Evropské trhy v pátek uzavřely okolo nuly, za celý týden ztratily téměř procento

Britský FTSE 100 klesl o 0,14 % na 7 198,44 bodu (za celý týden -1,9 %), francouzský CAC 40 zpevnil o 0,2 % na 4 850,67 bodu (za celý týden -1,46 %) a německý index DAX vzrostl o 0,29 % na 11 630,13 bodu (za celý týden +0,01 %).

Regionální index STOXX Europe 600 uzavřel se ztrátou 0,07 % na 362,58 bodu, za celý týden pak benchmark klesl o 0,92 %. V červených číslech se po celou seanci držel zejména sektor základních materiálů, který níže poslal posilující dolar. Nedařilo se ale ani sektoru zdravotní péče a akciím automobilek.

Rostly naopak ceny ropy, které tak smazaly ztráty z první poloviny týdne. Investoři očekávají, že víkendové zasedání zástupců předních světových těžařských zemí potvrdí dodržování loňské dohody o omezení těžby, což se pozitivně odrazilo na cenách černého zlata.

Z pátečních makrodat na sebe největší pozornost strhly prosincové maloobchodní tržby ve Spojeném království. Tržby britských maloobchodníků v prosinci klesly v meziměsíčním srovnání o 1,9 %. V meziročním srovnání se sice zvýšily o 4,3 %, analytici však očekávali 7,2% růst.

Nejdůležitější páteční události na evropských trzích

• Německý index výrobních cen se v prosinci v meziročním srovnání podle očekávání zvýšil o 1 % po růstu o 0,1 % v listopadu. Meziměsíčně se index zvýšil o 0,4 % po +0,3 % v listopadu.
• Znojemský výrobce netkaných textilií Pegas Nonwovens v pátek vydal dluhopisy v hodnotě 50 milionů eur (1,3 miliardy korun). Výnos bude sloužit k refinancování veřejné emise dluhopisů v listopadu 2018. K tomuto datu jsou splatné dluhopisy vydané společností v roce 2014. Zatímco tehdy činil roční úrokový výnos 2,85 %, výnos aktuálně vydaných dluhopisů je 1,875 % a splatnost je v lednu 2024, vyplývá z tiskové zprávy Pegasu.
• Reforma podoby rozpočtu EU je nezbytná, a to jak na výdajové, tak na příjmové straně. Takový je hlavní závěr zprávy specializované pracovní skupiny vedené někdejším italským premiérem a bývalým eurokomisařem Mariem Montim. Skupina, která měla doporučit možnosti změn v unijním financování, pracovala od roku 2014 a svůj závěrečný materiál prezentovala Evropské komisi tento týden.
• Tržby maloobchodních prodejců ve Spojeném království v prosinci klesly v meziměsíčním srovnání o 1,9 %. Čekal se pokles tržeb o 0,1 % po totožném snížení v listopadu (revidováno z +0,2 %). Meziročně se tržby zvýšily o 4,3 % při očekávání 7,2% růstu po +5,7 % v listopadu (revidováno z +5,9 %). Bez započtení pohonných hmot se tržby meziročně zvýšily o 4,9 % (odhad: +7,6 %) po listopadových 6,4 % a meziměsíčně klesly o 2 % při očekávání 0,3 % poklesu po růstu o 0,2 % v listopadu.
• Český telekomunikační úřad (ČTÚ) znovu vyzval operátory O2 Czech Republic a Vodafone, aby do měsíce snížili velkoobchodní ceny datových služeb v sítích LTE. Pohrozil jim odebráním licencí. ČTÚ to uvedl v páteční tiskové zprávě. Vodafone podle svého sdělení ceny snížil již v loňském roce, O2 chce úpravu provést ve stanovené lhůtě.
• Maďarská pobočka italské bankovní skupiny UniCredit je v závěrečné fázi jednání o prodeji portfolia problémových hypotečních úvěrů české pohledávkové společnosti APS Holding. Hodnota dohody se pohybuje v desítkách milionů eur. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na informované zdroje z finančního sektoru. Tiskový mluvčí UniCredit v Budapešti se ke zprávě odmítl vyjádřit. Představitelé APS v Praze a Budapešti zprávu také nekomentovali.
