vaníček.

"Ropa (WTI) se sice na začátku týdne podívala k úrovni 35,50 USD za barel po zprávách, že Saúdská Arábie se nepřidá ke zmrazení produkce, pokud tak neudělají všichni oslovení producenti, ale ke konci týdne se obnovila poptávka a cena WTI se vrátila bezpečně nad 38,50 USD za barel. Jedním z důvodů obnovení zájmu o ropu byla informace o překvapivém poklesu zásob suroviny v USA," dodal Vaníček.

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Celkový počet uchazečů o zaměstnání v ČR v březnu poklesl o 3,9 % na 443 109, počet hlášených volných pracovních míst vzrostl o 2,2 % na 117 335 a podíl nezaměstnaných osob poklesl na 6,1 %. Meziměsíční pokles nezaměstnanosti byl zaznamenán ve všech 77 okresech, největší v okresech Rychnov nad Kněžnou (o 10,0 %), Chrudim (o 9,9 %), Prachatice (o 9,7 %), Klatovy (o 9,5 %), Jindřichův Hradec (o 9,2 %), Benešov (o 7,6 %), Břeclav, Písek a Tachov (shodně o 7,5 %) a Pelhřimov (o 7,3 %).
• Během diskuze bankovní rady České národní banky (ČNB) minulý týden ve čtvrtek převažoval názor, že záporné sazby nejsou vhodným nástrojem k uvolňování měnových podmínek, a tedy k přímému ovlivňování inflace. Uvádí to záznam z jednání bankovní rady, který byl zveřejněn v pátek. Zároveň ale podle záznamu opakovaně v diskusi zaznělo, že záporné sazby mohou představovat užitečný nástroj v případě, že dojde k tlakům na posílení koruny kvůli rozdílným úrokovým sazbám v ČR a eurozóně.
• Francie: Průmyslová výroba v únoru meziměsíčně klesla o 1,0 % (odhad: -0,4 %, leden revidován na +1,0 %), meziročně vzrostla o 0,6 % (odhad: +1,7 %, leden revidován na +1,7 %).
• Vývoz z Německa v únoru rostl nejvíce za pět měsíců a překonal očekávání díky vyšší poptávce od evropských partnerů. Přebytek zahraničního obchodu Německa tak stoupl na 19,8 miliardy eur z 18,7 miliardy eur v lednu. Zpráva, kterou v pátek zveřejnil spolkový statistický úřad, posiluje naději, že tempo růstu německé ekonomiky by mohlo v prvním čtvrtletí zrychlit.
• Schodek státního rozpočtu ČR by měl nadále klesat. Ministerstvo financí plánuje snížit schodek rozpočtu do roku 2019 na 30 miliard korun. Na páteční tiskové konferenci to uvedl ministr financí Andrej Babiš (ANO). Letos je naplánován schodek 70 miliard korun a na příští rok připravuje MF rozpočet se schodkem 60 miliard korun.
• Průmyslová výroba ve Spojeném království v únoru nečekaně meziměsíčně i meziročně klesla. Meziměsíčně se snížila o 0,3 % po lednovém revidovaném růstu o 0,2 %, očekával se přitom růst o 0,1 %. Meziročně pak klesla o 0,5 % při očekávání stagnace po lednovém revidovaném růstu o 0,1 %. Produkce zpracovatelského sektoru se meziměsíčně propadla o 1,1 %, čekal se pokles jen o 0,2 % po lednovém revidovaném růstu o 0,5 %. Meziročně zpracovatelský sektor vyprodukoval o 1,8 % méně, čekal se mírnější pokles výroby o 0,7 % po lednovém revidovaném poklesu o 0,3 %.
• Český Energetický a průmyslový holding (EPH) zřejmě získá ztrátové německé doly a elektrárny, které prodává švédský Vattenfall. S odvoláním na informované zdroje to v pátek uvedla agentura Reuters. EPH na dotaz ČTK nechtěl zprávu komentovat. EPH podal společnou nabídku s PPF Investments.
