Subtilně odvážná ECB: Opravdu cokoli v zájmu vyšší inflace
Že to s racionalitou trhů nebude nijak valné, je dávno jasné i jen občasnému pozorovateli finančních trhů. Nedávno trhy šílely kvůli "obavám" z dopadů negativních sazeb (že jsou sazby negativní již několik let, zdá se, nezaregistrovaly), z levné ropy (odkdy je ta pro západ negativní?) a z pomalejší Číny (vždyť její ekonomika roste jen o 7 %). Minulý týden zase trhy "vypískaly" Draghiho a spol., alespoň soudě z vývoje výnosů dluhopisů (dvouleté německé jsou zpět na úrovni z počátku února) či kurzu eura vůči dolaru (1,12).
Březnové zasedání ECB bylo přitom z pohledu měnově-politických rozhodnutí nejodvážnější od září 2014, kdy začal program odkupu aktiv, byť se při letmém prolétnutí schválených kroků může zdát, že se jedná v podstatě o opakování toho, co jsme již několikrát zažili. Došlo ke zvýšení objemu měsíčních odkupů aktiv ze 60 na 80 miliard eur a o dalších 10 bazických bodů (na -0,4 %) klesla depozitní sazba (spolu s ní o 5 bazických bodů na nulu spadla i hlavní refinanční sazba a na +0,25 % zápůjční sazba). Ohlášení dalších čtyř cílených aukcí dlouhodobé likvidity (TLTRO) ani slib ECB mít sazby velice nízké velice dlouho také nejsou žádným měnově-politickým zemětřesením.
Ďábel se ale jako vždy skrývá v detailech. Když nahlédneme pod povrch, uvidíme subtilně odvážnou ECB.
ECB ústy Draghiho sdělila, že sice nyní nepředpokládá, že bude muset sazby dále snižovat a že samozřejmě existuje spodní mez, pod kterou sazby nemohou (právě tato slova si trhy vyložily tak, že sazby již nikdy neklesnou hlouběji), ale že se tento výhled může změnit. Jinými slovy, negativních sazeb se banka nebojí, a pokud nebudou ani na stávajících úrovních působit na finanční systém jako celek negativně, mohou úroky dále klesat. Dle ECB byl v roce 2015 agregátní dopad na ziskovost bank kvůli poklesu nákladů na financování finančních společností dokonce pozitivní.
Průlomový je další krok. ECB rozšířila spektrum aktiv, která může nakupovat, o dluhopisy investičního ratingu vydané nebankovními společnostmi v eurozóně. Nemluví se o "nefinančních" korporacích, ale toliko o nebankovních, takže těchto aktiv je hodně (jako kolaterál v klasických refinančních operacích akceptuje ECB firemní dluhopisy za zhruba 1 440 miliard eur). Podle mě se navíc jedná o první krůček k odkupům rizikovějších aktiv. ECB se definitivně zbavuje své trichetovsko-německé dogmatičnosti. Domnívám se, že pokud by to bylo nutné, je nyní mentálně připravena odkupovat třeba i půjčky z bilancí bank.
A zatřetí, modality programu TLTRO dělají z ECB asi první centrální banku s negativní refinanční sazbou. Pokud totiž banky splní stanovené podmínky (objem nových úvěrů), může být pro ně sazba za půjčky v rámci TLTRO dokonce na úrovni depozitní sazby. Jinými slovy, banky si, podobně jako některé vlády, můžou půjčit a dostat za to zaplaceno. Vzhledem k tomu, že v posledních dvou aukcích prvního programu TLTRO byl již zájem minimální (15,6 a 18,3 miliardy eur), jde o mocný stimul pro poptávku po penězích.
Ačkoli jsou efekty celého programu nejisté, rozmazleným trhům zatím uniká, že březnová zpráva z Frankfurtu je jasná – ECB to myslí vážně. A z toho, že se na tiskové konferenci Draghi nevyjádřil odmítavě ani k tak esoterickému nástroji politiky, jako jsou "helikoptérové peníze", je zřejmé, že parta z Frankfurtu je pomalu připravena udělat opravdu cokoli, aby inflaci pomohla výše.