• Německý ministr financí Wolfgang Schäuble v posledním dni Ekonomického fóra v Davosu uvedl, že brexit podle jeho názoru nebude mít výraznější vliv na fungování eurozóny v roce 2017. Schäuble však připustil, že svět je v současnosti sužován politickou nejistotou a zvýšily se také geopolitická rizika. Ministr zároveň připustil, že odpor vůči volnému obchodu by podle jeho slov Německo pocítilo, ačkoli je v současnosti jeho ekonomika tažena zejména vnitřní poptávkou, což jí dává jistou odolnost vůči geopolitickým vlivům.
• Míra nezaměstnanosti na Slovensku v závěru loňského roku nepatrně klesla, a dosáhla tak osmiletého minima. Bez práce bylo 8,76 % obyvatel, v listopadu nezaměstnanost činila 8,78 %. V pátek o tom informovalo slovenské ústředí práce, sociálních věcí a rodiny, které na Slovensku řídí úřady práce.
• Největší ukrajinský výrobce cukrovinek Roshen, kterého vlastní ukrajinský prezident Petro Porošenko, plánuje zavřít svou jedinou továrnu v Rusku. Podle firmy je nyní nemožné podnikat v Rusku kvůli obchodním restrikcím a protiukrajinským náladám.
• V Jaderné elektrárně Dukovany začali energetici v poledne podle plánu snižovat výkon prvního reaktorového bloku, ještě v pátek přestane dodávat elektřinu do sítě. Výroba Dukovan pak klesne na polovinu, protože od loňského září stojí i blok číslo dvě. Oba bloky bylo potřeba zastavit kvůli modernizaci jejich společné centrální čerpací stanice. Souběh odstávek potrvá asi 50 dní. ČTK to řekl mluvčí elektrárny Jiří Bezděk. Elektrárna má čtyři bloky.
• Páteční nástup Donalda Trumpa do funkce prezidenta USA přináší do světové ekonomiky řadu nejistot. Nejskloňovanějšími bývají nebezpečí obchodní války s Čínou či růst obchodních bariér, což by mohlo významně postihnout i české vývozce. Shodli se na tom analytici oslovení ČTK. Výrazným důsledkem Trumpova působení bude podle nich také konec éry nízké inflace a úroků či agresívní měnové politiky. Češi se tak budou moci radovat z vyšších úroků u vkladů, zároveň jim ale zdraží hypotéky.
• Nizozemská pivovarnická skupina Heineken jedná o koupi brazilských pivovarů japonské společnosti Kirin Holdings. Heineken to uvedl v pátečním sdělení. Druhý největší výrobce piva na světě by mohl za brazilské aktivity Kirinu zaplatit kolem 100 miliard jenů (asi 22 miliard Kč), odhadl japonský list Nikkei.

Nejdůležitější události uplynulého týdne na evropských trzích

• Italský výrobce brýlí Luxottica se dohodl na spojení s francouzskou společností Essilor. Fúze v hodnotě 46 miliard eur (1,2 bilionu Kč) vytvoří globální mocnost v odvětví oční optiky. Luxottica je největším světovým výrobcem brýlí, zatímco Essilor má vedoucí postavení v produkci brýlových čoček.
• Ratingová agentura DBRS v pátek snížila hodnocení Itálie z A (low) na BBB (high).
• Ceny průmyslových výrobců se loni v Česku snížily dosud nejvíc, prohloubily pokles na 3,3 % z 3,2 % o rok dřív. Za útlum může především propad cen rafinovaných ropných produktů. V samotném prosinci meziroční pokles cen v průmyslových podnicích zpomalil na 0,4 % proti listopadovým 1,3 %. Vyplývá to z informací, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad.
• Britský index FTSE 100 krátce po otevření vytvořil novou nejvyšší hodnotu 7 354,14 bodu. Stalo se tak navzdory slabšímu začátku obchodování na většině evropských burz. Přispěl k tomu zejména pokračující sestup britské libry, která v pondělí k dolaru propadla až na tříměsíční minimum pod 1,2 USD.