• Britský premiér David Cameron, který ve čtvrtek přiznal, že vlastnil akcie v offshoreové společnosti svého zesnulého otce, se v pátek ocitl na titulních stranách deníků pod tvrdou palbou kritiky, a to dokonce na dvou frontách. Britské listy mu vyčítají nejen spornou daňovou aféru, ale také rozhodnutí utratit devět milionů liber (301 milionů korun) na letáky podporující před červnovým referendem setrvání Londýna v Evropské unii, napsal portál politico.eu.
• Řecko v pátek podle agentury Reuters podepsalo dohodu o prodeji svého největšího přístavu Pireus čínské firmě COSCO Shipping Corporation. Kontrakt má hodnotu 368,5 milionu eur. Privatizace státního majetku je jednou z klíčových podmínek záchranného programu pro silně zadlužené Řecko.
• Britská firma Walstead koupí největší rakouskou ofsetovou tiskárnu Leikam Let's Print. Vznikne největší nezávislá tiskárna v Evropě s aktivitami v pěti evropských zemích, včetně České republiky. Cenu firmy nezveřejnily, napsala agentura APA.
• Majitelé naftových automobilů Mercedes-Benz podali ve Spojených státech novou hromadnou žalobu, podle které tyto vozy pravděpodobně disponují systémem pro falšování testů emisí. Německý koncern Daimler, jenž automobily Mercedes vyrábí, však takovéto obvinění nadále odmítá.
• Ministerstvo financí ČR v nové makroekonomické prognóze zhoršilo odhad růstu české ekonomiky v letošním roce na 2,5 % z lednových 2,7 %. Pro příští rok nechal úřad odhad na 2,6 %. Loni ekonomika vzrostla o 4,2 %.
• Od loňského prosince do letošního února vzrostla britská ekonomika o 0,3 %. Uvádí to zpráva britského prestižního ústavu National Institute of Economic and Social Research. Ostrovní ekonomika tak splnila dosavadní očekávání analytiků, podle nichž se na relativně slabém výsledku podepisuje obzvláště slabý prosinec; od začátku roku se očekává potvrzení růstu tempem 0,4 %.
• Poslanci islandského parlamentu v pátek zahájili debatu o vyslovení nedůvěry vládě. Informoval o tom zpravodajský server Visir. Návrh podaly opoziční strany v souvislosti s kauzou takzvaných Panama Papers, kvůli které už tento týden rezignoval dosavadní premiér Sigmundur Davíd Gunnlaugsson. Opozici se ale nelíbí, že složení kabinetu se prakticky nezměnilo a že v něm nadále zůstávají ministři, jejichž jména se v Panama Papers rovněž objevila.

Výsledková sezóna

• Italský výrobce luxusního zboží Prada hospodařil v loňském fiskálním roce s čistým ziskem 330,9 milionu eur, což je proti předchozímu roku pokles o 26,5 %. Zčásti je na vině slabší prodej v Číně. Za čtvrté čtvrtletí zisk činil 95,8 milionu eur a meziročně klesl o 27 %. Fiskální rok skončil v lednu.

Hlavní události uplynulého týdne na evropských trzích

• Dokumenty svědčící o vynalézavosti politiků při ukrývání majetku v offshorových daňových rájích natropily rozruch od Ukrajiny po Island. Na Islandu proto roste tlak na premiéra Davída Gunnlaugssona, aby podal demisi. Předseda islandské vlády měl zatajit milionové investice do bank ve své zemi a namísto toho své peníze za tím účelem prohnal offshorovou investiční společností. Islandské opoziční strany plánovaly vyvolat v parlamentu hlasování o nedůvěře.
