2016: Více ECB a méně Fedu, než jsme si mysleli
Kvůli zmatení a nejistotě ohledně toho, co divoký leden a únor mají znamenat, budeme mít letos pravděpodobně na stole více ECB a méně Fedu, než se nás v prosinci snažily obě banky přesvědčit. To je hlavní zpráva, kterou lze vyčíst ze zápisů z lednových zasedání obou centrálních bank.
K žádným změnám v měnové politice samozřejmě nedošlo. To však nebylo překvapení, protože v lednu uplynul pouze měsíc od doby, kdy ECB zklamala trhy menším než očekávaným uvolněním politiky, a od chvíle, kdy Fed sebevědomě udělal tečku za krizí v podobě prvního zvýšení sazeb a nastínil na letošek další čtyři. Příliš rychlé přehodnocení postoje by bankám na kredibilitě nepřidalo, zejména Fedu ne.
Ústup z prosincových pozic má společného jmenovatele – finanční turbulence. Obě centrální banky se sice shodly, že mezi vývojem v reálné ekonomice a vývojem finančního trhu je (prozatím obtížně pochopitelný) mezera, když to první dobře odolává chaosu na tom druhém, shodly se však také na tom, že tržní turbulence nejistotu dalšího vývoje výrazně zvyšují. Pokles cen ropy je sice pro ekonomiku pozitivem, nicméně centrálním bankám radost nedělá. Zdá se totiž, že prosakuje do beztak nízkých dlouhodobých inflačních očekávání na trhu.
Pro ECB (v eurozóně je inflace nižší a banka sleduje inflaci neočištěnou o ceny pohonných hmot) to je větší problém. Proto také na zasedání zaznělo, že by ECB měla jednat preventivně, než se rizika stanou skutečností, a také – jakkoli je to nyní předčasné – vzhledem k tristním výsledkům cílování inflace v posledních letech uvažovat o omezeném období, kdy bude cíl přestřelovat. Nejspíše od Němců zaznělo, že tento "pojistný" přístup k měnové politice není jejich šálkem kávy, ukazuje se však, že v ECB je pluralita názorů, ve které se, pokud by došlo k dostatečně negativnímu vývoji, najde možná i místo pro Friedmanovu helikoptéru.
Ani Fed není z levné ropy úplně nadšen. V Americe je její efekt – kvůli tomu, jak významným producentem ropy je – menší než v Evropě, dlouhodobá inflační očekávání však i tam klesají ruku v ruce s cenami ropy. Z vůči dění ve světě ještě loni poměrně nonšalantního Fedu se stal začátkem letošního roku opět Fed citlivý na dění za hranicemi. Přesvědčení, že se inflace díky síle americké ekonomiky vrátí ke 2 %, v zápisu (tak jako v posledním roce a půl) samozřejmě stále je, dle dokumentu však od prosince vlivem vývoje v zahraničí zesláblo. Ačkoli je zvýšení sazeb letos stále možné, pravděpodobnost, že Fed letos provede v prosinci slibovaná čtyři utažení měnové politiky, výrazně klesla.
