Zombie firmy ničí americkou ekonomiku
Centrální banky po celém světě se snaží bojovat s dlouhotrvajícím slabým růstem různými způsoby, žádný z nich však zatím nefunguje podle jejich představ. Stephen King z HSBC přichází s jiným, poněkud drastičtějším řešením - nechat zkrachovat společnosti, které nemají dobré dlouhodobé vyhlídky.
Kingova myšlenka je založena na tom, že centrální banky ve svém úsilí podpořit ekonomiku po finanční krizi nákupem aktiv nechtěně přerozdělily kapitál i společnostem, které na tom nejsou zrovna dobře a jsou blízko krachu. Tím se tyto firmy dokázaly udržet nad vodou a v krátkodobém horizontu to pomohlo podpořit i zaměstnanost. Zároveň však došlo k tomu, že se tyto prostředky nedostaly ke společnostem, které by v dlouhodobém horizontu (a zejména dnes) mohly pomáhat při zvyšování produktivity.
"Kvantitativní uvolňování mělo určitý vliv na hodnotu nemovitostí a finančních aktiv, zejména firemních dluhopisů a akcií. Vyšší hodnota aktiv měla za následek to, že společnosti, které by se za normálních okolností octly pod tlakem snižování nákladů, mohly pokračovat v běžném režimu. Jinak řečeno, mohly zaměstnávat lidi, kteří by jinak přišli o práci. Kapitálové trhy pak již nebyly schopné plnit svou základní funkci, kterou je efektivní alokace kapitálu. Do firem, které byly neefektivní, proudilo příliš mnoho peněz, což znamenalo omezenější podporu pro menší a dynamičtější podniky. Dalo by se říci, že šlo o západní verzi japonského problému s takzvanými zombie firmami," říká Stephen King.
Tyto "zombie firmy" nyní brzdí ty společnosti, které by mohly pomoci stimulovat růst produktivity a inovace. "Zombie společnosti stojí za udržováním neefektivity a tlumí iniciativnost. Udržování tohoto stavu omezuje takzvanou kreativní destrukci, o níž psal Joseph Schumpeter ve své knize Capitalism, Socialism and Democracy(jednoduše řečeno, přirozená změna, při níž neustále zanikají staré společnosti a vznikají nové - pozn. red.)," doplňuje King.
Řešením by bylo nechat tyto společnosti zaniknout, ale postupným a nenásilným způsobem, protože uříznout pod nimi větev a nechat je najednou padnout by nemuselo dopadnout dobře. "Představte si, že všechny společnosti v určitém oboru by najednou zjistily, že tempo nominálního ekonomického růstu nebude dostatečné pro udržitelnost jejich nákladové struktury. V důsledku toho by mohlo dojít k další vlně restrukturalizace spojené s masovým propouštěním. Výsledkem by byl ještě nižší nominální objem výroby, což by vyvolalo další vlnu restrukturalizací. V důsledku by tak docházelo ke značným nerovnostem ve výrobě," tvrdí ekonom.
Nejlepším řešením by tak podle Kinga bylo nechat společnosti padnout, ale zároveň by měla vláda fungovat jako zdroj poptávky pro případ náhlého propadu ve výrobě. Dělo by se tak prostřednictvím celé řady pracovních programů, které by vyplňovaly tuto mezeru.
Podstatou argumentu Kinga (a vlastně i Schumpetera) jsou tedy kroky v tom smyslu, že by centrální banky nechaly neefektivní společnosti klidně zkrachovat, protože všechno, co by je nahradilo, by bylo lepší. Alespoň teoreticky.
Zdroj: HSBC