• Norská vláda zase vyzvala DNB, největší banku své země, aby vysvětlila svou pomoc klientům při zakládání takových firem. DNB se podle vlády podílela na zakládání offshorových společností na Seychelách. Banka se omluvila a uvedla, že takové počínání neměla dovolit, protože tím mohla pomoci k daňovým únikům.
• To ukrajinský Národní protikorupční úřad (NABU) ze zákona nemůže vyšetřovat přesuny firem prezidenta Petra Porošenka do daňových rájů. Úřad podle ukrajinských zákonů smí vyšetřovat jen bývalé prezidenty, čili nemá pravomoc spustit vyšetřování Porošenka.
• Čínské investice do evropských komerčních nemovitostí loni vzrostly o 22 %. Hodnota investic čínských firem do evropských komerčních nemovitostí v roce 2015 dosáhla 8,5 miliardy eur, meziročně se tak zvýšila o 22 %. Děje se tak navzdory zvýšené míře nejistoty na čínském trhu a zpomalování hospodářského růstu v této zemi.
• Ruskému ropnému podniku Lukoil klesl loni zisk o 26 % Čistý zisk ruské ropné společnosti Lukoil v loňském roce klesl o 26 % na 291,1 miliardy rublů (101,4 miliardy Kč). Firma je druhým největším producentem ropy v Rusku a potýká s klesajícími cenami. Musela již kvůli tomu snížit hodnotu některých aktiv.
• Šéfka MMF popřela, že by fond hrozil ukončením pomoci Řecku. Šéfka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeová popřela, že by pracovníci fondu v rámci vyjednávací strategie tlačili Řecko do platební neschopnosti. Reagovala tak na dokumenty zveřejněné na serveru WikiLeaks, které naznačují, že činitelé MMF hrozili odchodem fondu z programu pomoci Řecku, aby přiměli evropské věřitele k většímu oddlužení této země.
• Důvěra investorů a analytiků v ekonomiku eurozóny poprvé od začátku roku posílila. Vyplývá to z výsledků průzkumu společnosti Sentix, jejíž index pro duben se vyšplhal na 5,7 bodu z březnové hodnoty 5,5 bodu. Ze stabilnější situace ve světové ekonomice a podpůrných opatření Evropské centrální banky ale index důvěry podle analytiků příliš vytěžit nedokázal.
• Celková míra nezaměstnanosti v eurozóně se v únoru snížila na 10,3 % z 10,4 % v lednu, a dostala se tak na nové minimum od srpna 2011. Údaj za leden byl ale na 10,4 % revidován z původních 10,3 %. Evropský statistický úřad Eurostat zároveň zveřejnil také index výrobních cen za únor, který se meziročně i meziměsíčně snížil více, než se čekalo.
• Francouzská energetická skupina EDF by podle polského tisku měla tento měsíc zahájit prodej některých svých polských aktiv, především teplárenských. EDF tato aktiva bez dluhu a minoritních podílů oceňuje na 1,5 až 1,8 miliardy eur. Analyzovat se tato aktiva chystají ČEZ, Veolia, Fortum, PGNiG, Energa a Enea.
• Islandský premiér oznámil kvůli Panama papers rezignaci, nejspíše se budou konat předčasné volby.
• Růst podnikatelské aktivity v eurozóně v březnu zrychlil, ale jen mírně. Kompozitní index nákupních manažerů podle finálních údajů společnosti Markit vzrostl na 53,1 bodu z 53 bodů v únoru, předběžná data predikovala silnější expanzi na 53,7 bodu. Přesto se alespoň jedná o první nárůst za poslední tři měsíce. Revizi dolů oproti předběžným datům podle agentury způsobily především Itálie a Francie. Průměr za celý kvartál (53,2 bodu) byl nejslabší od čtvrtého čtvrtletí roku 2014. Ukazatel pro sektor služeb se naopak snížil na 53,1 bodu z 53,3 bodu, čekal se růst na 54 bodů.
