SLEDOVALI JSME ŽIVĚ: Evropská centrální banka v lednu ponechala měnovou politiku beze změny

Evropská centrální banka v posledních letech uplatňuje uvolněnou měnovou politiku, aby podpořila hospodářský růst v eurozóně a zvýšila inflaci. V tiskové zprávě vydané po konci lednového zasedání ECB zopakovala, že nadále očekává, že hlavní úrokové sazby zůstanou na současných nebo nižších úrovních delší dobu.

Tisková konference Maria Draghiho se celkově nesla v holubičím duchu. Šéf centrální banky eurozóny zopakoval, že ECB využije všechny nástroje, jež má v rámci svého mandátu k dispozici, k tomu, aby ve střednědobém horizontu dosáhla svých cílů. Členské země eurozóny Mario Draghi vyzval k tomu, aby zrychlily zavádění strukturálních reforem, které jsou pro další ožívání ekonomiky měnové unie nezbytné.

Na hodnocení dopadů plánovaného odchodu Spojeného království z Evropské unie na evropskou ekonomiku je podle Draghiho stále příliš brzy. Stejně tak podle něj nelze hodnotit ani reálné dopady prohlášení nastupujícího prezidenta USA Donalda Trumpa.

"Rada ECB se shoduje na tom, že podpůrná opatření fungují a jsou pro vývoj evropské ekonomiky příznivá," prohlásil Draghi a dodal, že podpora ožívání ekonomiky je příznivá pro všechny členy měnové unie, tedy i pro Německo, jež se dlouhodobě projevuje jako kritik programu kvantitativního uvolňování.

Měsíční objem QE se od dubna sníží o 20 miliard eur

Na prosincovém zasedání ECB rozhodla, že prodlouží kvantitativní uvolňování minimálně do konce roku 2017. Současně nicméně banka uvedla, že od dubna sníží objem skupování aktiv z 80 miliard eur měsíčně na 60 miliard eur. Pokud by se vývoj inflace nebo jiných významných ukazatelů začal výrazně odchylovat od prognóz, je ECB připravena objem QE znovu navýšit, případně program prodloužit.

Analytici dotázaní agenturou Reuters očekávali, že ECB nákupy prodlouží pouze o šest měsíců. Zároveň ale předpokládali, že jejich objem zůstane na 80 miliardách měsíčně. Devítiměsíční prodloužení QE při měsíčním objemu 60 miliard eur znamená, že banka do ekonomiky napumpuje dalších 540 miliard eur. Scénář zachování objemu QE na 80 miliardách při 6měsíčním prodloužení programu by znamenal dodatečný stimul v objemu 480 miliard eur. Mario Draghi na prosincové tiskové konferenci několikrát uvedl, že plán na snížení objemu skupovaných aktiv z 80 na 60 miliard eur měsíčně nelze považovat za utahování měnové politiky. O tom podle něj na zasedání vůbec nebyla řeč. Na lednovém zasedání krok označil za rekalibraci politiky.

Banka v prosinci rovněž informovala, že ve snaze zajistit hladký průběh QE upravila parametry programu. Nově ECB může v případě potřeby skupovat i dluhopisy s výnosy pod svou depozitní sazbou (-0,4 %) a zároveň může skupovat rovněž dluhopisy se zbývající maturitou 12 měsíců a více. Dosud byl dolní limit zbývající doby do splatnosti dluhopisů 24 měsíců.

TISKOVÁ KONFERENCE MARIA DRAGHIHO

14.32 (Draghi): Nadále očekáváme, že hlavní úrokové sazby setrvají na nízkých úrovních po delší dobu a ta výrazně překročí délku trvání programu skupování aktiv.

14.33 (Draghi): Podmínky pro poskytování úvěrů společnostem a domácnostem se nadále zlepšují díky opatřením, jež jsme přijali.

14.35 (Draghi): ECB je stále připravena použít pro dosažení svých cílů všechny nástroje, které má v rámci svého mandátu k dispozici. Pokud by se vývoj evropské ekonomiky začal výrazně odklánět od projekcí, jsme připraveni upravit parametry programu skupování aktiv.

14.36 (Draghi): Velmi příznivé podmínky pro poskytování úvěrů podporují zlepšování situace v oblasti (firemních) investic.