• Index spotřebitelských cen v Itálii se v prosinci meziročně zvýšil o 0,5 % po +0,1 % v listopadu. Meziměsíčně ceny vzrostly o 0,4 % po listopadovém poklesu o 0,1 %.
• Přebytek obchodní bilance eurozóny se podle sezónně očištěných dat v listopadu zvýšil na 22,7 miliardy eur z říjnových 19,7 miliardy eur (odhad: 23,2 miliardy eur). Sezónně neočištěný přebytek vzrostl na 25,9 miliardy eur z 20,1 miliardy eur, čekalo se 22 miliard eur.
• Bývalý guvernér České národní banky Miroslav Singer byl k pondělku jmenován do funkce ředitele institucionálních vztahů a hlavního ekonoma Generali CEE Holding. V budoucnu se též stane předsedou dozorčí rady České pojišťovny, člena skupiny Generali. ČTK to oznámil holding.
• Česká národní banka by měla získat zákonnou pravomoc určovat parametry úvěrů na bydlení. Vyplývá to z návrhu novely zákona o ČNB, který v pondělí schválila vláda. ČTK o tom informoval mluvčí vlády Martin Ayrer. V současnosti centrální banka vydává parametry pro úvěry na bydlení formou doporučení, které není striktně vymahatelné. Novela by měla podle předloženého materiálu začít platit od července. Schválit ji musí ještě Poslanecká sněmovna, Senát a podepsat prezident Miloš Zeman.
• Nástup Donalda Trumpa do čela Spojených států a rostoucí nespokojenost veřejnosti s elitami a s výsledky globalizace, která Trumpa do prezidentské funkce vynesla, budou patřit mezi hlavní témata diskusí nadcházejícího výročního zasedání Světového ekonomického fóra (WEF) ve švýcarském Davosu. Čtyřdenního setkání naplněného konferencemi, panelovými diskusemi a bilaterálními setkáními se zúčastní kolem 3 000 představitelů světové politiky a ekonomiky, vesměs zástupců právě těch globálních elit, s nimiž velké části voličů dochází trpělivost.
• Budoucí americký prezident Donald Trump pohrozil německým výrobcům automobilů zavedením vysokého cla na dovoz do Spojených států. "Můžete vyrábět auta pro Spojené státy. Za každé auto, které přijde do USA (ze zahraničí), ale zaplatíte 35% daň," řekl Trump na adresu německých automobilek v rozhovoru, který poskytl německému listu Bild. Vysokým dovozním clem už dřív pohrozil i některým automobilkám z USA a Japonska, které vyrábějí v Mexiku.
• Udržet kvalitní pracovníky považuje v roce 2017 za prioritu devět z deseti českých vrcholových manažerů. Celkem čtyři z pěti šéfů se chystají přidávat. Důležitost kvalifikované pracovní síly potvrzuje také to, že ji 69 procent ředitelů považuje za nejdůležitější faktor pro konkurenceschopnost Česka. Vyplývá to z mezinárodního průzkumu KPMG Puls ekonomiky.
• Více než miliardu korun budou stát opatření, která mají připravit Česko na klimatické změny. Vláda schválila národní akční plán adaptace na změny klimatu, informoval v pondělí na Twitteru premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). "Pokračujeme tak v přípravě naší země na závažné klimatické změny," uvedl. Strategický dokument má pomoci ČR vypořádat se například se suchem, povodněmi i ochránit lesy a vodní zdroje. Zvláštní opatření se mají týkat i budov, aby se lépe přizpůsobily klimatickým změnám. Dokument připravilo ministerstvo životního prostředí.
• V globálním žebříčku hodnotícím atraktivitu 118 zemí z hlediska pracovních podmínek a příležitostí skončilo Česko na 23. místě. Předčilo státy jako Francie, Itálie, Španělsko či sousední Polsko i Slovensko. Nejatraktivnější zemí pro práci je podle žebříčku Švýcarsko, následují Singapur, Británie, USA a Švédsko. Vyplývá to ze studie Global Talent Competitiveness Index (GTCI), kterou má ČTK k dispozici.
