SLEDOVALI JSME ŽIVĚ: Evropská centrální banka v červnu ponechala sazby beze změny, vyloučila ale možnost jejich dalšího snížení v nejbližší době

Banka v prohlášení ze zasedání uvedla, že úrokové sazby zůstanou na současných úrovních delší dobu a výrazně za horizont programu kvantitativního uvolňování. Vypustila tak pasáž, která ponechávala otevřenou možnost dalšího snížení sazeb. Jde o první drobný krok v očekávaném ústupu od stimulační politiky.

Mario Draghi na tiskové konferenci vysvětlil, že tak ECB učinila proto, že pro tuto chvíli pominula hrozba deflace. Zároveň ale upozornil, že pokud by se v budoucnu situace znovu zhoršila, bylo by snížení sazeb legitimním měnověpolitickým krokem na obranu evropské ekonomiky.

Draghi také zopakoval, že podpůrná politika ECB je nadále potřeba, aby se v eurozóně vytvořily silnější inflační tlaky. V současnosti je podle něj inflace závislá takřka výhradně na růstu cen potravin a ropy.

Nová makroekonomická prognóza ECB uvádí, že letos hrubý domácí produkt eurozóny stoupne o 1,9 % (březnová projekce: 1,8 %), příští rok se zvýší o 1,8 % (březnová projekce: 1,7 %) a v roce 2019 vzroste o 1,7 % (březnová projekce: 1,6 %). Inflace by podle nové projekce měla letos dosáhnout 1,5 % (březnová projekce: 1,7 %), příští rok by měla klesnout na 1,3 % (březnová projekce: 1,6 %) a v roce 2019 by měla dosáhnout úrovně 1,6 % (březnová projekce: 1,7 %).

Euro k americkému dolaru po vydání prohlášení ze zasedání ECB kleslo z 1,1247 USD na 1,1225 USD a během tiskové konference Maria Draghiho se svezlo až pod 1,121 USD.

Tisková konference Maria Draghiho

14.33 (Draghi): Rizika pro další vývoj ekonomiky eurozóny považujeme na základě dostupných informací v zásadě za vyrovnaná. Informace, které jsme obdrželi od posledního zasedání, značí sílící momentum ekonomiky.

14.34 (Draghi): Ekonomická expanze se nyní musí promítnout také do inflace, jejíž růst zůstává utlumený. Podpůrná politika je nadále potřebná k tomu, aby se vytvořily silnější inflační tlaky, které se promítnou také do inflačních ukazatelů. Situace kolem inflace zůstává dlouhodobě stejná, to, co nyní podporuje inflaci, jsou ceny potravin a ropy.

14.35 (Draghi): Výhledy ekonomického vývoje jsou nadále negativně ovlivňovány pomalým zaváděním strukturálních reforem. Nová projekce čeká růst HDP o 1,9 % v roce 2017 (březnová projekce: +1,8 %), o 1,8 % v roce 2018 (březnová projekce: +1,7 %) a o 1,7 % v roce 2019 (březnová projekce: +1,6 %).

14.37 (Draghi): Inflace by v roce 2017 měla dosáhnout 1,5 % (březnová projekce: +1,7 %), v roce 2018 by měla být 1,3 % (březnová projekce: +1,6 %) a v roce 2019 by měla dosáhnout 1,6 % (březnová projekce: +1,7 %).

14.39 (Draghi): Opatření, která jsme podnikli od června 2014, výrazně zlepšila podmínky na úvěrovém trhu a dostupnost úvěrů pro podniky i domácnosti.

14.42 (Draghi): Ekonomika eurozóny potřebuje další podporu v podobě reforem, které přispějí k vyšší produktivitě práce a vyšší výrobě. Tempo zavádění strukturálních reforem musí být vyšší.

14.46 (Draghi): Inflace je nyní z většiny dána vývojem cen potravin a ropy. Na tom se v posledních měsících prakticky nic nezměnilo. Ožívání evropské ekonomiky je spojeno s tvorbou velkého množství pracovních míst. Hodně těchto míst jsou ale hůře placené pozice, dočasná místa či místa, na nichž lidé pracují jen na částečný úvazek. Proto mzdy nerostou tak rychle, jak by bylo potřeba. Důvodem jsou strukturální změny na trhu práce. Musíme být trpěliví a musíme věřit v sílu evropské ekonomiky.

14.50 (Draghi): Pokud bude příznivý vývoj na trhu práce pokračovat a nezaměstnanost se bude dále snižovat, měl by nastat očekávaný scénář ohledně vývoje mezd. Musíme ale vyčkat, až se všechny efekty začnou projevovat. Jsme přesvědčeni, že se podaří dosáhnout udržitelného plnění inflačních cílů.

15.03 (Draghi): Pasáž o možnosti dalšího snížení úrokových sazeb jsme z prohlášení vypustili proto, že hrozba deflace pro tuto chvíli definitivně pominula. Pokud by se ovšem v budoucnu měla situace znovu radikálně zhoršit, bylo by snížení sazeb legitimním měnověpolitickým nástrojem.

15.07 (Draghi): Vždy se najdou země, které jsou na tom hůře než jiné. Je logické, že budoucí zvýšení sazeb tyto země zasáhne výrazněji a bude pro ně větší výzvou. Naším úkolem je ale zajištění cenové stability a od toho se odvíjí naše politika.

15.10 (Draghi): Program skupování finančních aktiv pokračuje hladce, je dostatečně flexibilní. Kvantitativní uvolňování se ukázalo jako účinné, podporuje ožívání evropské ekonomiky. V Evropě vzniklo za posledních několik let tolik pracovních míst jako nikde jinde na světě.