14.37 (Draghi): Růst evropského hospodářství bude nadále tlumen pomalým přijímáním a zaváděním strukturálních reforem.

14.38 (Draghi): Rizika ohledně dalšího ekonomického vývoje v eurozóně zůstávají vychýlena dolů.

14.39 (Draghi): Inflace se bude v krátkodobém horizontu zvyšovat zejména díky ožívání cen energií, ve střednědobém horizontu bude růst inflace podporovat politika ECB a také celkové ožívání evropské ekonomiky.

14.41 (Draghi): Implementace strukturálních reforem musí zrychlit, aby se dále zlepšovala situace na trhu práce a bylo podporováno zvyšování firemních investic.

14.42 (Draghi): Fiskální politika (jednotlivých evropských zemí) by měla být nastavena tak, aby podporovala ožívání evropské ekonomiky.

14.43 (Draghi): O možnosti, že bychom svoji měnovou politiku utahovali rychleji, pokud by se ekonomika vyvíjela příznivěji, než se nyní očekává, jsme na dnešním zasedání nediskutovali.

14.45 (Draghi): Na hodnocení dopadů vyjádření nastupujícího amerického prezidenta Donalda Trumpa je stále příliš brzy.

14.46 (Draghi): Ekonomické oživení musí být udržitelné. Cílů, jež jsme si stanovili, musí být dosaženo tak, aby jejich naplnění neodeznělo poté, co ekonomiku přestaneme aktivně podporovat.

14.48 (Draghi): Na hodnocení dopadů brexitu na evropskou ekonomiku je stále příliš brzy.

14.49 (Draghi): Jsme připraveni strategii měnové politiky rekalibrovat, pokud si to situace vyžádá.

14.50 (Draghi): Úprava podmínek programu skupování aktiv, kterou jsme přijali na prosincovém zasedání (možnost skupovat dluhopisy s výnosy pod depozitní sazbou ECB, tedy nižšími než -0,4 %), přispěla k rozšíření dosahu QE.

14.53 (Draghi): Nízké úrokové sazby uplatňované v dnešní době jsou nezbytné k tomu, abychom v budoucnu mohli mít sazby vyšší. Musíme být trpěliví. S tím, jak bude evropská ekonomika ožívat, se budou zvyšovat i reálné sazby.

14.56 (Draghi): O konkrétním způsobu snížení objemu QE z 80 na 60 miliard eur měsíčně jsme nediskutovali. (Objem QE má být snížen na 60 miliard eur měsíčně v dubnu.)

14.59 (Draghi): Rada ECB se shoduje na tom, že podpůrná opatření fungují a jsou pro vývoj evropské ekonomiky příznivá. Rizika příchodu deflace se podařilo odrazit, ekonomika ožívá.

15.01 (Draghi): To, že evropská ekonomika postupně ožívá, neznamená, že naše práce skončila. Hospodářství roste, prostor pro zlepšování ale stále existuje.

15.04 (Draghi): Klíčovou otázkou je, jaké jsou sekundární efekty zvyšující se inflace. Zvyšující se nominální mzdy jsou z našeho pohledu příznivé, nelze se ovšem dívat jen na vývoj mezd, musíme sledovat i vývoj produktivity, protože mzdy jsou určovány vyjednáváním.

15.07 (Draghi): Ožívání hospodářství eurozóny je i v zájmu Německa. Efekty, které přináší ožívání evropského hospodářství, jsou příznivé pro všechny členy eurozóny.

15.10 (Draghi): O tom, zda se úrokové sazby mohou zvýšit před koncem kvantitativního uvolňování, jsme dnes nediskutovali.

15.13 (Draghi): Když se podíváte několik let dozadu, jaká byla uplatňována opatření na podporu evropské ekonomiky? Tvorba pracovních míst v Evropě jistě není jen zásluhou ECB, naše měnová politika ale příznivý vývoj významně podpořila.

15.14 (Draghi): Rekalibrace měnové politiky souvisí s vývojem ekonomiky. To se stalo, když jsme v loňském roce nejdříve zvýšili objem programu skupování aktiv a poté jej v prosinci snížili.

15.15Tisková konference Maria Draghiho skončila.

"Šéf ECB na první letošní tiskové konferenci pokračoval v tónu, který nasadil loni. Centrální banka očekává zrychlování růstu inflace, spěchat s utahováním měnové politiky ale rozhodně neplánuje," říká Shilen Shah z Investec Wealth & Investment.

