Podrobnosti k záchrannému plánu eurozóny pro Kypr

Ministři financí eurozóny mají v pátek schválit záchranný program pro Kypr v hodnotě deseti miliard eur, k němuž bude ještě tento měsíc podepsána formální smlouva. První část pomoci má do Nikósie dorazit začátkem května.

Následující text agentury Reuters je výběrem podrobností o záchranném programu a jeho ekonomických předpokladech podle podkladů, které pro zasedání ministrů připravili mezinárodní věřitelé:

Jaké jsou finanční potřeby Kypru?

Celkové hrubé finanční potřeby Kypru se odhadují na 23 miliard eur pro období od druhého čtvrtletí 2013 do prvního čtvrtletí 2016. To zahrnuje rekapitalizaci bankovního sektoru, vykoupení střednědobých a dlouhodobých dluhů, jimž končí termín splatnosti, včetně půjček a fiskálních potřeb.

Z této částky záchranný fond eurozóny poskytne devět miliard eur, Mezinárodní měnový fond dodá miliardu eur a Kypr si vlastními silami obstará 13 miliard eur.

Na co bude deset miliard eur od mezinárodních věřitelů vynaloženo?

Částka 2,5 miliardy eur bude použita na rekapitalizaci toho, co zbylo z kyperského bankovního sektoru po uzavření banky Laiki a restrukturalizaci Bank of Cyprus. Rekapitalizace bude financována ze záchranného fondu eurozóny, což je Evropský stabilizační mechanismus (ESM), prostřednictvím jeho dluhopisů, aniž by se tím zvýšila finanční hotovost na trhu.

Částka 4,1 miliardy eur půjde na umoření splatných dluhopisů kyperské vlády. Částka 3,4 miliardy eur pokryje fiskální potřeby vlády pro období tří let.

Jak Kypr zajistí svůj finanční příspěvek?

Likvidace banky Laiki, jejíž ztráty ponesou na svých bedrech majitelé dluhopisů a nepojištění vkladatelé, včetně těch v Bank of Cyprus, by měla vynést až 10,6 miliardy eur.

Daně z příjmů právnických osob stoupnou o 2,5 bodu na 12,5 % a zdvojnásobí se daně z kapitálových výnosů na 30 %. Očekávaný výnos je až 600 milionů eur.

Prodej zlatých rezerv by měl vynést asi 400 milionů eur. Úprava splácení (roll-over) dluhů v držení domácích investorů by měla zajistit miliardu eur. Privatizace má odhadem přinést 1,4 miliardy eur. Nižší úroky a prodloužení splatnosti 2,5 miliardy eur vypůjčených od Ruska by měly Kypru ušetřit až 100 milionů eur.

Jaká je splatnost úvěru?

Podle návrhu záchranného fondu eurozóny budou mít půjčky poskytnuté Kypru průměrnou splatnost 15 let a maximální 20 let.

Lepší výhled ratingu

Kypr musí kvůli záchrannému úvěru rovněž omezit svůj bankovní sektor. Z dokumentů věřitelů podle agentury AP vyplývá, že velikost bankovního sektoru již od sjednání úvěru prudce klesla. Dříve prý činila více než pětinásobek kyperské ekonomiky, zatímco nyní činí více než trojnásobek.

Agentura Standard & Poor's zlepšila výhled kyperského ratingu z negativního na stabilní. S&P očekává, že vláda jihoevropské země se s mezinárodními věřiteli dohodne na podmínkách záchranného úvěru. Schopnost Nikósie splácet své závazky S&P hodnotí známkou CCC, která se nachází hluboko ve spekulativním pásmu.

Agentura S&P očekává, že kyperská ekonomika v letech 2013 až 2016 klesne zhruba o 20 %. Předpokládaná redukce bankovního i veřejného sektoru podle ní zřejmě povede k výraznému úbytku pracovních míst.

Dění na Kypru komentuje Vojtěch Železný, portfoliomanažer ze společnosti Conseq Investment Management:

Kypr je pátou zemí eurozóny, která požádala o pomoc. Důvodem problémů třetí nejmenší ekonomiky eurozóny je krize bankovního sektoru, který tvoří dvě pětiny kyperského hospodářství. Případ připomíná situaci před několika lety na Islandu a v Irsku, kde bankovní sektor přerostl rozumnou míru. V Irsku sanovala banky vláda, zatímco na Islandu nesli náklady na svých bedrech věřitelé. Kyperské banky měly v oblibě řecké dluhopisy, které jako jedno z hlavních aktiv držely, což jim po snížení jejich hodnoty prakticky vymazalo vlastní kapitál.

Kyperské firemní daně ve výši 10 % společně s evropskou měnou patřily mezi lákadla zahraničních investorů, kteří na Kypr přesouvali svá sídla. A právě oni budou nejvíce poškozeni vyvlastněním vkladů nad 100 tisíc eur. Firmy tak přijdou o množství pracovního kapitálu. Mezi nimi bude i 1 700 českých firem, které sem přestěhovaly svá sídla. Další poškozenou skupinou budou ruští střadatelé, kteří si ostrov oblíbili nejen kvůli slunečnému počasí.

Celkově lze říci, že evropští představitelé dosáhnou toho, že Kypr bude muset přijmout opatření, mezi nimiž bude i zvýšení korporátní daně, což bude mít za následek odliv zahraničního kapitálu. Zároveň však zbourali dogma o nedotknutelnosti bankovních vkladů v eurozóně. To by mohlo mít při problémech dalších zemí neblahé důsledky. Při sebemenších problémech by mohlo dojít k runům na banky a celkové ztrátě důvěry v celý bankovní systém. Důvěru žádné daně neobnoví.

Zdroj: ČTK