• Nízkonákladové aerolinky ze Saúdské Arábie Flynas si objednaly 80 letadel Airbus A320neo. Katalogová hodnota objednávky činí 8,6 miliardy USD (219,3 miliardy Kč). V pondělí o tom informovala letecká společnost.
• Tuzemská výroba osobních aut v loňském roce vzrostla meziročně o 8 % na rekordních 1,344 milionu vozů. Rostli všichni tři tuzemští výrobci. Nejvíce, o 12,5 %, zvýšila produkci Škoda Auto. Na úterním setkání s novináři to uvedl nový prezident Sdružení automobilového průmyslu a člen představenstva Škody Bohdan Wojnar.
• Česká národní banka bude korunu řízeně oslabovat tak, aby její kurz setrval nad hladinou 27 EUR/CZK, minimálně do konce prvního čtvrtletí. V rozhovoru pro Seznam Zprávy to uvedl guvernér ČNB Jiří Rusnok. Potvrdil tak dřívější vyjádření centrální banky ČR. Prosincový růst inflace se podle Rusnoka nejeví jako jednorázová událost, a cenový růst v ČR se tak začíná usazovat poblíž cílové úrovně 2 %. Devizové intervence Rusnok označil za formu kvantitativního uvolňování.
• Francouzský výrobce automobilů Renault v loňském roce zvýšil prodej o 13 procent na rekordních 3,18 milionu vozů. Firma v úterý také uvedla, že letos očekává další růst. Renault těží z pokračujícího oživení poptávky v Evropě i z expanze na zahraničních trzích, například v Íránu.
• Itálie: Obchodní bilance v listopadu skončila s přebytkem 4,2 miliardy eur (říjen: 4,29 miliardy eur, odhad: 3,84 miliardy eur).
• Ve Spojeném království vyšla v úterý dopoledne série důležitých makrodat. Zveřejněny byly index maloobchodních cen, DCLG index cen domů, index výrobních cen a údaje o inflaci. Spotřebitelské ceny ve Spojeném království v prosinci v meziročním srovnání vzrostly o 1,6 %, index maloobchodních cen meziročně stoupl o 2,5 % a prosincový index cen domů meziročně vzrostl o 6,7 %.
• Důvěra investorů a analytiků v německou ekonomiku se v lednu zvýšila, index ekonomického sentimentu vzrostl na 16,6 bodu, očekával se však růst na 18,3 bodu. Ukazatel pro celou eurozónu se zvýšil na 23,2 bodu z 18,1 bodu v prosinci, čekal se růst na 24,2 bodu. Index současných podmínek se v Německu v lednu zvýšil na 77,3 bodu z 63,5 bodu v prosinci (odhad: 65 bodů).
• Řecký účetní dvůr v pondělí schválil prodej řeckých drah TRAINOSE italské státní železnici Ferrovie dello Stato (FS). Italský přepravce, který byl jediným uchazečem, jenž předložil závaznou nabídku, zaplatí za TRAINOSE 45 milionů eur (1,2 miliardy Kč).
• Španělská telekomunikační společnost Telefónica má zaplatit firmám podnikatele Pavla Tykače 1,7 miliardy korun za odprodej akcií v bývalém Českém Telecomu. O pravomocném rozhodnutí Vrchního soudu v úterý informoval Český rozhlas Radiožurnál. Telefónica podle něj podala proti verdiktu dovolání a požádala o odklad výplaty peněz.
• Ekologická organizace Greenpeace v úterý obvinila přední britskou bankovní společnost HSBC, že pomohla zprostředkovat půjčky v hodnotě několika miliard dolarů firmám, které produkují palmový olej a jsou kritizovány za zničení rozsáhlých ploch indonéského deštného pralesa. Banka, která působí i v České republice, nařčení odmítla.