• Tempo růstu podnikatelské aktivity v Německu se v březnu mírně zpomalilo. Kompozitní index nákupních manažerů podle finálních dat agentury Markit klesl na 54 bodů, ačkoli podle předběžných údajů měl zůstat na únorové úrovni 54,1 bodu. Ukazatel pro sektor služeb se snížil na 55,1 bodu z 55,3 bodu, předběžná data počítala s růstem na 55,5 bodu. Produkce, nové zakázky i zaměstnanost dál rostou solidním tempem, byť pomalejším než v únoru.
• Podnikatelská aktivita ve Francii v březnu podle finálních dat agentury Markit stagnovala. Kompozitní index nákupních manažerů se vyšplhal jen na 50 bodů značících stagnaci po únorových 49,3 bodu, které značily kontrakci. Předběžná data přitom počítala s růstem na 51,1 bodu. Ukazatel pro sektor služeb zůstal v pásmu kontrakce na 49,9 bodu po únorových 49,2 bodu, předběžná data rovněž počítala s tím, že přeskočí klíčovou 50bodovou hranici a dosáhne na 51,2 bodu. Ceny vstupů dál mírně rostou, zatímco ceny hotových výrobků klesají a zaměstnanost se příliš nemění.
• Podnikatelská aktivita v italském sektoru služeb se v březnu výrazně utlumila. Index nákupních manažerů spadl na 51,2 bodu z únorových 53,8 bodu, čekal se přitom mírný růst na 53,9 bodu. Příliv nové práce a zaměstnanost v sektoru rostly jen minimálně, zato ceny hotových výrobků se propadly nejrychlejším tempem od února 2015 a celková aktivita v sektoru tak byla nejslabší za 13 měsíců. Kompozitní index však naopak vzrostl na 54,7 bodu z předchozích 53,7 bodu.
• Aktivita ve španělském sektoru služeb byla na konci prvního kvartálu nejsilnější za poslední čtyři měsíce. Silněji rostly jak nové zakázky, tak produkce a podnikatelský sentiment je na letošním maximu. Index nákupních manažerů v sektoru služeb vyskočil na 55,3 bodu z únorových 54,1 bodu, očekával se mírnější růst na 54,5 bodu. Aktivita v sektoru služeb tak expanduje již 29 měsíců v řadě. Kompozitní index se díky tomu vyšplhal na 55,1 bodu z 54,5 bodu v únoru, čekal se naopak mírný pokles na 54,2 bodu.
• Kompozitní index nákupních manažerů ve Spojeném království v březnu vyskočil na 53,6 bodu z únorových 52,7 bodu (revidováno z 52,8 bodu), očekával se jen mírnější růst na 53,4 bodu. Ukazatel v sektoru služeb vzrostl na 53,7 bodu z 52,7 bodu v únoru, trh predikoval růst na 53,5 bodu.
• Zakázky německých průmyslových podniků v únoru ve srovnání s předchozím měsícem nečekaně klesly o 1,2 procenta, což byl nejvyšší propad za šest měsíců. Důvodem byla nižší poptávka ze zahraničí, zvláště ze zemí eurozóny. Zpráva, kterou v úterý zveřejnilo německé ministerstvo hospodářství, naznačuje, že na největší evropskou ekonomiku začíná mít vliv zpomalení globálního ekonomického růstu.
• Maloobchodní tržby v eurozóně v únoru meziměsíčně vzrostly o 0,2 %, očekávala se přitom stagnace po lednovém růstu o 0,3 % (revidováno z +0,4 %). Meziročně se tržby prodejců zvýšily o 2,4 % po lednovém růstu o 2 %, očekávalo se přitom zpomalení tempa růstu na 1,9 %. V celé Evropské unii naopak tržby v únoru o 0,1 % meziměsíčně klesly po lednovém růstu o 0,7 % a meziročně se zvýšily o 3 %.
• Šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová v úterý vyzvala k důraznějším krokům na podporu světové hospodářského růstu. Růstová dynamika zeslábla a bez rozhodnějších opatření hrozí světu další útlum, řekla Lagardeová v projevu na Goetheově univerzitě ve Frankfurtu nad Mohanem.
• Německo dostatečně nevyužívá nynějších rekordně nízkých úvěrových nákladů ke zvýšení investic, které jsou nezbytnou podmínkou dlouhodobého hospodářského růstu. Uvedla to Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v úterní zprávě o německé ekonomice. OECD rovněž upozornila, že slabý vývoz by mohl podkopat důvěru domácích spotřebitelů.
• Řecko získá z privatizace státního majetku zřejmě jen 6-7 miliard eur (162-189 miliard Kč), což je pouze zlomek z původně plánovaných 50 miliard eur a méně než polovinu současného vládního odhadu. Na německo-řeckém ekonomickém fóru v Berlíně to v úterý sdělil řecký ministr hospodářství Jorgos Statchakis.
• Francie vrátí Panamu na svůj seznam států a území, které nespolupracují v daňových otázkách. Oznámil to v úterý francouzský ministr financí Michel Sapin. Země tak reaguje na kauzu Panamské dokumenty (Panama Papers), ve které velká světová média zveřejnila uniklé dokumenty o z panamské společnosti Mossack Fonseca. Nové opatření na posílení transparentnosti chystá Německo.
• Francouzská automobilka PSA Peugeot Citroën v úterý představila plány na mezinárodní expanzi. Firma se po více než dvou desetiletích absence hodlá vrátit na trh ve Spojených státech, plánuje rovněž výrobu v Indii a jihovýchodní Asii.
• Již asi desetina z 330 000 obyvatel Islandu podepsala petici vyzývající k rezignaci premiéra Davída Gunnlaugssona. Předseda islandské středopravé vlády je jedním ze světových státníků, kteří jsou údajně zapleteni do skandálu s využíváním daňových rájů. V pondělí večer se na demonstraci v centru metropole Reykjavíku sešlo 10 000 lidí. Gunnlaugsson v pondělí odstoupit odmítl a podle agentur Reuters a AFP v úterý na svém facebookovém účtu pohrozil, že rozpustí parlament.
• Šéf ukrajinské daňové správy nařídil prověřit zprávy tisku o nesrovnalostech ve finančních záležitostech prezidenta Petra Porošenka. Ten prý mohl přestoupit zákon tím, že ve svých přiznáních zatajil své firmy v zahraničních daňových rájích, odhalené díky únikům dokumentů z panamské právní kanceláři Mossack Fonseca. Prezidenta odmítl vyšetřovat jak protikorupční úřad, tak generální prokuratura.
• Britský premiér David Cameron v úterý řekl, že nevlastní žádné akcie ani majetek v offshoreových firmách. Reagoval na výzvy opozice, aby vysvětlil své majetkové poměry poté, co se jméno jeho zesnulého otce objevilo v kauze Panamské dokumenty (Panama Papers). Aféra zaplnila titulní strany téměř všech novin. Šéf opozičních labouristů Jeremy Corbyn předsedu vlády vyzval, aby "přestal chodit kolem horké kaše" a s daňovými ráji se "vypořádal".
• Islandský premiér Sigmundur Davíd Gunnlaugsson v prohlášení v úterý večer uvedl, že nerezignoval, ale pouze navrhl, že dočasně předá vládní funkci místopředsedovi své Pokrokové strany. Strana přitom předtím oznámila jeho demisi. Situace na Islandu je podle agentury DPA zmatená.
• Těžařská společnost Glencore se dohodla na prodeji dvoupětinového podílu ve své divizi zemědělských výrobků kanadské investiční společnosti Canada Pension Plan Investment Board za 2,5 miliardy dolarů. Výtěžek z prodeje Glencore použije na snížení svého dluhu, který patří podle analytiků k největším v odvětví.