---

"Na tiskové konferenci bylo jasně patrné, že Mario Draghi nechce dát euru žádný pádný důvod k dalšímu rozšiřování zisků. Zdůraznil potřebu pokračování výrazné měnové expanze pro návrat inflace k cíli, jeho slova podtrhla i nová prognóza z dílny centrální banky. Ta sice lehce zvýšila odhad růstu HDP, avšak současně poměrně výrazně oproti březnu srazila inflační výhled," říká hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.

"Draghi neskrýval určité zklamání z toho, že se dobrý výkon ekonomiky zatím nepromítl do inflace. I proto opět zdůraznil potřebu trpělivosti a nutnost pokračovat v měnové expanzi a současně vyloučil, že by probíhaly debaty nad strategií konce programu kvantitativního uvolňování," dodává Jan Bureš.

Draghi s utahováním politiky nespěchá

"Ekonomika eurozóny zažívá nejsilnější období růstu od krize, přičemž charakter tohoto růstu je dobrým indikátorem jeho trvání. To je pro ECB dobrý základ pro to, aby mohla začít s odvoláváním některých bodů své podpůrné politiky. Stávající období růstu je nicméně závislé na podpoře ECB, takže s tím, jak celosvětový cyklus směřuje k vrcholu, nebude banka se změnami své politiky spěchat. Posuny v monetární politice lze čekat koncem roku, přičemž ale zůstávají podmíněny silou eura," říká Anna Stupnytska, ekonomka z Fidelity International.

"K oznámení začátku omezování objemu nakupovaných aktiv dojde podle našich předpokladů letos v září," píše ekonomka z Komerční banky Jana Steckerová. "První snížení by mělo proběhnout v říjnu, a to ze současných 60 miliard eur na 40 miliard eur. Další snížení - vždy o deset miliard - by měla následovat příští rok v lednu, březnu, červnu a v září, kdy by měl být program kvantitativního uvolňování ukončen. Vzhledem k tomu, že v měnové unii dojde k uzavření mezery výstupu, zvýší ECB úrokové sazby poprvé v prosinci 2018. Další zvýšení sazeb by mělo následovat v březnu 2019. To by znamenalo zvýšení depozitní sazby na nulu a repo sazby na úroveň 0,25 %."

Září vidí jako pravděpodobný termín oznámení dalších plánů v oblasti měnové politiky ECB také analytik z České spořitelny Roman Sedmera. "Očekáváme, že začátkem příštího roku začne banka postupně lineárně utlumovat nákupy aktiv a že celý program kvantitativního uvolňování ukončí v první polovině roku 2018. V druhé polovině roku by pak mohlo přijít jedno malé technické zvýšení úrokových sazeb," odhaduje Sedmera.

"K dřívějšímu utahování měnové politiky by banku mohly přiměly jen výrazné inflační tlaky, které by musely být zřetelně viditelné i v jádrové inflaci. To však není příliš pravděpodobný scénář. Nezaměstnanost sice klesá, její pokles je ale do jisté míry tažen růstem dočasných pracovních kontraktů a částečných pracovních úvazků. V brzké budoucnosti tedy nelze očekávat výraznější mzdové tlaky, které by podpořily spotřebu a přeneseně i inflaci," dodává Roman Sedmera z České spořitelny.

ECB: Znovu zasáhneme, bude-li to potřeba

Na loňském prosincovém zasedání ECB rozhodla, že prodlouží program kvantitativního uvolňování minimálně do konce roku 2017. Současně ale uvedla, že od dubna sníží objem skupování aktiv v rámci kvantitativního uvolňování z 80 miliard eur na 60 miliard eur měsíčně. Pokud by se vývoj inflace nebo jiných významných ukazatelů začal výrazně odchylovat od prognóz, je ECB připravena objem QE znovu navýšit, případně program prodloužit. Tento postoj zopakovala i v prohlášení z červnového zasedání.

Banka v prosinci rovněž informovala, že ve snaze zajistit hladký průběh QE upravila parametry programu. Nyní tak ECB může v případě potřeby na trhu skupovat i dluhopisy s výnosy pod svou depozitní sazbou (-0,4 %) a zároveň může skupovat také dluhopisy s dobou do splatnosti již od 12 měsíců.

Ne všichni jsou z podpůrných opatření ECB nadšení. Největším odpůrcem uvolněné měnové politiky je Německo. V březnu dokonce ekonomický institut Ifo a německá bankovní asociace BdB centrální banku eurozóny vyzvaly, aby začala připravovat půdu k ukončení své mimořádně uvolněné měnové politiky.

Růst HDP v prvním čtvrtletí zrychlil na 1,9 %, inflace v květnu klesla na 1,4 %

Ekonomika eurozóny v prvním čtvrtletí podle revidovaných údajů evropského statistického úřadu Eurostat vzrostla meziročně o 1,9 %. Rychlý odhad Eurostatu hovořil o růstu tempem 1,7 %. V posledním loňském čtvrtletí se HDP eurozóny zvýšil meziročně o 1,8 %. Tempo mezikvartálního růstu dosáhlo 0,6 %, a bylo tak nejvyšší za poslední rok.

Index spotřebitelských cen v květnu v eurozóně podle předběžných údajů meziročně stoupl o 1,4 % po 1,9% růstu v dubnu. Meziměsíčně se v květnu spotřebitelské ceny podle předběžných dat zvýšily o 0,4 % po 0,8% růstu v dubnu. Meziroční jádrová inflace se v květnu snížila na 0,9 % z 1,2 %.

Zdroj: ECB, ČTK