Fed a sazby: Koho a proč to ještě zajímá?

Již nějaký ten pátek upozorňujeme, že to trh s pesimismem přehnal. Nyní tedy můžeme Fed chválit za to, jak správně a ukázkově komunikuje. Je ale potřeba zdůraznit, že zmatenost trhu vyplývala ze zmatenosti (alespoň zdánlivé) samotné centrální banky. Stačí vzpomenout na nezvýšení sazeb loni v září, případně na to, jak Fed ve svých vyjádřeních střídá rizika globálního vývoje, jejich pouhé monitorování, opětovné zhoršení výhledu i překvapivý optimismus. Co zasedání, to hádanka.

Trh tedy přehodnotil pravděpodobnost zvyšování sazeb na červnovém zasedání, ale pouze na necelých 30 % (stav ke konci minulého týdne – pozn. red.). I kdybychom si nehráli s přesným časováním, ale předpokládali, že zvýšení sazeb může přijít na jednom ze zasedání do letošního září, dostaneme se ani ne na 50 %. To není mnoho, když vezmeme v úvahu jasnost dubnového poselství. Podle našeho názoru tedy trh nadále podceňuje odhodlání Fedu uniknout z nízkých úrokových hladin.

Kdo ještě poslouchá?

Publikem Fedu nejsou jen finanční trhy, ale také ostatní centrální banky. Pokud Fed zvýší sazby, ostatním centrálním bankám se změní úrokový diferenciál. No a pokud jste Bank of Japan nebo Evropská centrální banka a vaše kolegyně přes oceán vám naznačí, že bude zvyšovat sazby, změna úrokového diferenciálu vám může pomoci oslabit vaši měnu vůči dolaru. ECB a Bank of Japan tedy budou čekat, co udělá Fed a následně "jejich" měny, než budou uvažovat o dalším snížení vlastních sazeb nebo navýšení programů kvantitativního uvolňování.

Ale také můžete být čínská centrální banka, které oslabení dolaru pomohlo stabilizovat "její" měnu. Čínská lidová banka tedy radost mít nebude, protože dojde k obnovení tlaku na oslabení jüanu, což čínské autority bude nutit opět prodávat devizové rezervy.