• Americká farmaceutická firma Pfizer zrušila plánované převzetí konkurenční irské společnost Allergan za zhruba 160 miliard dolarů poté, co Washington ohlásil nové kroky proti vyhýbání se vysokému zdanění v USA. Fúze měla vytvořit největšího výrobce léků na světě. Pfizeru měla zároveň umožnit snížení daňové zátěže přesunem své adresy do Irska.
• Světová banka (SB) zhoršila výhled vývoje ruské ekonomiky na letošní a příští rok kvůli slabším globálním cenám ropy. V letošním roce má hrubý domácí produkt Ruska klesnout o 1,9 procenta a příští rok vzroste o 1,1 procenta. V prosinci SB čekala letos snížení o 0,7 procenta a v roce 2017 zvýšení HDP o 1,3 procenta.
• Světová banka (SB) zhoršila výhled vývoje ruské ekonomiky na letošní a příští rok kvůli slabším globálním cenám ropy. V letošním roce má hrubý domácí produkt Ruska klesnout o 1,9 procenta a příští rok vzroste o 1,1 procenta. V prosinci SB čekala letos snížení o 0,7 procenta a v roce 2017 zvýšení HDP o 1,3 procenta.
• Nokia plánuje propustit ve Finsku po převzetí francouzského výrobce telekomunikačního zařízení Alcatel-Lucent zhruba 1 300 zaměstnanců. Oznámila to firma ve středečním prohlášení. V současnosti má Nokia ve Finsku 6 850 zaměstnanců a celosvětově zhruba 104 000.
• Německý výrobce luxusních automobilů Mercedes-Benz dodal v březnu zákazníkům 198 921 těchto aut, což představuje meziroční nárůst o 8,4 procenta a nový firemní rekord. Oznámil to ve středu mateřský automobilový koncern Daimler. Za růstem stála především vyšší poptávka v Číně. Prodej ve Spojených státech naopak klesl.
• Polská centrální banka ponechává hlavní sazbu beze změny na 1,5 %.
• Průmyslová výroba v Německu klesla v únoru oproti předešlému měsíci o 0,5 %, tedy méně, než se čekalo. Dnešní zpráva německého ministerstva hospodářství podle agentury Reuters naznačuje, že průmysl by pro největší evropskou ekonomiku mohl v prvním čtvrtletí představovat mírnou oporu.
• Rentabilita těžby ropy a zemního plynu v britské části Severního moře se propadla na nejnižší úroveň za téměř 20 let. Dolů ji tlačí pokles cen obou těchto komodit, vyplývá z údajů, které ve středu zveřejnil britský statistický úřad. Negativní dopady poklesu cen ropy jsou ale znát i v ostatních částech Severního moře.
• Evropská komise výrazně snížila francouzské bance Société Générale pokutu, kterou jí vyměřila za manipulaci s klíčovými úrokovými sazbami. Pokuta bude nižší o 49 procent a dosáhne 227,72 milionu eur. Société Générale byla jednou ze sedmi finančních instituci, které komise v roce 2013 obvinila z manipulace s klíčovou londýnskou mezibankovní úrokovou sazbou LIBOR a její obdobou pro eurozónu EURIBOR a udělila jim rekordní úhrnnou pokutu 1,7 miliardy eur.
• Německo odmítá ustoupit Řecku v otázce privatizace a nehodlá přistoupit na snížení privatizačního cíle. Loňská dohoda s věřiteli, podle níž mají Atény získat prodejem majetku 50 miliard eur, nadále platí, sdělila ve středu mluvčí spolkového ministerstva financí.
• Sídlo UEFA v Nyonu ve středu prohledala v souvislosti s kauzou Panamských dokumentů švýcarská policie a zabavila materiály týkající se prodeje práv na Ligu mistrů offshoreové marketingové společnosti Cross Trading. Oznámili to zástupci UEFA.