• Britská premiérka Theresa Mayová v úterý na tiskové konferenci představila základní obrysy strategie Spojeného království pro vyjednávání o odchodu z Evropské unie. Oznámila, že země odejde z jednotného evropského trhu, zároveň ale zdůraznila, že Británie neopouští Evropu, ale pouze EU.
• Britský tabákový koncern British American Tobacco (BAT) se dohodl na úplném převzetí amerického konkurenta Reynolds American za 49,4 miliardy dolarů (1,25 bilionu Kč). BAT to uvedla v úterním sdělení. Spojením vznikne největší veřejně obchodovaná tabáková společnost světa.
• Růst světové ekonomiky letos zrychlí na 2,7 % a příští rok na 2,9 % z loňského podprůměrného tempa 2,2 %. Předpověděla to OSN v úterním výročním výhledu.
• Zveřejněné představy Velké Británie o jejím vystoupení z EU mohou snížit ekonomický růst Česka v prvním roce po brexitu o několik desetin procentního bodu. Výrazně může brexit v navržené podobě ovlivnit například automobilky v případě ukončení bezcelního obchodu. Celkově ale dopady brexitu na českou ekonomiku budou omezené, bez výrazného dlouhodobého dopadu. Vyplývá to z vyjádření analytiků oslovených ČTK.
• Spojené státy zůstanou letos nejdůležitějším exportním odbytištěm německého průmyslu a německý vývoz by měl po loňském poklesu obnovit růst. Předpověděla to ve středu Německá obchodní a průmyslová komora.
• Největší evropská banka HSBC přestěhuje část personálu z Británie do Paříže. Reaguje tak na plánované vystoupení Británie z Evropské unie a odchod z jednotného evropského trhu. Řekl to ve středu generální ředitel banky Stuart Gulliver. Podle něj se ale personál zřejmě nebude stěhovat dřív než za dva roky a půjde o lidi, kteří zajišťují jen asi 20 procent výnosů z obchodování.
• Zemský soud v německém Hildesheimu v úterý nařídil německé automobilce Volkswagen, aby od jednoho německého zákazníka za plnou cenu odkoupila naftový vůz vybavený softwarem pro manipulaci s testy emisí. Informují o tom německá média. Zákazník za automobil Škoda Yeti v roce 2013 zaplatil 26 499 eur. Rozhodnutí soudu ale zatím není pravomocné, Volkswagen se proti němu hodlá odvolat.
• Meziroční inflace v Evropské unii v prosinci výrazně vzrostla a dostala se na 1,2 procenta. Tempo růstu cen se zvýšilo i v zemích eurozóny, kde inflace vystoupila na 1,1 procenta. Uvedl to dnes evropský statistický úřad Eurostat, který tak potvrdil svůj předběžný odhad z počátku měsíce. Proti listopadové hodnotě, která pro EU i pro země eurozóny činila 0,6 procenta, je to v zásadě zrychlení tempa na dvojnásobek.
• Mzdy britských zaměstnanců v listopadu stouply anualizovaným tempem o 2,8 procenta (říjen: 2,6 % - revidováno z 2,5 %, odhad: 2,6 %). Při nezapočítání prémií byl pokles pomalejší - 2,7 % (říjen: 2,6 %, odhad: 2,6 %).
• Počet britských žádostí o podporu v nezaměstnanosti v prosinci nečekaně poklesl o 10 100. Poté, co v listopadu stoupl o 1300 (revidováno z 2400,) se očekávalo, že jich v prosinci přibyde 5000. Míra nezaměstnanosti zůstala podle očekávání stejná jako v listopadu - na 4,8 procenta.
• Německá bankovní jednička Deutsche Bank dokončila dohodu s americkým ministerstvem spravedlnosti, v jejímž rámci zaplatí 7,2 miliardy dolarů za urovnání sporu kolem hypotečních cenných papírů. Oznámila to v noci na středu americká vláda. Deutsche Bank o dosažení dohody informovala již před Vánocemi.
