KONTEXT: Svět je na křižovatce. Další směr určí (i) centrální banky
Americké akciové indexy mají za sebou první ziskový týden v letošním roce. Slavit je ale předčasné, investoři se totiž podobně jako tonoucí stébla chytili (možná iluzorní) vidiny další dávky levné likvidity a přechodného zklidnění politických a geopolitických turbulencí. O to tvrdší může být návrat do reality, jak ostatně v Davosu v souvislosti s přechodným zazimováním uprchlické krize varoval švédský premiér Stefan Löfven.
Evropská unie má zhruba dva měsíce na to, aby našla společný recept na zvládnutí přílivu uprchlíků. Pokud se jí to nepovede, může společně s oteplením a opětovným vzedmutím imigrační vlny přijít také začátek konce projektu společné Evropy, varuje Löfven. Ohnisek problémů, které by mohly otřást Evropou, je ale na prahu roku 2016 více – od (možná přechodně) zamrzlého ukrajinského konfliktu přes řeckou krizi, která se například podle státního tajemníka pro evropské záležitosti Tomáše Prouzy v létě vrátí, až po možný odchod Spojeného království z EU.
Ještě o stupeň tmavší odstín má na semaforu globálních rizik stupňující se napětí na Blízkém východě. To na jednu stranu tlačí na kolabující ceny ropy, což si – alespoň na pohled – přejí nervózní trhy a po inflaci toužící centrální banky, na stranu druhou nicméně matrix občanských a proxy válek ve světové zásobárně energií brnká na nervy investorů, kteří si navíc výrazné zdražení barelu jistě nepřejí. Ropa za babku je totiž výraznou podporou pro Evropu, Indii nebo Čínu.
Svět nyní balancuje na hraně propasti. Pád do ní slibuje negativa (chaos, ať už v jakékoli podobě) i pozitiva (další uvolnění měnové politiky v Evropě či Japonsku, možná i povolení kohoutů ve Spojených státech). Pokračování současné lanové ekvilibristiky slibuje pokračující nejistotu, a tím také zvýšenou volatilitu.
V souvislosti s oběma možnými scénáři je zajímavé připomenout si výhled na letošní rok, který exkluzivně pro Investiční web na sklonku minulého roku připravil Nick Beecroft. Muž, který se na globálních trzích pohyboval v dresech Citibank, Standard Chartered nebo Deutsche Bank, za nejpravděpodobnější označil další bahnění se vzhůru od krizového dna. Za "velice pravděpodobný" ale považuje přílet černých labutí, které by změnily očekávaný kurz politiky velkých centrálních bank, a tím investorům poskytly buď euforii v podobě další levné likvidity, nebo jim prostřednictvím výrazného přiškrcení penězovodů vstříkly do žil depresi. Lednový vývoj zatím podporuje naděje na první scénář, vzhledem k množství neznámých v celém finančním a ekonomickém systému je ale rozumné brát v potaz oba dva.
