ČNB má nového spojence. Udrží společně korunu na uzdě?
Česká národní banka minulý týden zveřejnila sadu čísel z oblasti bankovní, měnové a úrokové statistiky. Velmi zajímavá je situace u úvěrů českým nefinančním podnikům. Pod celkem nezáživnou pokličkou růstu celkových firemních úvěrů mírně pod 7 % je skryt jeden zarážející trend. A ten jde na ruku bankovní radě ČNB.
O jaký trend jde? Zatímco úvěry v korunách v posledních měsících prakticky přestaly růst (co si některé firmy půjčí, to jiné ve stejnou dobu splatí), cizoměnových úvěrů již od února přibývá dvojcifernými tempy. A stále rychleji.
Z pohledu dotčených firem nemusí jít nutně o spekulaci na posílení koruny po skončení kurzového závazku ČNB. Pravděpodobnější je, že se čeští exportéři letos prostě jen rozhodli posílit svou imunitu proti posílení koruny cestou přirozeného zajištění, tedy více sladit měnu výdajů s měnou příjmů, namísto stále dražšího finančního zajištění. Každopádně jde o hezký příklad tenké hranice mezi hedgingem a spekulací.
Posunu firem od finančního k přirozenému zajištění by odpovídal i poznatek ze šetření ČNB a Svazu průmyslu a dopravy o tom, že podíl exportu pokrytý finančním zajištěním je letos, kdy je konec období pevného kurzu eurokoruny téměř za dveřmi, paradoxně zřetelně nižší než v předchozích letech.
Aktuální nabírání cizoměnových úvěrů firemním sektorem naznačuje nižší poptávku po koruně po skončení kurzového závazku ČNB. Slábne tak jeden tlak na její budoucí posilování. To hraje do karet centrální bance, které by se nadměrné posilování koruny z řady důvodů nelíbilo.
V budoucím boji proti přehnanému zhodnocení české měny tak Česká národní banka vedle zahraničních spekulantů získává dalšího spojence. A ve mně dále roste pocit, že se po skončení závazku žádné velké kurzové posilování koruny konat nebude.
Aktuality