• Inflace v Německu v prosinci zrychlila na 1,7 procenta. Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v Německu se v prosinci více než zdvojnásobilo. V konečné zprávě to ve středu uvedl německý statistický úřad, který tak potvrdil předběžné údaje zveřejněné zhruba před dvěma týdny. Inflace tak dosáhla nejvyšší úrovně od července 2013. V listopadu činila 0,7 procenta.
• Evropská centrální banka na svém lednovém zasedání ponechala úrokové sazby beze změny. Základní sazba tak zůstává na 0 %, zápůjční na 0,25 % a depozitní na -0,4 %. V nezměněném objemu 80 miliard eur měsíčně pokračuje i program kvantitativního uvolňování. Rozhodnutí pokračovat v měnové politice beze změny se všeobecně očekávalo. Guvernér ECB Mario Draghi na tiskové konferenci zopakoval, že ECB je připravena reagovat na vývoj ekonomiky, a opětovně vyzval členské země eurozóny k rychlejšímu zavádění důležitých strukturálních reforem.
• Britská premiérka Theresa Mayová ve svém čtvrtečním vystoupení na Světovém obchodním fóru v Davosu uvedla, že volný obchod a globalizace jsou sice v současné době zpochybňovány, je však důležité je zachovat. Británie pak i nadále bude v čele těch, kteří se staví na jejich obranu.
• Světový trh s ropou se pomalu stává napjatější, protože poptávka roste a investoři čekají, zda se naplní slíbené snížení těžby, na kterém se dohodl ropný kartel OPEC a další producenti. Uvedla to ve své pravidelné měsíční zprávě Mezinárodní agentura pro energii (IEA), která současně díky vyšší spotřebě zvýšila odhad růstu poptávky po ropě za loňský rok o 110 000 barelů za den na 1,5 milionu barelů za den. V roce 2015 růst poptávky po ropě stoupl na pětileté maximum 1,8 milionu barelů za den.
• Jaderná elektrárna Dukovany počítá s delšími odstávkami i pro letošek. Společnost ČEZ potřebuje do konce roku získat nové povolení provozu pro tři ze čtyř dukovanských bloků, proto budou její pracovníci v těchto blocích kromě kontrol svarů dokončovat rozsáhlé investiční akce. Dvakrát v roce kvůli tomu budou odstaveny dva bloky současně, a to vždy na 50 dní, řekl ve čtvrtek novinářům ředitel elektrárny Miloš Štěpanovský. Výroba Dukovan tak v tomto roce poběží z poloviny celkem zhruba 100 dní.
• Americký provozovatel sociální sítě Facebook postaví v dánském městě Odense nové datové centrum, které bude jeho třetím centrem mimo Spojené státy. Kalifornská firma to ve čtvrtek oznámila na tiskové konferenci s místními úřady.
• Bývalý generální ředitel německé automobilky Volkswagen Martin Winterkorn při svém čtvrtečním vystoupení před německými zákonodárci řekl, že nevěděl o systematickém podvádění s emisemi u vozů s naftovými motory dříve, než automobilka podvody oficiálně přiznala. Netuší ani, kolik osob o podvodech vědělo, napsala agentura Reuters.
• Největší kyperská banka Bank of Cyprus Holdings zahájila obchodování se svými akciemi na londýnské akciové burze (LSE). Banka nabídla více než 446 milionů akcií za cenu 0,1 eura (2,7 Kč) za akcii.
• Francouzský výrobce leteckých motorů a dalšího vybavení pro letadla Safran učinil nabídku na převzetí výrobce sedadel a dalšího vnitřního vybavení kabin letadel Zodiac Aerospace za 8,5 miliardy eur (229,6 miliardy Kč). Spojením vznikne třetí největší dodavatel pro letecký průmysl na světě. Oznámily to firmy ve společném prohlášení.

Výsledková sezóna v uplynulém týdnu

• Ruský plynárenský gigant Gazprom se ve třetím čtvrtletí vrátil k zisku, který překonal očekávání analytiků. Zisk za tři měsíce do konce září činil 102,2 miliardy rublů (43,7 miliardy Kč) ve srovnání se ztrátou dvě miliardy rublů ve stejném období předchozího roku. Uvedla to firma ve čtvrtečním prohlášení.