"Mario Draghi se na tiskové konferenci snažil zlehčit poslední příznivá čísla z eurozóny a vůbec nepřipustil debatu o možném dřívějším ukončení QE. Oficiálním argumentem zůstává nízká inflace. ECB jde podle Maria Draghiho v souvislosti s inflací o tři věci – návrat inflace k cíli musí být trvalý a udržitelný a růst cen musí být rovnoměrný napříč eurozónou. Trvalost souvisí s tím, že se nezvýší pouze díky vyšším cenám energií a pohonných hmot, ale uvidíme také výraznější nárůst jádrové inflace (nyní 0,9 %). Udržitelnost souvisí primárně s tím, aby prognóza ECB ukazovala na inflaci v blízkosti cíle na horizontu prognózy (12-18 měsíců) i bez současné podpory měnové politiky. Pravděpodobně nejhůře představitelná je rovnoměrnost inflačních tlaků napříč celou eurozónou, stačí se podívat na rozdíly mezi Německem a Itálií," napsal Jan Bureš, hlavní ekonom společnosti Patria Finance.

"ECB podle nás nebude chtít byť jen připustit debatu o rychlejším útlumu QE dříve než v létě, až lehce povyroste jádrová inflace a odezní první výrazné politické události tohoto roku - volby v Nizozemsku a ve Francii, start vyjednávání o brexitu a první měsíce Donalda Trumpa v roli amerického prezidenta," uvedl dále Bureš.

"Je jasné, že v nejbližší době bude ECB ve skupování aktiv pokračovat a bude se soustředit především na dluhopisy s kratší dobou splatnosti. Dnešní tisková konference by tak měla poslat lehce dolů krátké eurové výnosy, a teoreticky tak mírně oslabit euro. Další pokles krátkých eurových sazeb (EURIBOR a kratší swapy) navíc může ovlivnit i český trh a v očích zahraničních investorů teoreticky zatraktivnit korunu. Ta by tak hlavně ke konci kvartálu (s blížícím se koncem pevného závazku ČNB) mohla zažít další výraznější příliv 'horkých' peněz," dodal Jan Bureš.

Euro k americkému dolaru po zveřejnění výsledku zasedání ECB mírně zpevnilo, během tiskové konference šéfa banky Maria Draghiho ale zisky odevzdalo a oslabilo. Kurz eurodolaru klesl během tiskové konference z 1,068 na 1,06.

Růst cen v eurozóně i Evropské unii v prosinci zrychlil

Nedávné statistické údaje naznačily, že stimulační opatření ECB konečně začínají nést ovoce. Meziroční inflace v eurozóně v prosinci vzrostla na 1,1 %, v celé EU se ceny zvýšily o 1,2 %. K růstu inflace v prosinci nejvíce přispěly ceny pohonných hmot, zeleniny a topných olejů, opačný efekt měl pokles cen plynu, telekomunikačních služeb a produktů z oblasti osobní péče. ECB meziroční inflaci cíluje na úrovně těsně pod 2 %.

"Inflace (v eurozóně) by se měla dále zvyšovat, především vlivem odeznívání efektu meziročně nižších cen energií. Zvyšovat by se nicméně měla také jádrová inflace, a to díky dalšímu zlepšování situace na trhu práce," říká Anna Stupnytska, hlavní ekonomka společnosti Fidelity International. "Je možné, že další zlepšení (hospodářského) růstu a inflace bude ECB motivovat k tomu, aby v průběhu roku dále snížila tempo nákupů v rámci kvantitativního uvolňování," dodává Stupnytska.

Ekonomika eurozóny ve třetím čtvrtletí překonala odhady a rostla rychleji než ve druhém čtvrtletí 2016. Evropský statistický úřad Eurostat oznámil, že hrubý domácí produkt zemí eura podle finálních údajů vzrostl ve třetím čtvrtletí v meziročním srovnání o 1,7 % po růstu o 1,6 % v předcházejícím období. Mezičtvrtletně evropská ekonomika vzrostla o 0,3 % (odhad: +0,3 %, 2Q2016: +0,3 %). Předběžný odhad vývoje ekonomiky v posledním loňském kvartálu bude zveřejněn v pondělí 30. ledna.

Zdroj: ECB, Bloomberg, CNBC, ČTK