Sestrovražedný souboj: Zvítězí inflace, nebo deflace?

Rostoucí zadlužení logicky vyvolává otázku, jak budou vlády své dluhy řešit. Vláda může svůj dluh snížit vyšším ekonomickým růstem (to by chtěly všechny země, ale kdo bude zvyšovat spotřebu?), reformami (to se zase moc nelíbí lidem, protože to znamená nižší dávky, dražší služby, vyšší daně), odpisem dluhu (proti tomu se budou bouřit vlastníci dluhu) nebo vyšší inflací.

Ti, co se obávají akcelerace inflace, upozorňují, že nafukování bilancí centrálních bank ukazuje, že centrální bankéři jsou připraveni pomoci politikům v této cestě. Že ještě nevidíme akceleraci inflace? To je normální, říkají, vytištěné peníze prostě jednou, se zpožděním, probublají do vyšších cen, tak to prostě v minulosti bylo.

Ale máme tady i druhý tábor ekonomů, který říká, že ceny budou klesat. Proč? Svět před finanční krizí si žil nad poměry díky rostoucímu zadlužení. Ale časy hojnosti skončily a je potřeba zaplatit účet.

Předlužené domácnosti a podniky se budou muset oddlužit. Oddlužit vyššími úsporami. A pokud budu více spořit, tak budu muset logicky méně utrácet.

Protože svět má vybudované výrobní kapacity pro mnohem vyšší poptávku, výroba tuto poptávku bude převyšovat. Základní kurz ekonomie učí, že taková situace vede k poklesu cen. A pokles soukromé poptávky nedokáže vykompenzovat ani rostoucí zadlužení vlád.

Takže podle druhé party nás čeká pokles, ne růst cen. Zkušenost z Velké deprese a Japonska na začátku 90. let jim dávají za pravdu.

Zajímavé je, že oba tábory nacházejí oporu pro svůj názor v minulosti. Ano, minulé finanční krize ukazují, že nás čeká období nižšího růstu, o tom už jsem psal. Ale minulost je méně jasná ohledně inflace. Proto se k tomuto tématu ještě vrátíme.

Text bal napsán pro Lidové noviny.

Jak uchránit portfolio před inflací a bankovní krizí?