• Evropská centrální banka (ECB) je v případě potřeby připravena k dalšímu uvolňování měnové politiky. Nediskutuje však o možnosti podpořit ekonomiku a inflaci přímou distribucí peněz mezi obyvatele eurozóny. Uvedl to ve čtvrtek hlavní ekonom ECB Peter Praet.
• Někteří představitelé Evropské centrální banky (ECB) na březnovém zasedání vyjádřili obavy z negativních dopadů, jež by mohlo přinést snižování úrokových sazeb hlouběji do záporného pásma. Objevil se rovněž názor, že nová nabídka levných úvěrů pro komerční banky by mohla vést k jejich závislosti na financování ze strany ECB. Ukázal to zápis ze zasedání, který ve čtvrtek ECB zveřejnila. Banka podle zápisu nicméně zůstává připravena k dalšímu uvolňování měnové politiky, pokud to vývoj ekonomiky bude vyžadovat.
• Mezinárodní ratingová agentura Moody's Investors Service snížila úvěrový rating největší české energetické společnosti ČEZ o jeden stupeň na Baa1 z dosavadní známky A3. Důvodem jsou nízké ceny energií. Výhled ratingu je podle agentury stabilní, což znamená, že v nejbližších měsících nehrozí jeho další zhoršení.
• Průmyslová výroba v České republice v únoru zrychlila meziroční růst na 5,6 % z lednového revidovaného růstu 1,3 %. Proti lednu ale očištěná průmyslová produkce klesla a nových zakázek meziročně přibylo jen o půl procenta. Výsledky ve čtvrtek zveřejnil Český statistický úřad.
• Tržby v českém maloobchodě bez aut v únoru zrychlily meziroční růst na 8,5 %, v lednu se tržby zvýšily o 4,8 %. Přispěl k tomu zejména vyšší počet pracovních i kalendářních dní. Více než před rokem lidé utratili hlavně v internetových a zásilkových obchodech, rostly také tržby za nepotravinářské zboží, pohonné hmoty a potraviny. Oznámil to ve čtvrtek Český statistický úřad.
• Stavebnictví v ČR v únoru zpomalilo meziroční pokles na 2,3 procenta po lednovém revidovaném poklesu o 10,6 procenta. Vývoj ovlivnil vzestup produkce inženýrského stavitelství, naopak u pozemního se její úroveň opět snížila. Meziročně ubylo i zahájených a dokončených bytů.
• Řecká nezaměstnanost v lednu vystoupala až na 24,4 procenta. V prosinci loňského roku čítala 24,2 procenta, uvedla agentura Bloomberg. Trh očekával, že v lednu nezaměstnanost stoupne, ale mírněji, na 24,3 procenta.
• Česká národní banka v únoru na devizovém trhu utratila za intervenci proti vlastní měně za zhruba 17 miliard korun. Vyplývá to z údajů o devizových obchodech, které ve čtvrtek ČNB zveřejnila.
• Evropská komise se dožaduje vzniku seznamu daňových rájů. Měla by se ho dočkat v typicky velkorysém termínu - do půl roku. V reakci na nedávná rozsáhlá odhalení v kauze Panamských dokumentů to ve čtvrtek prohlásil eurokomisař pro hospodářské otázky, daně a cla Pierre Moscovici. Panamu zároveň velmi ostře vyzval, aby svůj přístup k problematice přehodnotila.
• Britská automobilka Jaguar Land Rover (JLR), která patří indické Tata Motors, prodala v loňském fiskálním roce, tedy za rok do konce března, rekordních 521 571 vozů. Meziročně její prodej stoupl o 13 procent díky vysoké poptávce po jejích sedanech Jaguar XE a XF a sportovně-užitkovém modelu Land Rover Discovery Sport.
• Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek v Petrohradě označil zveřejnění takzvaných Panamských dokumentů o firmách svých přátel v daňových rájích za pokus destabilizovat situaci v Rusku jeho nepřáteli, kterým vadí "jednota a semknutost ruského lidu". Sám v dokumentech žádnou "korupční složku" nenašel.
• Zástupci zaměstnanců německé automobilky Volkswagen ve čtvrtek obvinili šéfa vlajkové značky VW Herberta Diesse, že se snaží využít skandál kolem manipulace s měřením emisí naftových vozů jako záminku pro rušení pracovních míst. Informovala o tom agentura Reuters.
• Míra nezaměstnanosti v Polsku v březnu klesla na rovných deset procent z únorových 10,3 procenta. Dostala se tak na nejnižší březnovou úroveň za čtvrt století, uvedlo tamní ministerstvo práce.
• Evropský výrobce letecké techniky Airbus podepsal s německou průmyslovou skupinou Siemens dohodu o spolupráci na poli hybridních a elektrických pohonů. Cílem je postavit malá letadla, která by mohla být zčásti poháněna elektrickou energií.
• Bulharská plynárenská společnost Overgas zažalovala u pařížského arbitrážního soudu ruskou státní firmu Gazprom. Náměstek generálního ředitele Overgasu Svetoslav Ivanov řekl, že ruský dodavatel porušil dohodu o zásobování plynem, která je platná do konce roku 2019. Mluvčí Gazpromu se k záležitosti odmítla vyjádřit.
• Generální ředitel rakouské banky Hypo Landesbank Vorarlberg Michael Grahammer odstupuje z funkce. Banka totiž byla zmíněna v kauze Panama Papers, která mapuje převody peněz do daňových rájů. Jde o jednoho z prvních vrcholových bankéřů, který v souvislosti s kauzou končí ve funkci. Grahammer řekl, že banka ani on sám zákon neporušili, ale že se tak rozhodl částečně i kvůli tlaku médií.
• Novým předsedou dozorčí rady petrochemické společnosti Unipetrol je od čtvrtka Wojciech Jasiński, šéf představenstva polské společnosti PKN Orlen, která od roku 2005 Unipetrol vlastní. Ve funkci nahradil Jacka Krawiece, který rezignoval v prosinci. Novým členem dozorčí rady byl ve čtvrtek také jmenován Zbigniew Leszczyński.
• Britský premiér David Cameron ve čtvrtek připustil, že s manželkou vlastnil akcie v offshoreové společnosti jeho zesnulého otce, jehož jméno se objevilo v Panamských dokumentech o uživatelích daňových rájů. Podle BBC ale zdůraznil, že všechny akcie prodal v roce 2010. Již dříve prohlásil, že on, jeho manželka ani děti žádné akcie ani majetek ve firmách v daňových rájích v současnosti nevlastní.

Výsledková sezóna v uplynulém týdnu

• Finská společnost Rovio, tvůrce populární elektronické hry Angry Birds, se loni propadla do ztráty. Důvodem byly náklady na restrukturalizaci a investice do chystaného hollywoodského 3D filmu. Provozní ztráta činila 13 milionů eur ve srovnání se ziskem deset milionů eur v roce 2014.
• Švédskému prodejci oděvů Hennes & Mauritz (H&M) klesl zisk v prvním fiskálním čtvrtletí o zhruba 30 procent na 2,5 miliardy švédských korun (7,3 miliardy Kč). Hospodaření podniku ovlivnil silnější americký dolar, který výrazně zvýšil nákupní náklady, ale také slevy kvůli mírné zimě.
• Rakouská pojišťovnická skupina Vienna Insurance Group v loňském roce hospodařila se ziskem před zdaněním 172 milionů eur. Hrubé předepsané pojistné se jí meziročně snížilo o 1,4 % na devět miliard eur. Skupina tak potvrdila předběžné výsledky, které nadvakrát zveřejnila již na konci ledna a v polovině března. Čistý zisk se společnosti propadl o více než 70 %.