ČNB na červnovém zasedání ponechala úrokové sazby beze změny, trh ale překvapil výrazně jestřábí komentář Jiřího Rusnoka

"S ohledem na vyznění prognózy a bilanci rizik je pravděpodobné, že ke zvyšování úrokových sazeb ČNB přistoupí v souladu s predikcí," uvedl Rusnok. Prognóza počítá s růstem tržních úrokových sazeb ve třetím čtvrtletí letošního roku a poté i v průběhu příštího roku. Rizika v ekonomice jsou podle ČNB celkově mírně proinflační, jako protiinflační riziko vnímá bankovní rada nižší ceny ropy.

Několik členů bankovní rady včetně guvernéra Rusnoka v posledních dnech uvedlo, že posilování koruny může zvyšování úrokových sazeb oddálit. Koruna před tiskovou konferencí Rusnoka oscilovala kolem 26,30 EUR/CZK a od 6. dubna, kdy se bankovní rada rozhodla zrušit intervence, posílila o téměř tři procenta. Po slovech Jiřího Rusnoka koruna posílila až na 26,16 EUR/CZK.

Rusnok rovněž zdůraznil, že aktuální názor ČNB není v rozporu s předchozími vyjádřeními členů bankovní rady. "Konstatovali jsme, že se naše prognóza mimořádně naplňuje. A v tomto kontextu jsme došli k závěru, že pokud se budou naplňovat všechny parametry prognózy, musí se naplnit i krok zvyšování sazeb. Samozřejmě obecně platí, že pokud by nastalo dramatičtější zhodnocování koruny, tak se prostor pro zvyšování sazeb vyčerpává," uvedl Rusnok.

Česká národní banka devizové intervence, jejichž prostřednictvím držela kurz české měny nad 27 korunami za euro, ukončila na začátku dubna na mimořádném měnověpolitickém zasedání. Jiří Rusnok posléze na tiskové konferenci řekl, že je centrální banka připravena nyní tolerovat zvýšenou rozkolísanost kurzu koruny vůči euru. Měna si podle něj musí najít novou rovnovážnou úroveň, která bude odrážet základní parametry ekonomiky. Zvýšená volatilita ale nepřišla a koruna od té doby posiluje jen pozvolna.

Podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče bylo vyznění čtvrteční tiskové konference Jiřího Rusnoka překvapivé. "Patrné je to jak z reakce kurzu koruny, tak z růstu výnosů korunových vládních dluhopisů," uvedl. Výnos 2letých dluhopisů rostl kolem 15.00 o šest a půl bazického bodu na 0,113 %. V procentním vyjádření tak činilo zvýšení 130 %. Předtím se ale dostal dokonce na 0,138 % (růst o skoro devět bazických bodů, tedy o 182 %).

Výnos 2letých českých vládních dluhopisů

"Komunikace bankovní rady byla nad očekávání jestřábí. Dosud jsme zastávali názor, že zvýšení sazeb je možné v září, nyní se do hry vrací dokonce srpnový termín, kdy bude mít bankovní rada ČNB k dispozici i aktualizovanou makroekonomickou prognózu," řekl hlavní ekonom ING pro ČR Jakub Seidler. "Pokud by reakce trhu na první testovací zvýšení sazeb o dvě desetiny procentního bodu ve třetím čtvrtletí byla jen mírná, vzrostla by pravděpodobnost druhého zvýšení sazeb o 25 bazických bodů v závěru letošního roku, což je také předpoklad poslední prognózy ČNB."

"Z prohlášení se úplně vytratila zmínka o politice ECB, zdá se proto, že externí faktory pro ČNB nemusí v létě představovat překážky. Náš výhled počítá se zvýšením sazeb až v posledním čtvrtletí roku 2017, dnešní prohlášení pro něj ale představuje výrazné riziko ve směru dřívějšího zvýšení sazeb," doplnil ekonom z Komerční banky Viktor Zeisel.

"Z našeho pohledu je komunikace centrální banky matoucí. V poslední době se několik členů bankovní rady vyjádřilo v tom smyslu, že pokud koruna bude pokračovat v posilování, může to znamenat odklad zvýšení sazeb, po dnešku se ovšem zdá, že současný kurz koruny vlastně ČNB nevadí, a to ani včetně dalšího posílení, k němuž dnes došlo. Spíše naopak. ČNB explicitně uvedla kurz koruny jako jedno z proinflačních rizik, a to za předpokladu, že by zahraniční spekulanti začali uzavírat pozice a prodávat koruny. Důvodem pro dřívější zvýšení sazeb z pohledu ČNB může teoreticky být nedávný růst cen nemovitostí a s ním související otázky pro finanční stabilitu. Celkově vyjádření vnímáme jako relativně silné a předpokládáme, že mu ČNB dostojí, protože v opačném případě by zbytečně snižovala svou kredibilitu," napsal analytik z České spořitelny Jiří Polanský.

"Dřívější zvýšení sazeb by bylo pozitivní zprávou pro Komerční banku (prostřednictvím vyšší čisté úrokové marže), méně již pak pro Monetu (dividenda by se stala méně atraktivní). Silnější koruna by mohla posílit sentiment vůči českým akciím. Fundamentálně by byla silnější koruna pozitivní pro CME a Fortunu a negativní pro ČEZ (střednědobě ovšem neutrální díky měnovému zajištění). Mírně negativní dopad by pocítily O2, Kofola a Pegas," dodal Petr Bártek, analytik z České spořitelny.

ČNB: Ekonomika letos stoupne o téměř 3 %

V makroekonomické prognóze zveřejněné po konci květnového zasedání ČNB zlepšila odhad růstu české ekonomiky v letošním roce na 2,9 % z 2,8 % odhadovaných v únoru. Pro příští rok centrální banka ponechala odhad růstu HDP na 2,8 %. Růst české ekonomiky by měly podporovat spotřeba domácností, ožívání investic a přetrvávající silná zahraniční poptávka. Dále by měly růst také mzdy.

ČNB dále snížila odhad vývoje inflace v druhém a třetím čtvrtletí příštího roku. V druhém čtvrtletí 2018 čeká inflaci 2,1 %, zatímco v únoru čekala 2,3 %. Pro třetí čtvrtletí 2018 odhad snížila na dvě procenta z předchozích 2,1 %. "Inflace letos setrvá v horní polovině tolerančního pásma 2% cíle, k němuž se počátkem příštího roku vrátí shora. Na horizontu měnové politiky se bude inflace nacházet v těsné blízkosti cíle," uvedl v květnu Rusnok. Růst inflace podporuje nejen jádrová inflace, ale i vývoj cen pohonných hmot a potravin.

Růst ekonomiky eurozóny podle ČNB bude postupně zrychlovat a dostane se na 2 %. K dvouprocentní úrovni by se měla postupně přibližovat také inflace v evropské měnové unii.

Zdroj: ČNB, ČTK